Zygmunt Gorazdowski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Zygmunt Gorazdowski
Kněz
CírkevŘímskokatolická církev
ArcidiecézeLvov
Svěcení
Kněžské svěcení25. července 1871
Osobní údaje
ZeměPolskoPolsko Polsko
Datum narození1. listopadu 1845
Místo narozeníSanok, Polsko
Křest9. listopadu 1845
Datum úmrtí1. ledna 1920 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíLvov, Ukrajina
Místo pohřbeníLyčakivskyj hřbitov (Lvov)
Národnostpolská
Svatořečení
Začátek procesu1. června 1989
Beatifikace26. června 2001
Lvov
beatifikoval Jan Pavel II.
Kanonizace23. října 2005
Řím
kanonizoval Benedikt XVI.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zygmunt Gorazdowski (1. listopadu 1845, Sanok1. ledna 1920, Lvov) byl polský katolický kněz a zakladatel Sester svatého Josefa. Katolickou církví je uctíván jako světec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrob Zygmunta Gorazdowkého

Narodil se 1. listopadu 1845 v Sanoku, v hluboce věřící šlechtické rodině, jako druhý ze sedmi dětí Felikse a Aleksandry Łazowskichské. Dne 9. listopadu 1845 byl pokřtěn ve františkánském kostele v Sanoku. Společně se svou rodinou žil v Sanoku šest let. Za Haličského masakru jeho rodina utíkala. Chůva ukryla malého Zygmunta pod mlýnské kolo, a při této příležitosti se nakazil závažnou chorobou plic – tuberkulózou, která ho doprovázela po celý jeho život. Roku 1864 dokončil gymnázium v Přemyšli. Jako student se podílel na Lednovém povstání. Poté studoval právo na Lvovské univerzitě. Roku 1865 přerušil studia a vstoupil do Vyššího kněžského semináře ve Lvově. Po ukončení semináře se dva roky léčil na tuberkulózu.

Ve Lvovské katedrále přijal dne 25. července 1871 kněžské svěcení. Prvních šest let působil jako vikář a administrátor v Tartakivě, Vojnylivě, Bukačívcach, Horodoku a Žydačivě.

Kněžská a charitativní činnost ve Lvově[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1877 začal svou kněžskou a dobročinnou činnost ve Lvově. Již za svého života byl nazýván Kněz chudých, otec ubohých, apoštol Božího milosrdenství. Ve Lvově strávil 40 let, nejprve jako vikář, a poté jako farář farnosti kostela sv. Mikuláše.

Aktivně se podílel na dobročinnosti a také zakládal nové dobročinné instituce. Založil dům dobrovolné práce pro žebráky. Z jeho iniciativy byla založena levná lidová kuchyň, v které jedli robotníci, studenti, školní mládež, děti, a nejvíce chudí ze Lvova; za den bylo vydáno asi 600 obědů (když byl ve Lvově svatý Albert Chmielowski, také ji navštěvoval). Založil zařízení pro smrtelně choré a rekonvalescenty. Pro chudé studenty pedagogického semináře založil internát Svatého Josafata Kunceviče, v kterém byl dlouholetým ředitelem.

Iniciátor činnosti řeholních kongregací[editovat | editovat zdroj]

Roku 1903 založil katolickou polsko-německou školu Sv. Josefa, kterou vedly školští bratři, kteří sem přišli díky němu. Založil Kongregaci Sester svatého Josefa, které pomáhaly trpícím v nemocnicích, sirotčincích a v soukromých domech.

Zemřel 1. ledna 1920 v pověsti svatosti. Byl pohřben na Lyčakivském hřbitově ve Lvově.

Proces svatořečení[editovat | editovat zdroj]

Proces svatořečení začal 1. června 1989 v arcidiecézi Lvov. Dne 20. prosince 1999 byl potvrzen dekret o jeho hrdinských ctnostech. Dne 24. dubna 2001 byl vydán dekret o zázraku na jeho přímluvu. Blahořečen byl 26. června 2001 ve Lvově.

Dne 20. prosince 2004 byl vydán dekret o druhém zázraku na jeho přímluvu. Svatořečen byl 23. října 2005 v Římě společně s Józefem Bilczewskim, s kterým byl také blahořečen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zygmunt Gorazdowski na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]