Zlodějka knih

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlodějka knih
Autor Markus Zusak
Původní název The Book Thief
Země Austrálie
Jazyk angličtina
Žánry román pro mladé dospělé a historický román
Vydavatel Picador a Alfred A. Knopf
Datum vydání 2005
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlodějka knih (v anglickém originále 'The Book Thief') je román australského spisovatele Markuse Zusaka. Příběh je vyprávěn Smrtí a odehrává se v nacistickém Německu. Popisuje vztah mladé dívky se svými pěstouny, ostatními obyvateli jejich okolí a mladého židovského muže, který se skrývá ve svém domě během stupňování druhé světové války. Kniha, publikovaná nejprve v roce 2005, získala řadu ocenění a byla uvedena na seznamu New York Times Best Seller více než 230 týdnů. Podle knihy byl v roce 2013 natočen stejnojmenný film.

Děj k filmu ( upravený děj knihy)[editovat | editovat zdroj]

Devítiletá Liesel Mermingerová žila v nacistickém Německu v roce 1939. Její matka byla nucena vzdát se svých dvou dětí-Liesel a jejího bratra Wernera. Bratr po cestě zemřel a tím se vypravěč-Smrt-poprvé setkal s Liesel. Na pohřbu Liesel ukradla hrobařskou příručku, která ji fascinovala, i když neuměla číst ani psát.

Liesel dorazila do domu pěstounů v rozrušeném stavu. Vytvořila si pouto se svými novými rodiči, Hansem a Rosou Hubermannovými. Liesel se od Hanse naučila číst a psát a spřátelila se s několika lidmi z ulice-třeba s chlapcem Rudym Steinerem. Zažívali spolu mnoho dobrodružství, z nichž většina se týkala krádeží. Rudy od Liesel často žádal polibek, ale ona to pořád odmítala.

Když měla čas, chodila si číst do knihovny starostova domu, kam ji pouštěla starostova žena Ilsa, která truchlí nad ztrátou syna.

Jejím dalším přítelem byl Max Vandenburg, Žid, kterého Liesel se svými pěstouny skrývala ve sklepě. Když Max onemocněl, Liesel mu chodila číst a povídat si s ním, čímž mu pomohla uzdravit se.

Do Molchingu přijeli nacisté prohlížet sklepy, aby zjistili, které z nich mohou být použity jako protináletové kryty. Liesel předstírala zranění, aby mohla své pěstouny včas varovat a aby měli čas Maxe skrýt. Max nebyl nalezen a jejich sklep nebyl vybrán jako příliš mělký pro úkryt.

Rosa Hubermannová si vydělávala jako pradlena pro bohatší rodiny. Během krize ale začala ztrácet zákazníky a když její služby odmítl i starosta a jeho žena, Liesel se rozhodla krást knihy z jejich knihovny.

Při náletu se rodina jde skrýt do domu Fiedlerů. Liesel během náletu četla lidem ve sklepě, aby je rozptýlila.

Poté Molchingem procházel konvoj Židů a Liesel spatřila průvod nemocných, hladových ubožáků na cestě do koncentračního táboru v Dachau. Hans daroval jednomu starému muži kus chleba, ale oba byli biti a Hans byl nazván židomilem, proto se pak bál, že nacisti budou prohledávat jejich domov. Té noci Max odešel.

Ve škole se konala zkouška a Rudy byl vybrán pro jeho inteligenci a jeho atletické schopnosti, aby byl součástí nové "rasy" Árijců. Ale jeho rodiče odmítli posílat ho pryč.

V odvetu za jeho epizodu s židy byl Hans přijat do nacistické strany a povolán do armády. Stejně tak Rudyho otec, který odmítl poslat svého syna do árijského programu, trpěl stejným osudem. Hans dostal nelehký úkol ve speciálních Air Raid jednotkách-po náletu sbírat mrtvá těla.

Po dalším náletu, kdy Liesel četla lidem ve sklepě, dostala od Rosy knihu, kterou jí napsal Max. Mluví se v ní o tom, jak se Hitler dostal k moci, a o síle slov a symbolů.

Hans si ve službě zlomil nohu a vrátil se domů k rodině, protože byl převelen na úřednickou práci.

Když přes Molching procházela další skupina židů, Liesel mezi nimi uviděla Maxe a trvala na tom, že půjde s ním, ale pak byli oba zbiti.

Liesel šla ještě jednou do starostova domu. Vlezla dovnitř oknem, vzala do ruky knihu a sedla si na podlahu. Potom náhle, ve vzteku nad všemi špatnými věcmi, které za svůj život viděla, roztrhala knihu na kusy. Nechala tam vzkaz pro starostovu ženu, že už se tam nikdy nevrátí. O několik dní později dostala od Ilsy černý notes a začala psát svůj vlastní příběh, "Zlodějku knih".

O několik dní později, když se ve sklepě zabývala svým příběhem, byla ulice bombardována, celá zničena a ona jediná, kromě otce Rudiho Steinera, který byl mimo město, přežila-Rosa, Hans i Rudy také zemřeli. Její kniha byla hozena do popelářského vozu, ale poté zdvižena Smrtí. Liesel šla žít se starostou a jeho ženou. V roce 1945 se pak vrátil Max.

Epilog ukazuje, že Liesel se odstěhovala do Austrálie a měla děti a vnoučata. Když sama potkala Smrt, dostala od ní ten zápisník, který jako dívka ztratila.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

Liesel Mermingerová[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postava, původně devítiletá dívka adoptovaná Hansem a Rosou Hubermannovými. Má velmi blízko ke svému nevlastnímu otci, který ji naučil číst, a drsnější, ale láskyplný vztah s jeho ženou Rosou. Přátelí se s židem Maxem, spolužákem Rudym a také se starostovou ženou, která jí dovolí číst, půjčovat si a "krást" knihy z její knihovny.

Hans Hubermann[editovat | editovat zdroj]

Lieselin adoptivní otec, hráč na akordeon a malíř pokojů. Naučil Liesel číst a balit cigarety a má ji rád jako vlastní dceru.

Rosa Hubermannová[editovat | editovat zdroj]

Lieselina adoptivní matka, pradlena pro bohatší domácnosti. Má velmi ostrý jazyk a poněkud hrubé chování, ale o svou adoptivní dceru se stará velmi dobře a ráda.

Rudy Steiner[editovat | editovat zdroj]

Lieselin nejlepší kamarád, obdivovatel černošského běžce Jesseho Owense. Je do Liesel zamilovaný a často ji žádá o polibek, což Liesel pokaždé odmítá. Poprvé a naposledy ho políbí, když ho najde mrtvého po bombardování Himmelstrasse.

Max Vandenburg[editovat | editovat zdroj]

Lieselin přítel, židovský boxer, který se v Hubermannově sklepě skrývá před nacisty. Vytvořil pro ni dvě knížky a později byl odveden nacisty do koncentračního tábora. Jeho otec byl přítel Hanse Hubermanna a padl ve válce-právě od něho se Hans naučil hrát na akordeon.

Ilsa Hermannová[editovat | editovat zdroj]

Žena starosty Molchingu. Syn jí zemřel v první světové válce, kvůli čemuž je stále smutná. Je majitelkou velké knihovny a dovolí Liesel, aby si tam chodila číst.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Vypravěčka příběhu. Zajímá ji Lieselin příběh, a tak ji sleduje a komentuje děj během celého příběhu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Book Thief na anglické Wikipedii.