Zubří
| Zubří | |
 Kostel svaté Kateřiny |
|
  |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0723 545252 |
| Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
| Okres (LAU 1) | Vsetín (CZ0723) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Rožnov pod Radhoštěm |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Zubří |
| Katastrální výměra | 28,39 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′58″ s. š., 18°5′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 553 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 378 m n. m. |
| PSČ | 756 54 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Části obce | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Zubří U Domoviny 234 756 54 Zubří |
| Starosta | Ing. Lubomír Vaculín |
| Oficiální web: www |
|
| Email: podatelna@mesto-zubri.cz | |
 Zubří
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Zubří (německy Zubern) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 4 km severozápadně od Rožnova pod Radhoštěm. Žije zde asi 5,5 tisíce obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vzniku vesnice Zubří pochází z 8. července 1310. Vznikla na místě původní lovecké osady přesněji na 40 lánech a byla založena pány z Krásna. Patřila mezi první a největší „hornické vesnice“ rožnovského panství.
V roce 1712 byly postaveny v železné hutě – hamry, v nichž se vyrábělo železo. Jediným pozůstatkem těchto hamrů jsou Hamerské rybníky.
Představitel obce býval fojt. Posledním fojtem byl Jiří Palacký, otec známého historika Františka Palackého. Rodina Palackých pocházela z nedalekých Hodslavic. V Zubří se k rodině váže i dům nazývaný Na Petrohradě, ve kterém je v současnosti umístěno Muzeum města Zubří.
Roku 1850 si samostatná obec Zubří zvolila svého prvního starostu, obchodníka Josefa Alexandra. Od té doby se obci začne dařit. Největší pozornost je kladena na rozvoj školství, proto jsou postaveny 3 školní budovy. Velký význam mělo železniční spojení mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím, které vybudovali roku 1892.
Po 1. světové válce v letech 1920-1932 učitelka Marie Schoberová založila školu valašského vyšívání, která dala základ zuberské výšivce. O tři roky později těsně před okupací Československa a před začátkem 2. světové války tedy r. 1935 byly založeny Gumárny Zubří, jako nejstarší společnost středoevropské gumárenské společnosti Optimit v Odrách.
Zubří je známé svým oddílem házené a také řemesly jako je pletení metel.
Házenkářský klub byl založen v roce 1926 v Zubří a dodnes patří k jedněm z nejlepších házenkářských klubům v České Republice.[2][3]
Dne 22. února 2002 se díky rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Zubří stalo městem.[4]
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- MUDr. Antonín Fabián
- Vincenc Krupa
- Josef Holiš
- Jan Koláček
- Ing. Ladislav Holiš
- Pavel Číp
- Květoslav Béna
- Julius Böhm
- Alois Fabián
- Engelbert Krist
- Doc. RNDr. Vladimír Krist
- PhDr. Metoděj Jaroslav Mičola
- Jan Mynář
- Děkan P. Petr Neduchal
- Václav Němec
- Karel Jaroslav Obrátil
- Rodina Palackých
- P. Alois Pozbyl
- Josef Schober
- Marie Schoberová- slečna z Petrohradu
- Profesor PhDr. Antonín Vašek, CSc.
- Ladislav Vašek, MUC.
- Kajetán Zvihan
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Kateřiny (1788)
- Kaple sv. Ducha (2000)
- Koláčkův tis - jeden z nejstarších tisů na Valašsku, stáří cca 360 let
- Lípa srdčitá u pomníku popravených partyzánů
- Památník obětem 1. světové války
- Bunkr z 2. světové války
Vybavenost města[editovat | editovat zdroj]
Do města zajíždí autobusové linky z Rožnova p. R. a Valašského Meziříčí. Další linky jezdící mezi těmito městy projíždějí dolní částí města. Ve městě je vlaková zastávka na trati Valašské Meziříčí – Rožnov p. R. (281). Dolní částí města prochází také Cyklostezka Bečva. Městem prochází význáná silniční cesta přes Rožnov p. R. na Slovensko.
Město má rozvinuté inženýrské sítě a je plně elektrifikováno. Ve městě vychází měsíčník Zuberské noviny a internetové zprávy Zubřan.cz .
Město má smlouvu s Městskou policií Rožnov pod Radhoštěm, která má pravomoc zasahovat na území města Zubří.
Město má 2 hasičské stanice, jednu v centru v Zubří a druhou na Starém Zubří.
Veřejné instituce ve městě[editovat | editovat zdroj]
- Dům služeb (Česká pošta, bankomat, kadeřnictví, květinářství, oděvy,...), Hlavní 79
- Knihovna, Hlavní 79
- Kulturní domy, Hamerská 10 a Starozuberská 870
- Lékárna, Hlavní 824
- Mateřská škola DUHA, Na Potoku 369
- Mateřská škola Zubří, Sídliště 6. května 1109
- Výstavní galerie Muzea Zubří-Petrohrad, Nad Fojstvím 67
- Muzeum Zubří, Hlavní 824
- Sokolovna, Hlavní 459
- Lyžařský oddíl TJ Gumárny Zubří, Převrátí 1009
- Víceúčelová hala, Hlavní 492
- Multifunkční hřiště Zubří, Hlavní 70
- Základní škola Zubří
- 1. stupeň - Školní 540
- 2. stupeň - Hlavní 70
- Zdravotní středisko, MUDr. Antonína Fabiána 638
- gynekologická ordinace
- ordinace pro děti a dorost
- ordinace pro dospělé
- zubní ordinace
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ Město Zubří. www.mesto-zubri.cz [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online.
- ↑ 1944-, Baletka, Ladislav,. Zubří 1310-2010 : cesta ke kořenům. Zubří : Město Zubří. 207 s. s. Dostupné online. ISBN 9788025475492.
- ↑ k žádostem obcí o stanovení městem -. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Gumárny Zubří: Příběh jedné průmyslové továrny - Zubří, 2005, ISBN 80-239-4867-9
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Zubří ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zubří ve Wikimedia Commons- Zubří na serveru veřejné správy Obce.cz
- Podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
- portál o městě Zubří - zubran.cz
