Zrcadlová terapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zrcadlová terapie (mirror therapy) je terapeutická metoda, jejíž aplikací se ve zdravotnickém či sociálním prostředí zabývají zejména ergoterapeuti či fyzioterapeuti.[1][2] V rámci terapie může být rehabilitována jakákoliv část horní či dolní končetiny, u níž se vyskytuje motorické nebo senzitivní poškození.[2]

Princip terapie[editovat | editovat zdroj]

Mirror terapie funguje na základě tzv. zrcadlových neuronů, které jsou aktivovány při pozorování pohybu jiné či zdánlivě jiné končetiny v zrcadle. Zmíněné neurony tedy hrají hlavní roli v procesu motorické re-edukace, neboť jejich aktivací dochází k vytváření nových nervových spojů, které vedou k obnově ztraceného pohybu končetiny.[1][2]

Postup terapie[editovat | editovat zdroj]

Pacient při terapii sedí u stolu, přičemž má ve středu svého těla vertikálně umístěné zrcadlo a z obou jeho stran položené končetiny (za zrcadlem končetina postižená, před zrcadlem končetina zdravá). Pacient je následně instruován k pohybování neafektovanou končetinou, zatímco v zrcadle pozoruje její odraz.[3] Díky sledování odrazu poté v mozku vzniká představa, že osoba nepohybuje pouze zdravou končetinou, ale také končetinou postiženou.[2]

Mirror terapie nejčastěji postupuje od pozorování končetiny s nulovým či minimálním pohybem, až po pozorování pohybů složitějších. Taktéž je možné provádět taktickou stimulaci končetin s postupným přidáváním intenzity či počtu podnětů.[2]

Obecně je doporučováno provádět terapii minimálně 30 minut, 5x týdně po dobu 3 až 6 týdnů.[4] Největšího finálního úspěchu je dosahováno při započetí terapie v akutní či subakutní fázi onemocnění (do 14 měsíců od jejího vzniku).[5]

Zásady terapie[editovat | editovat zdroj]

  • terapie je ve zdravotnickém či sociálním zařízení poskytována ergoterapeutem, fyzioterapeutem či jinou zdravotnickou profesí[4]
  • terapii může provádět i rodinný příslušník či pacient po zaškolení zdravotnickým pracovníkem[4]
  • pacient musí být schopen porozumět instrukcím[2]
  • zrcadlo musí být postaveno vertikálně ve středu pacientova těla[2]
  • rehabilitovaná část končetiny musí být celá schována za zrcadlem[2]
  • pro vytvoření dokonalé iluze by měly být odstraněny veškeré šperky, doporučováno je také zamaskovat veškerá tetování[2]
  • cviky musí být zvoleny přiměřeně k bolesti a stupni postižení dané části končetiny[2]

Výhody a nevýhody terapie[editovat | editovat zdroj]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • bezpečnost terapie[6]
  • nízké pořizovací náklady[6]
  • možnost autoterapie pacienta v domácím prostředí[6]
  • snížení bolestivosti a zvýšení pohyblivosti končetin[7][8]
  • redukce strachu z pohybu - pomocí bezbolestné zpětné vazby[9]
  • vysoká účinnost v akutní a subakutní fázi onemocnění[5]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • nevolnost (ojedinělé případy)[10]
  • bolest a otok končetin (ojedinělé případy)[11]
  • nízká efektivita v chronickém stádiu onemocnění[5]
  • efekt se dostavuje až po delší době terapie (uvádí se 4 týdny)[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b WAGHAVKAR, Snehal Narsinha; GANVIR, Suvarna Shyam. Effectiveness of Mirror Therapy to Improve Hand Functions in Acute and Subacute Stroke Patients. International Journal of Neurorehabilitation. 2015, roč. 02, čís. 04. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 2376-0281. DOI 10.4172/2376-0281.1000184. (En) 
  2. ↑ a b c d e f g h i j Mirror Therapy. www.gradedmotorimagery.com [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-24. 
  3. ↑ STAM, Henk J.; ATAY, Mesut B.; KÖSEOĞLU, Füsun. Mirror Therapy Improves Hand Function in Subacute Stroke: A Randomized Controlled Trial. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. 2008-03-01, roč. 89, čís. 3, s. 393–398. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 0003-9993. DOI 10.1016/j.apmr.2007.08.162. (English) 
  4. ↑ a b c Stroke Engine [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c MCCABE, C. S.; HAIGH, R. C.; RING, E. F. J. A controlled pilot study of the utility of mirror visual feedback in the treatment of complex regional pain syndrome (type 1). Rheumatology (Oxford, England). 2003-1, roč. 42, čís. 1, s. 97–101. PMID: 12509620. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 1462-0324. PMID 12509620. 
  6. ↑ a b c WITTKOPF, G. Priscilla. Mirror therapy: A potential intervention for pain management. Revista da Associacao Medica Brasileira. 2017, roč. 63, čís. 11, s. 1000–1005. Dostupné online. 
  7. ↑ MCCABE, Candy. Mirror Visual Feedback Therapy. A Practical Approach. Journal of Hand Therapy. 2011-04-01, roč. 24, čís. 2, s. 170–179. PMID: 21106347. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 0894-1130. DOI 10.1016/j.jht.2010.08.003. PMID 21106347. (English) 
  8. ↑ a b CACCHIO, Angelo; DE BLASIS, Elisabetta; DE BLASIS, Vincenzo. Mirror Therapy in Complex Regional Pain Syndrome Type 1 of the Upper Limb in Stroke Patients. Neurorehabilitation and Neural Repair. 2009-05-22, roč. 23, čís. 8, s. 792–799. Dostupné online [cit. 2019-04-24]. ISSN 1545-9683. DOI 10.1177/1545968309335977. (anglicky) 
  9. ↑ TOMCZAK, Matthias; ROTHGANGEL, Andreas. Zrcadlová terapie a mentální trénink: Skripta ke kurzu pořádaného Českou Asociací Ergoterapeutů. Praha: [s.n.], 2016. 
  10. ↑ CASALE, Roberto; DAMIANI, Carlo; ROSATI, Venessa. Mirror Therapy in the Rehabilitation of Lower-Limb Amputation: Are There Any Contraindications?. American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation. 2009-10, roč. 88, čís. 10, s. 837–842. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. ISSN 0894-9115. DOI 10.1097/PHM.0b013e3181b74698. (anglicky) 
  11. ↑ Wolters Kluwer Health - Article Landing Page. pt.wkhealth.com [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. DOI 10.1016/j.pain.2004.01.006. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zrcadlová_terapie&oldid=22941719“