Hroznětín

From Wikipedie
Tento článek je o městě na Ostrovsku. O části obce Číhošť pojednává článek Hroznětín (Číhošť).
Možná hledáte: Hroznatín.
Hroznětín
Znak města HroznětínVlajka města Hroznětín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecOstrov
Obec s rozšířenou působnostíOstrov
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 096 (2023)[1]
Rozloha23,79 km²[2]
Nadmořská výška449 m n. m.
PSČ362 33, 363 01
Počet domů388 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduKrušnohorské nám. 1
362 33 Hroznětín
urad@mestohroznetin.cz
StarostaMartin Maleček
Oficiální web: www.mestohroznetin.cz
Hroznětín na mapě
Hroznětín
Hroznětín
Další údaje
Kód obce555185
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Hroznětín (německy Lichtenstadt) se nachází v okrese Karlovy VaryKarlovarském kraji, asi devět kilometrů severně od Karlových Varů. Žije v něm přibližně 2 100[1] obyvatel.

Název[edit | edit source]

Český název města je odvozen z osobního jména Hrozňata ve významu Hrozňatův dvůr a odkazuje na jeho zakladatele, kterým byl Hroznata z Ovence. Německý název Lichtenstadt vznikl spojením středněhornoněmeckých slov lieht (světlý) a stat (město) a jejich následným jazykovým vývojem. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Lichtenstat (1213), Lyhtenstat (1219), Hroznetyn (1268), de Hroznetino (1273), Lucidae civitatis (1282), Lucida civitas (1369–1405), Lichtenstat (1434), Hroznietin (1459) a Lichtenstadt a Hroznietjn (1785).[4]

Historie[edit | edit source]

První písemná zmínka o Hroznětíně pochází z roku 1213.[4] V letech 1938 až 1945 byl Hroznětín v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

Přírodní poměry[edit | edit source]

Jihovýchodně od Hroznětína se nachází Krásný vrch (510 metrů) s povrchovým lomem. Postupně zde byly těženy různé suroviny – čedič na drcené kamenivo, bentonit pro slévárenství, uranová ruda a kaolin pro papírenskou a keramickou výrobu. Jedná se o významnou geologickou lokalitu, kaolinizované žuly karlovarského masivu v podloží Sokolovské pánve jsou zde překryty třetihorními uloženinami několika stratigrafických jednotek.[5] Vrch je zbytkem malého sopečného kužele.[6]

Obyvatelstvo[edit | edit source]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 1 786 obyvatel (z toho mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 1 738 Němců a 41 cizinců. Výrazně převažovali římští katolíci (1 750 obyvatel), ale žilo zde také devatenáct evangelíků, šestnáct židů a jeden příslušník nezjišťovaných církví.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 971 obyvatel: čtrnáct Čechoslováků, 1 908 Němců, jednoho Žida, jednoho příslušníka jiné národnosti a 47 cizinců. Kromě římskokatolické většiny ve městě žilo 21 evangelíků, jeden příslušník církve československé, devět židů a šestnáct lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 738 1 731 1 907 2 212 2 056 1 786 1 971 1 018 1 065 1 319 1 244 1 300 1 344 1 423 1 439
Počet domů 206 188 200 221 221 225 251 271 217 190 185 202 202 224 248

Městská správa a politika[edit | edit source]

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[11]

Místní části[edit | edit source]

Městské symboly[edit | edit source]

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014.[12]

Zastupitelstvo a starosta[edit | edit source]

Zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb v roce 2014 vede druhé volební období Martin Maleček. Starostou byl zvolen na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů I, která získala 48,8 % hlasů[13], Maleček sám získal ze všech kandidátů v Hroznětíně největší podporu a to 416 hlasů, což při volební účasti 762 voličů odpovídá 54,6 % důvěře voličů. V roce 2010 získal 429 hlasů[14] z 699 hlasujících, což odpovídá 61,4 % voličské podpoře.

Sport[edit | edit source]

V Hroznětíně působí sportovní klub Olympie Hroznětín, který v sobě zahrnuje oddíl fotbalu a tenisu. Jedním z významných fotbalových činitelů, který v minulosti působil v místním fotbalovém klubu byl Oldřich Chramosta, na jehož počest je každoročně pořádán fotbalový turnaj Memoriál Oldřicha Chramosty.

Pamětihodnosti[edit | edit source]

Kostel svatého Petra a Pavla
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hroznětíně.
  • Kostel svatého Petra a Pavla
  • Židovský hřbitov, zhruba jeden kilometr severozápadně od města. Hřbitov existoval pravděpodobně již v 15. století, odkdy je v Hroznětíně doloženo židovské osídlení. Za druhé světové války byl poničen. Na ploše 0,44 hektaru se dochovalo kolem 300 náhrobků, nejstarší z let 1684 a 1690.[15]
  • Sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Šebestiána

Rodáci[edit | edit source]

Partnerská města[edit | edit source]

Galerie[edit | edit source]

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hroznětín, Lichtenstadt, s. 782. 
  5. Hroznětín – Krásný vrch. Nerostné suroviny pod čedičovou pokličkou [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. 
  6. Vědci objevili na Karlovarsku sopku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-01-23 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  12. Udělené symboly – Hroznětín [online]. 2014-04-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Český statistický úřad. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  15. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 158–160. 

Externí odkazy[edit | edit source]