Přeskočit na obsah

Zmijovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zmijovka nebo také budajka

Zmijovka (také jako hadovka nebo pepíkovka, na Slovensku známá také jako budajka[1]) je tradiční pletená česká čepice s až 93% podílem vlny[2] se specifickým klikatým vzorem připomínajícím zmiji (obvykle v černobílém provedení, existují ale i četné barevné varianty). Typicky ji nosili řezníci, aby se chránili před chladem na zabijačkách a v bourárnách, ale populární byla obecně na českém venkově.[2][3][4]

Revolucionář Amílcar Cabral s čepicí sumbia (upravenou zmijovkou)

Původ zmijovky není jasný a je o něm několik teorií (původem z Řecka, Rakouska-Uherska nebo Vsetínska).[2][4] Nosit se ve větší míře ale začala až po druhé světové válce v bývalých socialistických zemích.[1]

Jako první začala zmijovku vyrábět jihočeská firma Fezko (nebo také Fezco), která vznikla již v roce 1812.[5] Zabývala se výrobou fezů a byla jejich největším dodavatelem do Osmanské říše. Z politických důvodů byly ale později tehdejším vládcem Mahmudem II. fezy zakázány, a Fezko se tak muselo přeorientovat na jiné produkty, jako byla například právě zmijovka.

Jako osobitou pokrývku hlavy symbolizující odpor proti kolonistům, socialistickou revoluci a emancipaci žen ji začal v 60. letech nosit africký revolucionář Amílcar Cabral.[6][7] Cabral se stal generálním tajemníkem marxistické Africké strany pro nezávislost Guineje a Kapverdských ostrovů (PAIGC) a členové jeho hnutí typicky nosili zmijovku jako svůj znak. V místním jazyce jí říkali sumbia.[3]

Cabral se podle dobových dokumentů nejspíš již roku 1961 dostal na návštěvu právě do závodu firmy Fezko ve Strakonicích, která vyráběla čepice zmijovky speciálně upravené hlavně pro trh v muslimských zemích (vzoru chyběly typické křížky). Československo navštívil několikrát, tehdejší režim s ním měl kladný vztah díky své politické orientaci a z Československa získal i velké dodávky zbraní. Sám Cabral byl až do své smrti v roce 1973 tajným informátorem československé tajné služby.[3] Popularita zmijovek se ale i po jeho smrti v západoafrických státech udržela.[2]

Firma Fezko postupem času získala zahraniční majitele a v roce 2011 převzala firmu mezinárodní skupina Johnson Controls, od té doby funguje značka pod novojičínskou kloboučnickou firmou Tonak (vznikla již roku 1799).[5][8] Firma vyrábí zmijovku dál celkem ve třech vzorech – Triton je jako jediný k dostání v ČR, vzory Talia a Tina se vyváží do Nigérie a Senegalu, kde ročně skončí až polovina produkce firmy.[2][3][9] Důvody pro nošení zmijovky v afrických zemích jsou kromě politických i čistě praktické, neboť jsou tam typické velké teplotní výkyvy mezi dnem a nocí.[9] Tonak také dále vyrábí i původní fezy, které vyváží do Nigérie, ale i armádní barety, ortodoxní židovské klobouky nebo klobouky pod licencí Stetson.[9]

Zmijovka v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Čepice zmijovka se objevila v mnoha slavných českých filmech jako Skřivánci na niti, Homolka a tobolka, Vesničko má středisková a Sněženky a machři, a nosil ji i eurokomisař Vladimír Špidla.[1][10] Zmijovka se na Slovensku stala jedním ze symbolů Sametové revoluce (tedy Nežnej revolúcie). Svůj název budajka získala podle Jána Budaje, jednoho z aktivních vůdců revoluce, který ji nosil během chladných dní na listopadových demonstracích.[11]

Zmijovka se neobjevuje jen v českých filmech, ale také ve filmech zahraničních. A to dokonce i v tzv. blockbusterech. Například v jednom z filmů ze série Spider-Man nebo naposledy ve Wonder Woman.

Tato čepice se objevila i v senegalské epizodě dokumentárního seriálu S kuchařem kolem světa.[12]

  1. a b c MÁZDROVÁ, Kateřina. Klikatá legenda. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Zmijovka patří k českému řezníkovi. Dnes se polovina vyváží do Afriky. iDNES.cz. 2020-01-13. Dostupné online [cit. 2020-04-01]. 
  3. a b c d Zmijovka. Jak se česká čepice stala symbolem protikolonialistického boje v západní Africe. Časopis Vital [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  4. a b Legendární zmijovka se vrací do módy! Kde se vlastně vzala?. tn.nova.cz [online]. 2015-10-15 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  5. a b KORBEL, Petr. Firma Fezko, výrobce textilií ze Strakonic, zmizí ze světa. Ekonom.cz [online]. 2011-10-06 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  6. 170: Amilcar Cabral, part I. justseeds.org [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. The Mail & Guardian [online]. 2013-09-13 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Kloboukům z Tonaku se daří mezi jihoamerickými indiány, v Senegalu zase frčí české zmijovky. E15.cz [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  9. a b c Zmijovky se vrací. Oblíbili si je hipsteři, do Afriky putují statisíce kusů. iDNES.cz [online]. 2016-09-08 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  10. Zmijovka a šusťákovka. Když Špidla přilétá z Bruselu. TÝDEN.cz [online]. 2008-12-15 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  11. A.S, Petit Press. Opäť je tu tuzex, budajka aj sáčkové mlieko. Týchto 7 staromódnych výrobkov zažilo znovuzrodenie. fici.sme.sk [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. S kuchařem kolem světa: Senegal. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.