Borovice černá
 Borovice černá | |
|---|---|
 Borovice černá (Pinus nigra) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Pinus |
| Sekce | Pinus |
| Podsekce | Pinus |
| Binomické jméno | |
| Pinus nigra J.F.Arnold, 1785 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom s původním areálem v jižní Evropě a Středomoří, v nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Obzvláště se jí daří na slunných vápenatých stráních, ale podobně jako borovice lesní má nevyhraněné požadavky krom světlomilnosti; liší se od ní vyššími nároky na teplo. Roste ve výškách pod 2000 metrů, obvyklé rozpětí je 250–1600 m n. m. V České republice je nepůvodní, avšak ve třetihorách se běžně vyskytovala. V teplých nížinách místy vytlačuje původní borovici lesní.
Borovice černá má původ ve střední Evropě, ale dnes se s ní můžeme setkat po celé Evropě. Tak daleko ji rozšířil člověk, protože má mnoho dobrých vlastností. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech (ačkoli dává přednost vyšším polohám). Borovice černá je proto optimální k opětovnému osázení odlesněných oblastí. Často se vysazuje také proto, aby chránila jiné rostliny před větrem.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Statný strom dorůstající až 40 metrů. Kůra je šedočerná až žlutohnědá, kořenový systém je založen na mohutném hlavním kořeni jdoucím do hloubky.
Tmavě zelené 8–15 cm dlouhé špičaté jehlice vyrůstají z brachyblastů ve svazečcích po dvou. Ve střední Evropě kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou válcovité a žlutavé, samičí šištice karmínově červené až nafialovělé, po třech letech dozrávají v přisedlé vejčité šišky zhruba 8 cm veliké. Semena jsou ukryta uvnitř šišek. Jakmile uzrají, otevírají ztvrdlé dřevnaté šupiny a semena vypadají na zem.
Výskyt a taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]
Podle nejnovějších studií je tento druh systematicky členěn do pěti poddruhů podle přirozeného rozšíření:
- Pinus nigra subsp. nigra zahrnuje JV a východní Alpy a Peloponés, na SZ až po JZ Karpaty
- Pinus nigra subsp. salzmannii – J Francie, Španělsko, S Maroko a S Alžír
- Pinus nigra subsp. calabrica – Korsika, Apeninský poloostrov a V Sicílie
- Pinus nigra subsp. fenzleyi – J Turecko: pohoří Taurus a Z Kypr
- Pinus nigra subsp. pallasiana – Krym, Z Kavkaz, Turecko kromě pohoří Taurus
Využití[editovat | editovat zdroj]
V České republice představuje důležitou náhradní dřevinu vysazovanou na suchých a teplých stanovištích na vápencích a dále na lokalitách ohrožených průmyslovým znečištěním, např. v imisích a na rekultivačních plochách po těžbě surovin.
Dřevo je podobné dřevu borovice lesní. Kvůli sukovitosti není vhodné k výrobě nábytku, používá se jako palivo, stavební materiál nebo jako surovina k výrobě celulózy.
V poslední době bývá často vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUSINSKÝ, R. 2003. Taxonomická revize druhu Pinus nigra J. F. Arnold. Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití. Závěrečná zpráva VÚKOZ Průhonice.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice černá na Wikimedia Commons - Galerie borovice černá na Wikimedia Commons
- Borovice černá na biolibu
- Borovice černá v Encyklopedii * Garten.cz
