Dálnice v Česku

From Wikipedie
Jump to: navigation, search
Dopravní značka IZ 1a „Dálnice“
Mapa českých dálnic
Kompletní mapa všech hotových, stavěných i plánovaných úseků dálnic

Celková délka dálnic v Česku je 1213 km (stav k 1. lednu 2016).[1] Maximální povolená rychlost na dálnicích v Česku je mimo obec 130 km/hod, v obci pak 80 km/hod. České dálnice spravuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD ČR).

Historie dálnic v Česku[edit | edit source]

První konkrétní myšlenky postavit silnici napříč Československem se objevily v roce 1935; šlo o projekt „Národní silnice PlzeňKošice“. Brněnský region předložil druhý návrh [zdroj?] silniční magistrály „ChebChust“, která se skládala v úseku Cheb–Košice ze severního a jižního tahu; dál na tehdejší Podkarpatskou Rus pokračoval jediný tah. Oba návrhy však nezískaly přízeň úřadů.

V roce 1937 vydal Jan Antonín Baťa knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, kde mj. navrhl výstavbu dálkové komunikace ChebVelký Bočkov, jež ovšem vedla po délce ČSR nejpřímější cestou a vyhnula se Praze i Bratislavě. Nechal dokonce vypracovat její podrobnou studii. Úsek LužnáMakov vedoucí kolem Zlína byl oficiálně schválen ministerstvem dopravy.

Zpočátku se pro označení rychlostních komunikací používal z italštiny přejatý termín autostráda (autostrada) nebo autodráha odvozený z německého Autobahn. V oficiálních plánech se používalo označení dálková komunikace.[2] V prosinci 1938 se začal používat termín dálnice. Za původce slova bývá označován zaměstnanec tehdejšího Velitelství stavby dálkových silnic (později přejmenovaného na Generální ředitelství stavby dálnic) Ing. Karel Chmel.[2] Jeho nadřízený, velitel Stavby dálkových silnic Václav Nosek, v dopise ministerstvu národní obrany termín oficiálně navrhl a zdůvodnil.[3]

Na podzim 1938 po Mnichovské dohodě byly ztrátou území okleštěny i důležité dopravní tepny, výstavba nových se tak stala důležitou. Do konce roku byl vypracován podrobný projekt dálnice PrahaBrnoSlovensko. Začátkem roku 1939 začaly přípravné práce na prvních dvou úsecích dálnice, a to PrahaHumpolec a ZástřizlyLubná. 2. května 1939 u Průhonic byl slavnostně proveden první výkop.

V této době se také začala připravovat německá exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav vedoucí okolo Brna; její výstavba začala již v dubnu 1940.

1. prosince 1938 zahájili Němci stavbu tzv. sudetské autostrády (tehdy na území Německé říše) v trase Streitau (v Bavorsku) – Cheb – Karlovy Vary – Lovosice – Česká Lípa – Liberec – Görlitz (v Prusku, nyní Sasku).

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 bylo vydáno nařízení, že dálnice PrahaBrnoSlovensko má být začleněna do německé sítě. Znamenalo to především použití přísnějších parametrů. V průběhu války se v Čechách a na Moravě stavělo na několika místech na trasách Praha–Brno a připravovaly se dálnice směrem na Plzeň a Lovosice. V Posázaví se vystavělo několik mostů a úseků vozovky. Později během války byly práce zastaveny pro nedostatek oceli, která byla důležitější pro válečné účely.

V osvobozeném Československu se tak nacházely části tří nedokončených dálnic v úhrnné délce 188 km. Kromě dálnice Praha–Brno s celkovou délkou rozestavěných úseků 77 km to byla nyní nepotřebná „Hitlerova dálnice“ z nově polské Wroclawi do Vídně, souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebové a Ledce u Rajhradu v délce 83 km, a „sudetská dálnice“, jejíž rozpracované úseky u Chebu a Liberce měly dohromady délku cca 28 km. Byla zahájena dostavba těchto rozestavěných úseků, ale do roku 1950 byly práce postupně utlumeny a zastaveny.

Koncem padesátých let začala intenzita silničního provozu narůstat a brzy převýšila úroveň z doby před válkou. V roce 1963 byla vymezena vybraná silniční síť určená k přednostní modernizaci a zároveň byl stanoven tvar a rozsah dálniční sítě. V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice D1 Praha–Brno. Její trasa až na malé výjimky kopírovala plány a rozestavěné části z 40. let. První jedenadvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic (kde odbočuje silnice do jižních Čech) byl uveden do provozu 12. července 1971; celá dálnice do Brna byla dokončena humpoleckým úsekem v listopadu 1980.

K 31. prosinci 2015 bylo v Česku v provozu 775 km dálnic a 463 km rychlostních silnic. V lednu 2013 Ministerstvo dopravy navrhlo administrativní přeřazení některých rychlostních silnic či jejich úseků do kategorie dálnic. Tento návrh byl později rozšířen tak, aby do kategorie dálnic byla přeřazena naprostá většina rychlostních silnic. Návrh byl schválen v roce 2015 a přeřazení bylo provedeno k 1. lednu 2016.[4] Síť dálnic se tak rozšířila o 438 km. Zbylé rychlostní silnice byly zařazeny mezi silnice I. třídy a označeny jako silnice pro motorová vozidla s novou maximální povolenou rychlostí 110 km/hod, kterou je možné ve vybraných úsecích zvýšit až na 130 km/hod. Kategorie rychlostních silnic byla zrušena.

Označení do 2015 Označení od 2016 Úseky bývalých rychlostních silnic přeřazené do kategorie dálnic
SilniceI1.svg rychlostní silnice R1 CZ traffic sign IS16a - D0.svg dálnice D0 všechny (v provozu 41 km)
SilniceI3.svg rychlostní silnice R3 CZ traffic sign IS16a - D3.svg dálnice D3 všechny (v provozu žádný)
SilniceI4.svg rychlostní silnice R4 CZ traffic sign IS16a - D4.svg dálnice D4 všechny (v provozu 38 km)
SilniceI6.svg rychlostní silnice R6 CZ traffic sign IS16a - D6.svg dálnice D6 všechny (v provozu 76 km)
SilniceI7.svg rychlostní silnice R7 CZ traffic sign IS16a - D7.svg dálnice D7 většina, s výjimkou úseku Spořice – Chomutov (v provozu 35 km bez úseku Spořice – Chomutov)
SilniceI10.svg rychlostní silnice R10 CZ traffic sign IS16a - D10.svg dálnice D10 všechny (v provozu 71 km)
SilniceI11.svg rychlostní silnice R11 CZ traffic sign IS16a - D11.svg dálnice D11 všechny (v provozu žádný)
SilniceI35.svg rychlostní silnice R35 CZ traffic sign IS16a - D35.svg dálnice D35 úsek Hradec Králové – Svitavy – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou (v provozu 63 km v tomto úseku)
SilniceI43.svg rychlostní silnice R43 CZ traffic sign IS16a - D43.svg dálnice D43 všechny (v provozu žádný)
SilniceI46.svg rychlostní silnice R46 CZ traffic sign IS16a - D46.svg dálnice D46 všechny (v provozu 38 km)
SilniceI48.svg rychlostní silnice R48 CZ traffic sign IS16a - D48.svg dálnice D48 všechny (v provozu 31 km)
SilniceI49.svg rychlostní silnice R49 CZ traffic sign IS16a - D49.svg dálnice D49 všechny (v provozu žádný)
SilniceI52.svg rychlostní silnice R52 CZ traffic sign IS16a - D52.svg dálnice D52 všechny (v provozu 17 km)
SilniceI55.svg rychlostní silnice R55 CZ traffic sign IS16a - D55.svg dálnice D55 všechny (v provozu 16 km)
SilniceI56.svg rychlostní silnice R56 CZ traffic sign IS16a - D56.svg dálnice D56 všechny (v provozu 12 km)

Seznam dálnic[edit | edit source]

Jednotlivé dálnice se v Česku značí písmenem D. Od 1. ledna 2016 se česká dálniční síť skládá z celkem 19 dálnic. V současné době je alespoň v částečném provozu 17 dálnic, ale jen čtyři (D2, D5, D10 a D46) jsou dokončené, další dálnice (D8) je blízko dokončení. U zbylých dálnic se ještě mnoho úseků ani nezačalo stavět.

Číslo dálnice Název dálnice Trasa dálnice V provozu
(km)[5]
Ve výstavbě
(km)
Celková délka
(km)
OpenStreetMap
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 Pražský okruh 41 83
D1 D1 PrahaJihlavaBrnoVyškovHulínPřerovLipník nad BečvouBělotínOstravaBohumínPolsko Polsko (dálnice A1) 352 14 376
D2 D2 BrnoBřeclavSlovensko Slovensko (dálnice D2) 61 61
D3 D3 PrahaTáborČeské BudějoviceDolní DvořištěRakousko Rakousko (rychlostní silnice S10) 42 16 172
D4 D4 PrahaPříbramTřebkov 38 5 86
D5 D5 PrahaBerounRokycanyPlzeňRozvadovNěmecko Německo (dálnice A6) 151 151
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 PrahaKarlovy VarySokolovChebPomezí nad OhříNěmecko Německo (dálnice A70) 76 167
D7 D7 PrahaLounyChomutov 35 82
D8 D8 PrahaLovosiceÚstí nad LabemKrásný LesNěmecko Německo (dálnice A17) 82 13 94
CZ traffic sign IS16a - D10.svg D10 PrahaMladá BoleslavTurnov 71 71
D11 D11 PrahaPoděbradyHradec KrálovéJaroměřTrutnovKrálovecPolsko Polsko (rychlostní silnice S3) 87 4 154
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Hradec KrálovéSvitavyMohelniceOlomoucLipník nad Bečvou 63 174
D43 D43 BrnoKuřimVelké OpatoviceMoravská Třebová 0 78
D46 D46 VyškovProstějovOlomouc 38 38
D48 D48 BělotínNový JičínFrýdek-MístekČeský Těšín 31 75
D49 D49 HulínZlínVizoviceStřelnáSlovensko Slovensko (rychlostní silnice R6) 0 69
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 BrnoPohořeliceMikulovRakousko Rakousko (dálnice A5) 17 53
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 OlomoucPřerovHulínOtrokoviceHodonínBřeclav 16 101
D56 D56 OstravaFrýdek-Místek 12 13
Celkem 1213 52 2098

Původně byla plánována i dálnice D47 z Brna do Ostravy, která byla v úseku Lipník nad Bečvou - Ostrava s tímto označnením rozestavěna. V roce 2006 však Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo, že veškeré úseky dálnice D47 budou zprovozněny už jako součást dálnice D1.

Zpoplatnění[edit | edit source]

Ve většině zemí je používání dálnic, někde i rychlostních silnic zpoplatněno. V Česku je tomu tak od roku 1995. Poplatky se platí formou časových kupónů, které jsou od roku 2010 vydávány pouze pro vozidla do hmotnosti 3,5 t. Od 1. ledna 2007 bylo též zavedeno elektronické mýto pro vozidla nad 12 t a od 1. ledna 2010 i pro vozidla nad 3,5 t. Uvažuje se o zavedení elektronického mýta i pro ostatní automobily.

Ekologické aspekty výstavby dálnic[edit | edit source]

Když byla zahájena výstavba prvních dálnic v Česku, na ekologické důsledky takovýchto staveb nebyl kladen příliš velký důraz. Teprve po společenských změnách v listopadu 1989 došlo ke změně legislativy a k celkovému zpřísnění podmínek pro jakoukoliv výstavbu, která má vliv na životní prostředí. Kromě jiného v Česku začaly platit také poměrně přísné předpisy EU. Před zahájením výstavby tak investor musí získat celou řadu povolení a prokázat, že stavba nebude mít na životní prostředí příliš negativní vliv.

Kromě toho se objevila různá ekologická hnutí, která začala více či méně intenzivně prosazovat svoje představy v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Dochází k ostrému střetu zájmů, kdy na jedné straně stojí zájmy investora (stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic) a zájmy přepravců, dopravců, motoristů a obyvatel obcí postižených dosavadní silnou průjezdnou dopravou, na druhé straně zájmy ochrany přírody a krajiny, která je výstavbou dálnic často více či méně znehodnocována, a obyvatel míst postižených výstavbou, zastoupené jak ekologickými iniciativami, tak příslušnými státními orgány. Investor se (teoreticky) snaží dosáhnout rychlé a pokud možno levné výstavby, zatímco státní orgány určené k ochranné přírody a krajiny a ekologická hnutí chtějí vliv staveb na životní prostředí v maximální možné míře eliminovat. Výsledkem je poměřování politické síly obou stran, které někdy vyústí v kompromisní řešení.

Někteří odpůrci výstavby či odpůrci prosazovaných variant projektu se aktivně účastní správních řízení, která předcházejí vydání stavebního povolení, podávají v jejich rámci řadu připomínek a pokud jim není vyhověno nebo nebyl dodržen zákonný postup, podávají odvolání. Některé skupiny komplikují výstavbu obstrukčními postupy, například tím, že skupují malé pozemky na pro ně nepřijatelných trasách a odmítají je prodat.

„Salámová“ metoda[edit | edit source]

Velmi kritizovaným aspektem výstavby dálnic v Česku je tzv. salámová metoda schvalování a výstavby. Tato metoda spočívá v tom, že celá plánovaná dálnice je (převážně z finančních důvodů) rozdělena na několik úseků po cca 12 km (obvykle úsek mezi 2-3 křižovatkami) a každý tento úsek je plánován, posuzován a stavěn zvlášť, téměř nezávisle na ostatních navazujících úsecích. Často se tak stává, že je několik souvislých úseků již dokončeno a provozováno a u navazujících, pro dopravu zcela klíčových úseků, není ještě vůbec jisté kudy vlastně povedou, nebo dokonce zda vůbec budou schváleny. Tyto úseky jsou navíc z ekologického hlediska obvykle ty nejcitlivější, jako např. dálnice D8 přes CHKO České středohoří, dálnice D3 přes Posázaví, silnice I/35 u CHKO Český ráj, severní část Pražského okruhu, aj. V okamžiku, kdy je již většina úseků postavena a provozována je obecně (investorem, dopravci, politiky a státními úředníky, médii, obcemi, i veřejností) kladen silný tlak na dostavbu zbývajících úseků, které jsou sice na jednu stranu klíčové až nezbytné pro dopravu, ale velmi citlivé pro ekologii. Spor o dálnici tak dosahuje svého vrcholu.

Pokud by odpůrci problematického úseku dálnice se svou kritikou uspěli a problematické úseky se nakonec nepostavily (zatím se to ještě nestalo), tak již postavené a provozované úseky dálnice mohou být brány jako naddimenzované nebo dokonce úplně zbytečné a tudíž neekonomické, protože dálnice by končila tzv. „v polích“ (nikam by dále nenavazovala) a sloužila by jen minimálnímu množství dopravy mezi několika městy, místo aby sloužila dálkovému tranzitu o vysokých provozních intenzitách tak, jak byla navržena a postavena. Mimo to salámová metoda prodlužuje a komplikuje přípravy a výstavbu celé dálnice.

Salámová metoda ale není záležitost posledních let, jak si někdo může myslet, dálnice se v Česku takto staví již od 60. let 20. století, tedy již více než 40 let.

Nejkontroverznější stavby dálnic v Česku[edit | edit source]

Ceny dálnic[edit | edit source]

Porovnávání cen dálnic je velmi náročné a kromě vysokých technických a ekonomických znalostí vyžaduje značnou trpělivost při získávání údajů. Pro dálnice v Česku – údaje z jiných zemí nemáme – je zejména typické po schválení výsledného rozpočtu postupné navyšování ceny až o desítky procent. ŘSD používá mj. tyto postupy:

  • Předinvestiční studie (včetně odhadu ceny) a interní materiály vysvětlující zvýšení cen staveb nejsou veřejně dostupné.[6]
  • Objednávání protianalýz se zmanipulovanými vstupními údaji oproti posudku Nejvyššího kontrolního úřadu – manipulované posudky vycházejí z ceny, se kterou ŘSD vyhrálo veřejnou soutěž, a nikoliv z konečné, výrazně navýšené ceny, přestože v době psaní posudku byla již známa, přičemž posuzující firma je v majetku projektantské firmy najímané ŘSD právě na stavbu posuzovaných částí dálnic.[7] Peníze na tyto protianalýzy jdou z veřejných zdrojů.
  • Stanovená předpokládaná cena je běžně uváděna jen jako pouhé číslo bez jakýchkoli podkladů či podrobností, jako zdroj je uveden odhad (anonymních) konzultantů.[8] Např. výsledná cena, dálnice D8 byla v průběhu let navýšena o 133 %.[9]

O tom, že ono tradičně připomínané srovnávání cen dálničních staveb v Česku s Německem je poměrně zavádějící, hovořil v roce 2010 tehdejší ředitel ŘSD Alfréd Brunclík. „Když vezmete cenu dálnice v Německu, která vznikla někde v Sasku na písku, tak je samozřejmě levnější než dálnice kolem Ostravy. Ceny dálnice výrazně ovlivňuje reliéf krajiny, kterou prochází. Jeden metr mostní konstrukce stojí sedm až osmkrát více než normální konstrukce dálnice. Metr tunelu vyjde desetkrát dráž. K tomu je nutné připočítat veškeré sjezdy či mimoúrovňová křížení, která stavbu konkrétní dálnice prodraží. Průměrné ceny jsou často zkreslující. Když se podíváte na cenu rychlostní silnice R48 mezi Frýdkem-Místkem a Těšínem, dojdete k závěru, že stavíme kilometr za 170-180 milionů korun. Ale u Ostravy jsme zase stavěli za 900 milionů“ vysvětloval v srpnu 2010 pro Lidové noviny Brunclík.[10]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. http://www.ceskedalnice.cz
  2. a b Tomáš Janda: Plánování a příprava výstavby dálnic na území druhé republiky a protektorátu do 1. května 1939, 24. 10. 2002, Dálnice.com
  3. Jan Sůra: Slovo dálnice slaví sedmdesátiny, iDNES 15. 11. 2008
  4. Ministerstvo dopravy: Nové pojetí dálniční sítě
  5. https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/delky-a-dalsi-data-komunikaci Ředitelství silnic a dálnic ČR: Délky a další data komunikací
  6. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 1. – Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí?. [s.l.] : [s.n.]. 13 s. Dostupné online. S. 13.  
  7. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 1. – Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí?. [s.l.] : [s.n.]. 13 s. Dostupné online. S. 5-9.  
  8. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 4. — Proces schvalování dopravních investic. [s.l.] : [s.n.]. 14 s. Dostupné online. S. 3–4.  
  9. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 5. — Vývoj nákladů u vybraných staveb dálnic D8 a D11. [s.l.] : [s.n.]. 14 s. Dostupné online. S. 5–8, 12.  
  10. http://byznys.lidovky.cz/rvou-na-nas-ze-jsme-to-udelali-blbe-rika-reditel-ceskych-silnic-a-dalnic-1z0-/doprava.aspx?c=A100819_170743_ln-doprava_nev

Externí odkazy[edit | edit source]