Zurab Cereteli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zurab Cereteli
Zurab Tsereteli.jpg
Narození 4. ledna 1934 (86 let)
Tbilisi
Alma mater Tbilisi State Academy of Arts
Povolání malíř, sochař, architekt a politik
Významná díla Freedom Monument
Russia–Georgia Friendship Monument
Ocenění Státní cena SSSR (1970)
Leninova cena (1976)
Lidový výtvarník SSSR (1980)
Řád přátelství mezi národy (1980)
Státní cena SSSR (1982)
Hrdina socialistické práce (1990)
Leninův řád (1990)
… více na Wikidatech
Webová stránka www.tsereteli.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zurab Konstantinovič Cereteli (gruzínsky ზურაბ კონსტანტინეს ძე წერეთელი, rusky Зураб Константинович Церетели; * 4. ledna 1934 Tbilisi)[1] je gruzínsko-ruský sochař, malíř a architekt. Proslavil se zejména monumentálními sochami jako je takřka stometrová socha Petra Velikého v Moskvě (1997), 110 metrů vysoké sousoší Zrození Nového světa (socha Kryštofa Kolumba) v Arecibu na Portoriku (2016), nebo památník To the Struggle Against World Terrorism (zvaný též Tear of Grief – Slza smutku) v New Jersey (2006), oficiální dar ruské vlády. Žije v Rusku a je znám jako přívrženec Vladimira Putina, což vyvolává nepřátelské reakce v jeho rodné Gruzii. Tam v roce 1985 vytvořil a zanechal ne zcela dokončený památník Kronika Gruzie.

Vystudoval na Státní akademii umění v Tbilisi, promoval v roce 1958. V roce 1964 podnikl první cestu do Francie. Zůstal v Paříži tři měsíce, během kterých navštívil Pabla Picassa i Marca Chagalla. Po návratu domů se stal hlavním architektem sovětských letovisek na pobřeží Černého moře, jako byly Picunda (1967) nebo Adler (1972). Rád zde kombinoval monumentální sochy, architekturu a trojrozměrné mozaikové kompozice. Po dokončení projektu v Picundě v roce 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem Gruzie. V 70. letech pokračoval ve veřejných projektech v Tbilisi, Uljanovsku či na Jaltě. V tomto období také navrhl několik sovětských ambasád po světě, například v Brazílii, Portugalsku a Japonsku. V letech 1978–1979 vyučoval malování jako hostující profesor na State University of New York, na Brockportské koleji. Zanechal v New Yorku i dvě sochy (Prometheus a Radost a štěstí všem dětem světa). V roce 1980 byl hlavním designérem Letních olympijských her v Moskvě.[1] V roce 1981 se stal profesorem na své alma mater, akademii umění v Tbilisi. V roce 1988 byla jeho sochařská kompozice Break the Wall of Distrust instalována na londýnské ulici Canon Street. V 90. letech pokračoval v práci na veřejných zakázkách pro Moskvu, z nichž mnohé patrně získal díky osobnímu přátelství se starostou Jurijem Lužkovem. Právě z tohoto období pochází socha Petra Velikého. Tvořil ovšem dále i ve světě, v roce 1995 byla v Seville odhalena socha Zrození nového člověka, připomínající objev Ameriky Evropany, o rok později v Marbelle socha Vítězství. V roce 1997 byl Cereteli zvolen prezidentem Ruské akademie umění (je jím dosud). V roce 1999 založil Moskevské muzeum moderního umění, které se tak stalo prvním státním muzeem v zemi, které se věnuje výhradně modernímu a současnému umění. V roce 1998 měl svou první samostatnou výstavu v New Manege. Tato výstava pak v letech 2000–2010 putovala po světě, byla k vidění v Rusku, Gruzii, Lotyšsku, Bělorusku, Kazachstánu, Bulharsku, Itálii, Francii, Spojených státech, Austrálii, Číně a Japonsku. V roce 2007 se Cereteli stal velvyslancem dobré vůle UNESCO. Pozornost vzbudily i jeho sochy Zakladatelé Evropské unie (2012) v Lotrinsku nebo pomník papeže Jana Pavla II. (2014) vedle katedrály Notre-Dame v Paříži.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zurab Tsereteli na anglické Wikipedii.

  1. a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-04-09]. Heslo ЦЕРЕТЕ́ЛИ. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]