Biotelemetrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Biotelemetrie (též medicínská telemetrie) zahrnuje využívání telemetrie v biologii, medicíně a dalších oblastech zdravotní péče k monitorování na dálku různých životních funkcí sledovaných osob, obvykle pacientů.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Běžné je sledování osob pomocí internetu nebo mobilních komunikačních systémů, např.:

  • sledování srdeční činnosti (telekardiologie),
  • hodnoty krevního cukru (diabetici),
  • pacientky v nemocnici (monitorování plodu),
  • atp.

Komponenty biotelemetrických systémů[editovat | editovat zdroj]

Typické komponenty jsou:

  • senzory pro monitorovanou funkci,
  • vysílací zařízení s baterií, které nosí pacient,
  • anténa a přijímač,
  • zobrazovací jednotka (displej), který umožňuje sledovat více pacientů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedno z prvních využití biotelemetrických systémů bylo sledování zvířecích i lidských pasažérů na kosmických družicích. Takové sledování pokračuje v dalších kosmických programech.

Aktuální trendy[editovat | editovat zdroj]

Pásmo radiofrekvencí je poněkud přeplněno. Pro biotelemetrii lze používat mj. pásma společná pro zařízení Bluetooth a IEEE 802.11.

ČSN EN 80000-14[editovat | editovat zdroj]

Dokument zahrnuje veličiny a jednotky pro fyziologické nebo biologické charakteristiky nebo charakteristiky chování, které mohou poskytnout vstup nebo výstup k biotelemetrické identifikaci nebo ověření systémů (systémy rozeznávání), včetně všech známých detekcí nebo bezpečnostních prahů. Zahrnuje také veličiny a jednotky týkající se jevů vyvolaných na osobách použitím biotelemetrických zařízení

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biotelemetry na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČSN EN 80000-14 Veličiny a jednotky – Část 14: Biotelemetrie související s lidskou fyziologií

Související články[editovat | editovat zdroj]