Karbid vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karbid vápníku)
Karbid vápenatý
Obecné
Systematický názevacetylid vápenatý
Ostatní názvydikarbid vápenatý karbid vápenatý karbid vápníku
Anglický názevcalcium carbide
Německý názevCalciumcarbid
Sumární vzorecCaC2
Vzhledbílá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS75-20-7
PubChem6352
Vlastnosti
Molární hmotnost64,10 g/mol
Teplota tání2 300 °C
Teplota změny krystalové modifikace447 °C (α → β)
Hustota2,22 g/cm³ (20 °C)
2,193 6 g/cm³
Index lomunD= 1,75 (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
reaguje s vodou a kyselinami za uvolnění C2H2
Struktura
Krystalová strukturačtverečná (α)
krychlová (β)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 388 pm
c= 637 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−62,8 kJ/mol
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp−1 363 kJ/mol
Standardní molární entropie S°70,3 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−67,8 kJ/mol
Bezpečnost
Vysoce hořlavý
Vysoce hořlavý (F)
R-větyR15
S-věty(S2), S8, S43
NFPA 704
3
3
2
W
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karbid vápenatý, nebo též dikarbid vápenatý, karbid vápníku, či acetylid vápenatý (CaC2), se v přírodě vyskytuje jen zřídka, protože velmi snadno reaguje s vodou za vzniku ethynu (C2H2) a hydroxidu vápenatého (Ca(OH)2):

CaC2 + 2 H2O → C2H2 + Ca(OH)2.

Jeho barva je od světlefialové přes hnědou až po tmavěšedou; zápachem se tato látka podobá česneku. Při reakci se vzdušnou vlhkostí se granule karbidu vápenatého pokrývají světlehnědou až světlesivou vrstvou hydroxidu vápenatého. Na lidský organismus nemá samotný acetylid vápenatý škodlivé účinky, ale při styku s vlhkou pokožkou se přeměňuje na hydroxid vápenatý, který má mírné leptavé účinky, následně dochází k úbytku vlhkosti a tedy vysušením pokožky, proto se nedoporučuje přicházet do přímého styku s acetylidem vápenatým.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Karbid vápenatý v misce

Acetylid vápenatý se průmyslově vyrábí z koksu, uhlí a oxidu vápenatého při vysoké teplotě (cca 2 000 °C) bez přístupu vzduchu v elektrické obloukové peci. Tuto metodu vynalezli nezávisle na sobě T. L Willson a Henri Moissan v roce 1888 a 1892. Od svého vzniku nebyla změněna.

CaO + 3C → CaC2 + CO

Použití[editovat | editovat zdroj]

CaC2 + 2H2O → Ca(OH)2 + C2H2
  • Výroba dusíkatého vápna
CaC2 + N2CaNCN + C
  • V ocelářství
    • k odsíření železa
    • jako redukční činidlo
  • Acetylenová lampa

Acetylid vápenatý je využíván v acetylenových lampách. Ze zásobníku pozvolna odkapává voda do vyvíječe, kde je umístěn karbid. Při vyvolané chemické reakci se uvolňují výpary ethynu, které následně stoupají lampou k ventilu umístěnému na jejím vrcholu, kde je plyn spalován. Před zavedením elektrického vedení byly hojně používanou formou osvětlení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Calcium Carbide na anglické Wikipedii a Karbid vápenatý na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  • HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Anorganická chemie. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 2014. ISBN 978-80-7080-872-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]