Tetčice

From Wikipedie
Tetčice
Obecní úřad v Tetčicích
Obecní úřad v Tetčicích
Znak obce TetčiceVlajka obce Tetčice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRosice
Obec s rozšířenou působnostíRosice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 150 (2023)[1]
Rozloha15,13 km²[2]
Katastrální územíTetčice
Nadmořská výška326 m n. m.
PSČ664 17
Počet domů387 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPalackého 177
664 17 Tetčice
obec@tetcice.cz
StarostaJan Šon
Oficiální web: tetcice.cz
Tetčice
Tetčice
Další údaje
Kód obce583987
Kód části obce166863
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetčice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Boskovické brázdě, na okraji přírodního parku Bobrava. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Znak[edit | edit source]

Znakem obce je nezdobený štít půlený bílou vlnovkou znázorňující vodní hladinu. Pod hladinou pluje v modrém poli doleva bílá štika – symbol dřívější příslušnosti k rosickému panství. Nad hladinou je v zeleném poli bílý květ lakušníku.

Název[edit | edit source]

První písemná zmínka o obci (v podobě Tuchssici) se nalézá v latinsky psané Kosmově kronice. Není však jasné, zda se jedná o Tetčice, neboť mohlo jít taktéž o Čučice. Za zmínku však stojí skutečnost, že uvedenému Tuchssici v dotyčném výčtu Kosmovy kroniky bezprostředně předchází název Omic, které oproti Čučicím s Tetčicemi i zeměpisně sousedí.

Na vesnici bylo přeneseno původní označení jejích obyvatel Tetčici odvozené od osobního jména Tetek nebo Tetka a znamenající "Tetkovi lidé". V některých písemných dokladech se objevuje i hovorové Tečice vzniklé z předchozího hláskovým zjednodušením.[4]

Historie[edit | edit source]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, první ověřená historická zmínka pochází až z roku 1240.

Na začátku 17. století měla obec 20 domů, po třicetileté válce z nich bylo obydlených pouze 13. Roku 1790 zde bylo již 32 domů a 211 obyvatel.[5]

Do roku 1852 se v obci nacházel velký rybník, který zanikl při výstavbě železnice. Jeho hráz byla v místech silnice vedoucí od železniční stanice ke Křibům. Za jeho vznik vděčí obec majitelům rosického panství. Tetčice jsou dodnes s ním spjaty, jak je patrno i ze znaku a vlajky obce.

O rozvoj obce se nepřímo postaraly nedaleké černouhelné doly Rosicko-oslavanského revíru. V letech 1852–1855 se totiž do dolů postavila železnice z Brna a přinesla obci nejen několik pracovních příležitostí a pohodlné spojení až do středu Brna, ale i podstatné změny ve vzhledu obce. Postavení nádraží také umožnilo v jeho blízkosti postavit pilu, která je tam dodnes, ačkoli se obec mezitím rozrostla a pila je dnes vlastně centrem obce.

V letech 1980–1991 byly Tetčice součástí Rosic.[6] V roce 2011 byla provedena menší změna hranice mezi Tetčicemi a Rosicemi.

V roce 1987 se zhroutily dva místní vrty poté, co z nich bylo čerpáno více než 15 litrů vody za sekundu. Následkem narušení geologického podloží lidem začaly praskat domy v Tyršově ulici včetně sokolovny a hrozila i ztráta pramenů. Proto bylo množství čerpané vody omezeno. V roce 2012 však Rosice z důvodu nové výstavby usilovaly o zdvojnásobení čerpaného množství vody a zároveň vypustily ze svého územního plánu závazek zajistit pro novou výstavbu nový zdroj pitné vody z vírského vodovodu. Žalobu proti rosickému územnímu plánu podalo (ve shodě s tehdejší samosprávou) tetčické občanské sdružení Voda pro Tetčice vedené místostarostou Josefem Dvořákem. Nejvyšší správní soud však tomuto občanskému sdružení upřel legitimaci návrh podat a konstatoval, že soudu nepřísluší posuzovat využití vody, že soud může posoudit pouze právoplatnost zásobování vodou a že námitky sdružení jsou nepřezkoumatelné.[7] V roce 2014 bylo zapsáno nové občanské sdružení s podobným názvem Voda z Tetčic, vedené opět Josefem Dvořákem, které celostátně proslulo procesním blokováním významných železničních a silničních staveb na Brněnsku a Přerovsku.

Obyvatelstvo[edit | edit source]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 399 445 481 526 595 555 778 855 882 891 915 928 946 1 042 1 135
Počet domů 45 53 61 67 92 100 165 215 221 238 262 314 330 361 387

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti[edit | edit source]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tetčicích.

Nejstarší památkou je barokní kaple sv. Floriána, která byla postavena v roce 1764, další památkou je socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století stojící na skále. Pod touto sochou se nachází neobvyklá skupina kříže s dvěma pylony pocházející z roku 1850. Na pylonech jsou zobrazeny sv. Jan Evangelista a Panna Marie.

Galerie[edit | edit source]

Doprava[edit | edit source]

Středem obce vede silnice II. třídy č. 394 spojující dálnici D1 a region Ivančicka s velmi vysokou intenzitou provozu přesahující 10 000 aut za den. Dále obcí prochází silnice III. třídy č. 3945 spojující obce Rosice a Střelice. Obě silnice jsou v majetku a ve správě Jihomoravského kraje.

Tetčice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JMK) a to vlakovou linkou S4 Brno – Náměšť nad Oslavou (na trati Brno – Jihlava) a autobusovými linkami č. 406 Brno–Rosice–Tetčice–Oslavany–Ivančice a č. 423 Rosice–Tetčice–Ivančice–Mohelno. Vlaky do Brna a Zastávky jezdí ve špičce v půlhodinovém taktu a mimo špičku a o víkendech v hodinovém intervalu.

Před tetčickým nádražím je umístěn malý přestupní terminál pro navazující autobusy IDS JMK, mimoto je v obci ještě jedna autobusová zastávka Tetčice, Neslovická, kterou je možné využít při cestě na vlak do Brna nebo Zastávky v rámci tarifu IDS JMK.

Přes obec vede cyklistická stezka č. 5171 z Rosic přes Bučín a Hlínu do Židlochovic. Většina její trasy na území obce se nachází na komunikacích s omezeným provozem aut, pouze pár desítek metrů vede po vysoce frekventovaném průtahu obce.

Hospodářství obce[edit | edit source]

Firmy a instituce sídlící nebo mající v obci výrobní závod vytvářejí cca 350–400 pracovních míst. Průměrná míra nezaměstnanosti za leden 2011 v obci činila 10,9 %, což představuje 50 nezaměstnaných s trvalým pobytem v obci dle údajů MPSV. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v obci patří Pila Tetčice, ALU Progres, stavební společnost Rusín a spol. a Hotel Crlík.

Osobnosti[edit | edit source]

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Dostupné online.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 589.
  5. KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 329. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  7. Tetčice bojují o vodu, s žalobou na územní plán Rosic ale nepochodily, Česká televize Brno, 6. 12. 2012
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  9. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]