Přeskočit na obsah

Zoologická zahrada Zlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zoologická zahrada Lešná)
ZOO a zámek Zlín-Lešná
Logo Zoo Zlín
Logo Zoo Zlín
StátČeskoČesko Česko
MěstoZlín
Datum založení1948
Ředitel(ka)Roman Horský
Počet druhů230[1]
Počet zvířat1553[1]
Vyhledávané druhyjaguáři američtí, siby ománské, sloni afričtí, žirafy Rothschildovy, tygři ussurijští, vydry obrovské, kivi hnědý, surikaty, hyenky hřivnaté
Rozloha74[1] ha
ČlenstvíWAZA UCSZ EAZA IZE ISIS
Souřadnice
ZoologickázahradaZlín
Zoologická
zahrada
Zlín
Oficiální webové stránky

Zoo Zlín (oficiálně ZOO a zámek Zlín-Lešná) je zoologická zahrada vzdálená asi 9 km od centra Zlína. Je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je statutární město Zlín.

Britský expert na zoologické zahrady Anthony Sheridan zařadil v periodickém hodnocení zlínskou zoo na čtvrté místo v kategorii zemí bývalé východní Evropy. V oficiální zprávě (2022) uvedl, že ji jednoznačně řadí mezi deset evropských zahrad, které za uplynulých deset let zaznamenaly největší rozvoj.[2]

Zoo Zlín společně se zámkem Lešná tvoří jedinečný celek s neopakovatelnou atmosférou. Zaujme rozdělením areálu podle jednotlivých kontinentů (Afrika, Asie, Austrálie, Amerika), rozlehlými přírodními výběhy, průchozími expozicemi a voliérami, romantickým zámkem Lešná i krásným parkovým prostředím. Zážitek z návštěvy umocní také množství etnografických předmětů, soch a uměleckých děl. Zoo Zlín postupně proměňuje celý areál. Trendem již není tradiční koncept zoo, kde lidé obklopují zvířata, ale atraktivní přírodní biopark, kde jsou lidé obklopeni zvířaty. Plně to platí pro Karibuni, novou africkou oblast o rozloze 24 ha, jejíž dominantou je chov slonů afrických. V rámci světových zoo je Karibuni jedno z nejmodernějších zařízení pro chov afrických slonů.

Zoo Zlín chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří například ptáci kivi (český unikát[3]), sloni afričtí, vydry obrovské, kapybary nebo nosorožci. Zvláštností zoo je velký počet průchozích expozic a voliér, mezi nimiž vyčnívá Gora Ark, nejdelší voliéra v českých zoo, kterou obývá šest druhů afrických supů, hadilovi písaři a další afričtí ptáci. Jedinečná Zátoka rejnoků nemá v Evropě obdoby, rejnoky druhu siba ománská si návštěvníci mohou pohladit a také nakrmit. V areálu je k vidění i velký počet rostlinných druhů,[4][5] k návštěvě láká také největší japonská zahrada v České republice pojmenovaná Mu-Shin.

Zámek Lešná nacházející se v areálu zoo

Již v roce 1804 začal hrabě Josef Jan ze Seilernu (25. srpna 1752 až 26. března 1838[6]) na návrší zvaném Lešna (Leschna) s chovem bažantů. V bažantnici dal roku 1806 zbudovat barokní zámek jako náhradu za opuštěný a neobyvatelný hrad Lukov. Při zámku byly postaveny nové stáje (1806–1807) a kočárovna (1808); přilehlé prostory dostaly zahradní úpravu (1808).[7] Zámek byl dostavěn v letech 1809–1810. (V letech 1887–1894 nechal František Seilern vystavět, resp. přestavět zámek v historizujícím slohu.)

Základy dnešní Zoo Zlín položil hrabě Josef Karel Seilern (* 25. 11. 1883 ve Štípě, † 18. 8. 1939 tamtéž) z rodu Seilern-Aspangů. Tento významný ornitolog a cestovatel na Lešné nejdříve vybudoval přírodopisné muzeum. V něm postupně shromáždil mimo jiné sbírku 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec a 10 000 kolibříků. Důležitější ovšem bylo, že na přelomu 20. a 30. let dvacátého století zavedl chov prvních oborních a exotických zvířat. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj soukromé zoo ukončila smrt hraběte a následující válečné události. V roce 1945 byl majetek Seilernů na základě Benešových dekretů zkonfiskován a zámek i pozemky zestátněny. Po roce 1945 se Seilernové odstěhovali do rakouského Litschau.[8]

Pro veřejnost byla zoo oficiálně otevřena v roce 1948. Začaly se budovat první expozice pro zvířata a postupně se zvyšoval i počet druhů. Skutečnou zoo se stala v roce 1953 na základě výnosu ministerstva zemědělství. V té době měla v kolekci asi 300 zvířat, mezi nimi třeba klokany, lamy nebo velbloudy. Roční návštěvnost se pohybovala kolem 34 000 osob.[8]

Budování počáteční zoo probíhalo především drobnými dobrovolnými stavebními akcemi bez větších finančních možností. První skutečné pavilony se objevily až na začátku 60. let, a to přestavbou historických budov. Pavilon šelem vznikl z původní hraběcí jízdárny. V jeho prostorách našli útočiště lvi, tygři a medvědi. Na počátku 70. let byl ze zámecké prádelny vybudován pavilon opic. Návštěvníci zde mohli poprvé obdivovat třeba šimpanzy, kočkodany nebo guerézy.[8]

Pavilony šelem a opic se staly na dlouhou dobu posledními velkými stavbami. Do budoucna se to ukázalo jako velké plus, protože areál si stále uchovával své přírodní kouzlo. V 80. letech patřila k nejatraktivnějším zvířatům dvojice ledních medvědů – Péťa a Polárka. Jejich expozice se nacházela na místě dnešní expozice tučňáků.[9]

Pavilon lachtanů a ledních medvědů se stal v roce 1988 první velkou expozicí v historii zlínské zoo, která vznikla tzv. na zelené louce V jeho zázemí byla vybudována centrální kuchyně sloužící k přípravě potravy pro zvířata. Paradoxně se výstavbou této expozice symbolicky uzavřela doba, v níž byla Lešná vnímána spíše jako zoopark než jako zoo.[10]

Proměna ve skutečně moderní zoologickou zahradu se naplno rozběhla počátkem 90. let 20. století. Celý areál zoo byl rozčleněn podle jednotlivých kontinentů, zastaralé výběhy a malé expozice se rušily a postupně vznikaly nové, prostorné přírodní expozice s více druhy chovaných zvířat. Tak začala nová etapa Zoo Zlín.

Zoo Zlín v číslech

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2022 roční návštěvnost přesahuje 750 000 osob. Po pražské zoo je tak zlínská zoo druhou nejnavštěvovanější z 15 zahrad v České republice; dlouhodobě patří mezi desítku nejvyhledávanějších turistických míst v ČR. O provoz se stará téměř 90 zaměstnanců. Rekordní návštěvnost byla zaznamenána v roce 2022, kdy do zahrady zavítalo 798 514 návštěvníků.

Zoo Zlín patří mezi ekonomicky nejúspěšnější zoologické zahrady. K zajištění provozu v roce 2023 potřebovala 215 milionů korun. Vlastními příjmy (vstupné, prodej suvenýrů, zážitkové programy, příměstské tábory, e-shop, pronájmy, prodej krmení) dokázala pokrýt 91 % nákladů. Uvedená ekonomická soběstačnost podle metodiky Unie českých a slovenských zoo (vlastní příjmy zoo včetně sponzorských darů) je nejvyšší v rámci českých a slovenských zoologických zahrad a naprosto výjimečná i při srovnání se světovými zoo.

Zoologická zahrada Zlín se rozkládá na 74 ha expozičních ploch rozdělených podle světadílů a chová více než 230 druhů zvířat (více než 1500 jedinců). Zoo Zlín se kromě moderních pavilonů a rozlehlých přírodních expozic může pochlubit i bohatou botanickou kolekcí. V areálu roste více než 1100 druhů rostlin. V málokteré evropské zoo lze najít tak výrazné propojení expozic zvířat a rostlinné výsadby.[11]

Členství v odborných organizacích

[editovat | editovat zdroj]

Zoologická zahrada Zlín je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA), Mezinárodní asociace zoopedagogů (International Zoo Educators Association, IZE), Asociace zoologických zahrad jihovýchodní Asie (South East Asian Zoos Association, SEAZA), Mezinárodní systém registrace živočišných druhů (Global information serving conservation, Species 360), Unie botanických zahrad ČR (Union of Botanic Gardens of the Czech Republic, UBZCR) a Unie českých a slovenských zoologických zahrad (Union of Czech and Slovak Zoological Gardens, UCSZOO).[1]

Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes) a s vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih. K roku 2022 byl počet zvířat v Evropských chovných programech (EEP) 140 kusů (28 druhů), počet zvířat v Evropských plemenných knihách (ESB) 175 kusů (29 druhů) a počet zvířat v Mezinárodních plemenných knihách (ISB) byl pět kusů (dva druhy).[1]

Vzdělávání

[editovat | editovat zdroj]

Popisky zvířat v areálu jsou barevně rozlišené podle světadílů. Další informace jsou uvedené na vzdělávacích panelech . Uvádějí poznatky, které souvisejí s uvedenými oblastmi, a to například o známých českých cestovatelích, domorodých obyvatelích a jejich kultuře nebo o rostlinných společenstvech.[12][13]

Ochranářské projekty

[editovat | editovat zdroj]

Zoo Zlín se nevěnuje jen chovu zvířat a vzdělávání veřejnosti, ale rovněž podporuje projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. K tomuto účelu byla v roce 2018 otevřena sbírka 4NATURE, do které mohou návštěvníci přispívat formou interaktivního fundraisingu. Když návštěvník zvolí vstupné 4NATURE, jsou 3 Kč (v roce 2025) věnovány na ochranářské projekty ve volné přírodě, v nichž se zoo angažuje. Jedná se například o zpětné vypouštění supů bělohlavých v Bulharsku, projekt VULPRO na ochranu supů v Jihoafrické republice (v roce 2017 Červený seznam IUCN zařadil 7 z 11 afrických druhů supů mezi ohrožené nebo kriticky ohrožené), projekt RETITI na ochranu slonů afrických v Keni. K dalším významným projektům patří ochrana kriticky ohrožené saoly v jižním Laosu, ochrana kachny pižmovky bělokřídlé na Sumatře a ochrana outloňů na Sumatře v rámci projektu KUKANG.[14]

Zámek Lešná

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Lešná (zámek, Zlín).

V areálu zoologické zahrady stojí zámek Lešná postavený, resp. patrně přestavěný v letech 1887–1894 podle návrhu architektů Johanna Micka a Viktora Siedka. Je postaven v historizujícím stylu.[15] Jedinečné sbírky uměleckých předmětů, stříbra, obrazů, porcelánu a trofejí dokumentují vysokou úroveň bydlení na šlechtickém sídle koncem 19. století.[16] Zámek je přístupný od dubna do konce října, prohlídka jedenácti historických sálů zabere zhruba 50 minut.

Zoo Zlín je rozdělena podle jednotlivých světadílů: Afrika, Asie, Austrálie a Amerika. Poslední část tvoří okolí zámku Lešná.

  • Sloni afričtí – chovné zařízení v Karibuni Ve zlínské zoo návštěvníci uvidí kompletní sloní stádo – samice Kali (* 1995), Zolu (* 1996) a Ulu (* 1997), první africké slůně České republiky samečka pojmenovaného Zyqarri (* 2021) a samce Jacka (* 1993). K dispozici mají tříhektarový travnatý výběh, jehož součástí je i přírodní jezírko, a vnitřní ustájení, které patří mezi tři největší zařízení svého druhu na světě. Nové chovné zařízení pro slony africké vzniklo v rámci projektu Karibuni. Jde o průlomovou vizi, jakým směrem se má ubírat chov zvířat v lidské péči. Představí faunu afrického kontinentu, dominantní část patří právě slonům africkým. Důležitým prvkem Karibuni budou také dva kempy s unikátním ubytováním pro 200 osob a stylová restaurace pro 360 osob.
  • Pavilon afrických kopytníků – moderní pavilon, který připomíná velkou africkou chýši, byl dokončen v roce 1998. Je unikátní nejen vzhledem, ale i koncepcí. Stal se společným domovem pro zástupce savan černého kontinentu – žirafy Rothschildovy, pštrosy dvouprsté, prasata savanová, kudu velké. V roce 2024 pavilon doplnila terária, ve kterých lze obdivovat krajtu královskou, ještěrkovce velkého, želvy pardálí a mohutné africké žáby hrabatky drsné.
  • Etiopie – ústřední prvek části Afrika, oblast Etiopie byla vybudována ve dvou etapách v letech 2010 a 2012. První část tvoří expozice paviánů dželada, na jejich výběh navazuje expozice želv pardálích a ptačí voliéra nazvaná OMO s nesyty africkými a zejozoby africkými, zoborožci, kterých bylo v roce 2017 chováno jedenáct druhů, jeřáby a drobnými vrubozobými ptáky. Voliéra Omo patří mezi největší voliéry s ocelovou sítí v českých zoo. Dominantou druhé části se stal výběh pro surikaty, nicméně i další expozice představují atraktivní zvířata – hyeny skvrnité, antilopy bongo horské, zakrslou formu afrického skotu zebu a domorodé ovce somálské. Ve voliéře nazvané Senkele našli domov zoborožci kaferští, krkavci bělokrcí a supi chocholatí. Další voliéru obývají největší africké sovy výři bělaví. Obě etiopské expozice zvířat spojila do jednoho celku domorodá vesnice. Tvoří ji sestava osmi originálních chýší vyrobených přímo domorodci z etiopského kmene Konso. Je doplněna velkým počtem etnografických předmětů.
  • Expozice afrických antilop a nosorožců – rozlehlý výběh naproti pavilonu slonů představuje vedle nosorožců tuponosých také vodušky abok.
  • Záchranné a chovné centrum pro lvy – poskytuje vhodný půlhektarový výběh pro pětičlennou skupinu lvů konžských, samce jménem Abamboo, samice Kwale a jejich tři potomky. Bylo otevřeno 6. září 2025.[17]
  • Expozice plameňáků růžových a ostrov lemurů kata – velká sladkovodní laguna, prostorný ostrůvek a domorodé stavení ukrývající moderní vnitřní zázemí jsou domovem pro početnou skupinu plameňáků malých. Od roku 2014 osídlují v hlavní sezóně vnitřní ostrůvek lemuři kata.
  • Gora Ark – nová expozice otevřená v srpnu 2023 se stala domovem dvou desítek supů a dalších druhů afrických ptáků. Voliéru obývá pět druhů afrických supů – supi Rüppellovi, supi bělohlaví, supi chocholatí, supi mrchožraví a supi kapucíni. Kromě supů voliéru obývají také hadilovi písaři, špačci rudokřídlí, zoborožci hrubozobí nebo různé druhy turaků. Součástí expozice je vzdělávací centrum, příjemné posezení a zajímavé průhledy do celé voliéry. Navíc mohou návštěvníci ěkolikrát týdně usednout do velkého amfiteátru a sledovat supy při krmení.
  • Expozice damanů a želv – nachází se v těsné blízkosti voliéry Gora Ark. Zde jsou k vidění damani kapští s želvami ostruhatými a želvami pardálími, dále perličky supí a papoušci kapští.[18] Nová voliéra vznikla také pro orly korunkaté.
  • Gibonika – rozlehlá vnitřní vytápěná ubikace určená gibonům stříbrným. Vznikla přestavbou expozice Hala-Bala vytvořené v roce 2013, v níž kromě gibonů žili také tapíři čabrakoví. Otevřena byla v dubnu 2025. Umožňuje návštěvníkům pozorovat gibony i v zimním období. Giboni mají k dispozici i ostrůvek uprostřed přilehlého jezírka se stožáry s lany a provazovými žebříky. Jezírko obývají také pelikáni bílí. Tapíři čabrakoví našli dočasný domov v bývalém pavilonu slonů a zoo pro ně připravuje novou ubikaci.
  • Nusantara – komplex expozic, jehož otevření je plánováno na rok 2027. Vznikne postupně v blízkosti japonské zahrady Mu-Shin a stane se domovem pro tapíry čabrakové, zoborožce, kaloně, asijské plazy a dikobrazy, kteří budou mít k dispozici vnitřní ubikace, jež umožní návštěvníkům obdivovat živočichy i v zimním období. Pojmenování Nusantara pochází ze 13. století ze staré javánštiny. Tvoří jej slova „nusa“ (ostrov) a „antara“ (mezi nebo uprostřed) a znamená „ostrovy mezi dvěma kontinenty“.[19]
Tapír čabrakový s mládětem
  • Japonská zahrada Mu-Shin – japonská zahrada Mu-Shin je největší japonskou zahradou v ČR – vznikla na ploše více než 1000 m². Nachází se v blízkosti expozice Gibonika. Doslovný překlad názvu Mu-Shin je „bez myšlenky“ či „mimo mysl“ (ve významu uvolnění, relaxace). První návštěvníci do ní zavítali v roce 2014.
  • Kerala – vznikla proměnou původní asijské voliéry a rozšířením výběhu medvědů pyskatých, které Zoo chová od roku 2015. Pojmenována je podle svazového státu v jižní Indii. Zvířata zde mají nadstandardní chovatelské podmínky a maximální prostor. V rozlehlé voliéře lze vidět zástupce mokřadních druhů asijských ptáků, například vzácně chované marabu indomalajské, nesyty bílé a nesyty indomalajské, pelikány skrvnozobé, husovce strakaté nebo pižmovky bělokřídlé. Pro medvědy pyskaté zde vznikl odpočinkový brloh, který je propojen se stávajícím výběhem a který umožní medvědy pozorovat i během zimního období.
  • Pandy červené – přírodní výběh pand červených napodobuje podmínky předhůří Himálají byl dokončen v roce 2011. Dominantními prvky jsou mohutné vápencové kameny. V blízkosti se nachází tematický koutek věnovaný buddhismu s modlitebními mlýnky, praporky a sochou buddhy.
  • Tygří pahorek – výběh tygrů ussurijských otevřený v roce 2001. Na vyhlídce u výběhu tygrů se nachází menší expozice s veverkami šedobřichými.
  • Gauři – v jednom z nejprostornějších výběhů celé zoo našli útočiště od roku 2020 největší zástupci skupiny divokých turů, gauři indičtí. Zvířata pocházejí z indického Zoo Mysore. Poprvé po šedesáti letech se do Evropy podařilo dovézt tento druh přímo z jeho domoviny.

Austrálie

[editovat | editovat zdroj]
Chápan vlnatý

Do roku 2025 byla součástí „Ameriky“ expozice lachtanů hřivnatých. Zoo chovala lachtany od roku 1988, tedy 37 let. Samec Oskar se samicí Betty našli domov v severovýchodním Maďarsku, 30 km daleko od města Nyíregyháza v Zoo Sóstó.[20]

Okolí zámku

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek Lešná
  • Zátoka rejnoků – pavilon otevřený v roce 2014 svým pojetím a rozlohou nemá v Evropě obdoby. Mořské rejnoky druhu siba ománská lze v prostorném bazénu nejen vidět, ale je možné si je pohladit a dokonce i nakrmit. To z této expozice činí jednu z nejvyhledávanější v celé České republice. Kromě bazénu s rejnoky je v pavilonu umístěno několik menších akvárií s mořskými rybami (klauni, bodloci, klipky) a bezobratlými živočichy (krevety, sasanky, ježovky). Terárium v blízkosti akvárií obývají vzácně chovaní varani Reisingerovi, želvy ploskohlavé, želvy podlouhlé a krab poustevník. V roce 2024 Zátoku rejnoků doplnila nová terária, v nichž žijí mohutné africké žáby hrabatky drsné, australské krajty zelené a krajty kýlnaté. Posledně jmenované patří mezi vzácně chované krajty, které byly ve volné přírodě objeveny teprve v roce 1981.
  • Pobřeží tučňáků – celá expozice tučňáků Humboldtových prošla v roce 2015 výraznou proměnou, aby co nejvíce připomínala skalnaté pobřeží Peru a Chile v Jižní Americe, které je jejich domovinou. Dva propojené bazény, přírodní vzhled, členitý prostor, různé dutiny a pukliny v kamenném obložení expozice poskytují tučňákům ideální podmínky. Zdejší tučňáci mají jedno naprosté specifikum. Jsou to jediní středoevropští tučňáci, kteří plavou ve slané vodě. V nedaleké Zátoce rejnoků pravidelně jednou za 14 dní se mění část mořské vody. A přesně tato voda putuje k tučňákům do bazénu. V těsné blízkosti tučňáků lze v prostorných výbězích obdivovat dvojzoborožce indické, dvozoborožce přilbové, bažanty preláty, v létě pak i želvy mohutné.
  • Zámecká voliéra – v těsné blízkosti zámku lze od dubna do října pozorovat nesyty bílé, kteří v současné době patří k nejohroženějším ptačím druhům na světe. Společnost nesytům dělají jeřábi panenští. Ve voliéře našli domov kolpíci malí, nejmenší a zároveň nejvzácnější druh kolpíka. Mimo Asii je chován v pouhých třech zoologických zahradách. Ve volné přírodě přežívá pouze něco málo přes 2000 jedinců.[21]
  • Zámecký rybník – už desítky let nabízí zámecký rybník pohled na elegantní dlouhonohé plameňáky. V současné době je jediným zde chovaným druhem plameňák růžový. O vodní plochu se plameňáci dělí s nejrůznějšími druhy potápivých i plovavých kachen.
  • Aligátoři – letní expozice pro aligátory byla otevřena v roce 2019. Vznikla přebudováním historické zámecké nádrže. Aligátoři jsou zde k vidění od června do začátku září.
  • Velbloudi – bývalý výběh koní obývají od roku 2020 velbloudi dvouhrbí.
  • Expozice hyenek hřivnatých – chov hyenek hřivnatých v zoologických zahradách patří mezi vzácné. Podle dostupných informací je na celém světě chovají pouze čtyři zoo, přičemž v Evropě jsou to Zoo Zlín a Zoologická zahrada Dvůr Králové.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. května 1930 založil Tomáš Baťa v centru Zlína zoologickou zahradu. Nejprve byla umístěna v parku u zlínského zámku a v roce 1934 byla přesunuta na vrchol Tlusté hory. Zde byla provozována do poloviny druhé světové války. V lese pod televizním vysílačem jsou dodnes vidět betonové základy klecí.[22]

  1. 1 2 3 4 5 UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD. Výroční zpráva 2022. Děčín: Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna, příspěvková organizace s finanční podporou Ministerstva životního prostředí České republiky. [2023], s. 47. Dostupné z: https://ucszoo.com/wp-content/uploads/2023/11/ZOO_VYROCNI_ZPRAVA_LISTY_2022.pdf
  2. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Projekt Karibuni je vizionářský, chválí zlínskou zoo britský odborník. iDNES.cz [online]. 17. března 2022 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online.
  3. PROCHÁZKOVÁ, Petra et al. VIDEO: Na nelétavého ptáka kiviho musíte do zoo v šest ráno, pak spí. iDNES.cz [online]. 2018-06-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
  4. Botanika. Zoo Zlín [online]. ©2021 [cit. 2024-11-02]. Dostupné online.
  5. VERNER, Roman; VORLOVÁ, Růžena. Ve zlínské zoo mají spoustu práce nejen ošetřovatelé, ale i zahradníci. Pečují o domácí i exotické druhy stromů a rostlin. Český rozhlas Zlín [online]. 2023-07-24 [cit. 2024-11-02]. Dostupné online.
  6. BLKÖ:Seilern und Aspang, Joseph Johann Graf von. In: Wikisource [online]. 14. November 2012 [cit. 2025-11-24]. Dostupné z: https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Seilern_und_Aspang,_Joseph_Johann_Graf_von
  7. POKLUDA, Zdeněk. Zámecký areál Lešná: [sídlo rodu Seilernů a lukovského panství]. Zlín: ESprint ve spolupráci s ČR-MZA Brno – Státním okresním archivem Zlín, 2004, s. 7–9. ISBN 80-239-4878-4.
  8. 1 2 3 KLIKA, Ivo; KLIMEŠ, Radek. Lidé a zvířata: historie vzniku a významu zoologických zahrad. 1. vyd. Zlín: Foto art – Ateliér Regulus, 2005. 223 s. ISBN 80-239-5488-1.
  9. Lední medvědi. Zoo Zlín [online]. [2024] [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
  10. Pavilon lachtanů a ledních medvědů. Zoo Zlín [online]. 2021 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online.
  11. CHYTRÁ, Magdaléna, ed.; HANZELKA, Petr, ed.; KACEROVSKÝ, Radoslav, ed. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia, 2010. (Průvodce). ISBN 978-80-200-1771-0. S. 342–347.
  12. Zoo Zlín Lešná. Vincent Luhačovice [online]. 2020-06-02 [cit. 2025-11-24]. Dostupné online.
  13. GUTZEROVÁ, Naděžda. ZOO a zámek Zlín-Lešná. Botany.cz [online]. 3. 1. 2015 [cit. 2022-06-30]. Dostupné online.
  14. Sbírka 4NATURE. In: Zoo Zlín [online]. ©2021 [cit. 25. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.zoozlin.eu/4nature/
  15. ČÍŽEK, Jiří. Lešná, zámek. Hrady.cz [online]. ViGo Agency, 26.12.2004 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-05.
  16. Lešná. Hrady.cz [online]. 27.6.2004 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  17. Afrika. In: Zoo Zlín [online]. ©2021 [cit. 2025-11-25]. Dostupné z: https://www.zoozlin.eu/afrika/
  18. BABÍKOVÁ, Michaela et al. Zoo ve Zlíně představila první novinku. Návštěvníky potěší expozice damanů. Zlínský deník.cz [online]. 24. 4. 2022 [cit. 26. 4. 2022]. Dostupné z: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/expozice-daman-zoo-zlin.html
  19. Nusantara. In: Zoo Zlín [online]. ©2021 [cit. 2025-11-24]. Dostupné z: https://www.zoozlin.eu/muzete-se-tesit-asie/
  20. SKÁCEL, Petr et al. Zlínská zoo po 37 letech končí s chovem lachtanů, stěhují se do Maďarska. In: iDnes.cz [online]. 3. října 2025 [cit. 25. 11. 2025]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/zoo-zlin-lachtani-konec-expozice-horsky.A251003_120040_zlin-zpravy_jfuk
  21. Nenápadná klenot. In: Zoo Zlín [online]. 2024 [cit. 2025-11-25]. Dostupné z: http://w.zoozlin.eu/detail/nenapadny-klenot
  22. Zoologická zahrada Zoo Zlín. In: Starý Zlín [online]. 2007–2019 [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.staryzlin.cz/zoo-zlin.php

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]