Zlomené srdce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlomené srdce
Zdeněk Folprecht, busta na Vyšehradském hřbitově
Zdeněk Folprecht, busta na Vyšehradském hřbitově
Základní informace
Žánr scénická symfonie
Skladatel Zdeněk Folprecht
Libretista Zdeněk Folprecht
Počet dějství 1 (4 obrazy)
Originální jazyk čeština
Premiéra 18. ledna 1936, Bratislava, Slovenské národní divadlo
Česká premiéra 1. října 1943, Olomouc-Hodolany, Nové divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlomené srdce je „scénická symfonie“ o čtyřech obrazech českého skladatele Zdeňka Folprechta na vlastní libreto čerpané ze staré orientální pohádky. Premiéru měla 18. ledna 1936 ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.[1][2][3][4][5]

Vznik, charakteristika a historie[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Folprecht působil v meziválečném období jako dirigent Slovenského národního divadla v Bratislavě. Zde měla roku 1940 premiéru jeho první opera Lásky hra osudná podle bratří Čapků. Pod dalších rozsáhlejších dílech, Hymnu vzkříšení (1929) a cyklu písní s doprovodem orchestru Ztracenou dolinou (1934), se k práci pro jeviště vrátil ve svém díle Zlomené srdce.[5]

Žánr Zlomeného srdce je těžké vymezit. V SDN ho nastudoval operní soubor a je uváděn v encyklopediích opery[2] i baletu[6]. Dobová recenze navíc vyzdvihuje vztah k melodramu a rozvíjení Fibichova odkazu, současně však upozorňuje, že těžiště díla je v rozsáhlých orchestru, který jednak účinkuje sám v předehře a rozsáhlých mezihrách, jednak podmalovává mluvené slovo (které je však redukováno na několik zhuštěných vět) nebo tanec či pantomimu. Sólisté nejsou zpěváci, ale činoherci nebo tanečníci, zpěv je vyhrazen jen sboru.[5]

Kritik a muzikolog Gracian Černušák v recenzi pro Lidové noviny Folprechtovo druhé hudebně dramatické dílo chválí: „Skladatel […] vytvořil zde dílo čisté a půvabné, působící účinně právě svou inspirační spontánností, jeho harmonické cítění je bohaté, kultivované a mnohotvárné, instrumentace je svěží a barvitá, […]“.[5]

V prvním nastudování ve Slovenském národním divadle bylo Zlomené srdce hráno (v premiéře) s jednoaktovou operou Samum vídeňského skladatele Fredericka Blocka (1899–1945). Z představitelů Černušákova recenze vyzdvihuje tanečnici a choreografku Věru Sladkou a členy jejího baletního studia.[5] Jedinou další inscenaci uvedlo v době druhé světové války České divadlo v Olomouci, jež tehdy hrálo v Novém divadle v Hodolanech. O uvedení se zasloužil dirigent olomoucké opery Karel Nedbal, Folprechtův přítel a ve 30. letech 20. století spolupracovník v SND. Premiéra se konala 1. října 1943 v kombinaci s operou Jarní jitro Václava Kálika a dílo bylo přijato olomouckým obecenstvem příznivě – více než Lásky hra osudná, již tam Nedbal uvedl v roce 1940.[7]

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

osoba obor[3] premiéra (18. ledna 1936)[4]
Salomhdi taneční role Vladimír Libovický
Dívka oslňující krásy mluvená role Vlasta Šárková
Tanečnice taneční role Věra Sladká
Purum Nava mluvená role Karel Hradilák
Bappa Rawalla mluvená role Karel Pavlík
Ministr a rádce králů mluvená role Jindřich Fišer
První sluha mluvená role Jindřich Toman
Druhý sluha mluvená role Josef Mareček
První hlasatel mluvená role Karol Modoš
Druhý hlasatel mluvená role Ada Bartošová
Ženy, kněží, lid, hvězdopravci, kouzelníci, lékaři (sbor a tanečníci).
Dirigent: Zdeněk Folprecht
Režie: Viktor Šulc
Scéna: Viktor Šulc
Choreografie: Věra Sladká

Děj[editovat | editovat zdroj]

Odehrává se v pohádkovém orientu, v říši mladého krále Salomdhiho.

(1. obraz) Ve ztemnělém posvátném háji nastává půlnoc a Král zahajuje obřad na počest mocného božstva, „Posvátného Měsíce“. Slavnost začíná tancem žen, vyvrcholením pak má být lidská žertva. Kněží přivádějí Dívku oslňující krásy, která má být Měsíci obětována. Dívka se jim vytrhne a prosí Krále o milost; ten se do ní na první pohled zamiluje a zastaví obřad. Dívka je k nevoli kněží osvobozena a propuštěna.

(2. obraz) Dívka o samotě čeká, že za ní Král přijde, ale marně. Pobouření kněží i samotné božstvo-Měsíc se totiž pomstili tím, že na Krále seslali záhadné choroby, které ho připravují o všechnu životní sílu. Král je již na pokraji smrti. Přál by si vidět milovanou Dívku, ale kněží ho stráží a zakazují Dívce vstup do vladařova paláce.

(3. obraz) Dívce krvácí srdce nad osudem mladého Krále, kterého si rovněž zamilovala. Hledá proto radu u velkého mága Purum Navy. Ten dokáže poradit se vším, je totiž již tisíc let stár, a protož ve na světě se opakuje v kruhu, vše již viděl v minulosti, a proto to dokáže předpovědět do budoucnosti. Purum Nava Dívce sděluje, že jen za jedinou cenu může Král nabýt opět zdraví – za cenu Dívčina života.

(4. obraz) Kolem Králova lůžka se shromáždili hvězdopravci, kouzelníci a lékaři z celé říše, nedokáží však jeho neduh zdolat a Králův život se chýlí ke konci, nestane-li se zázrak. Ten přichází, když v poslední chvíli vstupuje Dívka a přináší Králi dar: své vlastní zlomené srdce. Královy choroby okamžitě zmizí, avšak Dívka umírá. Nad ní truchlí Král, zatímco Měsíc vychází a zalévá vše svou bledou září: Dívčinou smrtí byla přerušená oběť dokonána a božský Měsíc je usmířen.

Instrumentace[editovat | editovat zdroj]

Tři flétny, tři hoboje, dva klarinety, tři fagoty, čtyři lesní rohy, tři trubky, tři pozouny, tuba, tympány, bicí souprava, celesta, harfa, klavír, smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy); hudba na jevišti.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zdeněk Folprecht: Zlomené srdce [online]. Praha: Dilia [cit. 2017-12-19]. 
  2. a b JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 302. (česky) 
  3. a b BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. Praha: Orbis, 1947. 805 s. S. 140. 
  4. a b eTheatre – Inscenácie – Zlomené srdce [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava [cit. 2017-12-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b c d e ČERNUŠÁK, Gracian. Z bratislavské opery – Dvě hudební novinky. Lidové noviny. 1936-01-21, roč. 44, čís. 35, s. 9. Dostupné online [cit. 2017-12-21]. ISSN 1802-6265. 
  6. Zlomené srdce. In: HOLEŇOVÁ, Jana. Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. Dostupné online. ISBN 80-7008-112-0. S. 378.
  7. NEDBAL, Karel. Půl století s českou operou. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959. 416 s. S. 312. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 302.