Muškátový oříšek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Muškátový oříšek

Muškátový oříšek je vysušené semeno, endosperm plodu stromu muškátovníku pravého (Myristica fragrans), využívaný především jako dochucovací koření podporující chuť k jídlu a zajišťující klidné trávení. Určován je i k domácí léčbě astmatu, nespavosti, pankreatitidy, nefritidy, ke zmírnění průjmů či nadýmání.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jedná se také o účinné spazmolytikum, tišící zejména břišní bolesti a křeče, ve středních dávkách vyvolává menstruaci, může rovněž narušit vývoj plodu. Ve vyšších dávkách se již chová jako delirogenní narkotikum, ačkoliv je jako droga zneužíván zřídka, mnohdy z pouhé zvědavosti. Velká většina lidí jej však posléze hodnotí veskrz negativně pro jeho nepříjemné účinky fyziologické i duševní. V oříšku přítomný myristicin, elemicin a safrol se v organismu metabolizuje na sloučeniny chemicky podobné amfetaminu či meskalinu, které poškozují játra a vyvolávají rakovinu. Oříšek o velikosti 2 až 4 cm je obvejčitého tvaru, světle hnědé barvy, na povrchu mírně vrásčitý. Získává se z dužnatého oplodí muškátových bobulí, které v době zralosti pukají a tím obnažují semeno pokryté chrupavčitým, masitým a jasně červeným míškem neboli osemením, po jehož odstranění zbude vlastni endospermické jádro se síťovaným povrchem a bělošedě mramorovaným obsahem, nazývané poněkud nepřesně muškátový ořech. Chuť muškátového ořechu je rozličná, ovlivněná zejména obsahem různých silic.

Toxicita a účinky[editovat | editovat zdroj]

Mimo využití v kuchyni a lidovém léčitelství působí muškátový oříšek i psychoaktivními účinky silic myristicinu a elemicinu. Požití ve vysokých dávkách nad 25–30 g (asi sedm oříšků) vede ke ztrátě vědomí a křečím, které poté obvykle končí kómatem a úmrtím jedince. V nižších dávkách se droga projevuje jako účinné narkotikum, narušující kvalitativní úroveň vědomí (tzv. delirant), neboť působí jako anticholinergikum. Intoxikace je navíc dlouhodobá a vysilující, zbytkový diskomfort a bolesti hlavy mohou přetrvat i několik dní.

I. fáze (2–5 hodin)

  • možnost lehké agrese
  • nevolnost až zvracení
  • zarudnutí, zteplání pokožky
  • rozostřené vidění
  • ataxie, zastřená řeč

II. fáze (9–12 hodin)

  • euforie či dysforie, otupělost, netečnost
  • narušení krátkodobé paměti
  • zakalené vědomí, dezorientace
  • iluze, snové vidiny
  • strnulost, celková slabost
  • narušené vnímání času (extrémně pomalu)
  • deformace obrazu, času, prostoru
  • znovuprožívání minulosti (záblesky vzpomínek z minulosti, na které člověk málem zapomněl)
  • při zavření očí kaleidoskopické (někdy barevné) obrazce a jiné vizuality
  • Prodloužení reakční doby

III. fáze (12–24 hodin)

  • vyčerpání a skleslost
  • částečná amnézie
  • úporné bolesti hlavy i kloubů
  • rozlámanost, schvácenost

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Noix de muscade na francouzské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]