Zpívaná, recitovaná a experimentální poezie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zpívaná recitovaná a experimentální poezie V 60. letech 20. století došlo v Evropě k prudkému rozvoji poezie, která hledala nové výrazové prostředky, které našla pomocí nových poznatků vědy a techniky.

Jako výchozí vědní obory ji posloužila především semiotika (tj. obecná teorie znakových systémů), teorie informace a teorie kódování. Uplatněním těchto teorií v literatuře (především v poezii) vznikla tzv. umělá poezie, resp. konkrétní poezie. Zde slovo přestalo být pouze vyjadřovacím prostředkem, ale stalo se objektem zájmu, tím se jazyk stal tématem a začalo záležet na jeho organizaci. Slova (popř. jejich části), či číslice, jsou podle určitého pravidla, sestavována do originálních konfigurací. Takto vznikla buď vizuální, fónická, nebo málo rozšířená taktilní (hmatová) poezie. Cílem bylo, aby člověk nevnímal poezii pouze jedním, ale více smysly, resp. aby mohl vnímat poezii i jiným způsobem. Tím se literatura velmi přiblížila k recitaci a hudbě.

Ovlivnění soudobé hudby[editovat | editovat zdroj]

Tím se výrazně přiblížili k beat generation a později i k hnutí hippies. Svým přístupem ovlivnili i hudbu, kde lze tvrdit, že byly jedním z podnětů pro skupinu Beatles a další tvůrce. Typické prvky zpívané poezie lze nalézt v různých hudebních žánrech a stylech, projevují se zejména v žánrové oblasti art-rocku, folku, moderního šansonu, dost často v divadelním zpěvu, řidčeji pak ve zpěvu filmovém (tzv. nezávislý film).

Představitelé[editovat | editovat zdroj]

Teoretici:

Básníci:

Zpívající básníci :

U nás měla ohlas především zpívaná a recitovaná poezie, kdy často byla využívána forma protestsongu:

Čeští recitátoři: