Zlatica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlatica
Златица
Zlatitsa-library.jpg
Zlatica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 680 m n. m.
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Sofijská
obština Zlatica
Zlatica
Zlatica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 5 198[1] (2018)
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví
Správa
PSČ 2080
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatica (bulharsky Златица) je město ležící ve středním Bulharsku, uprostřed Zlaticko-pirdopské kotliny. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 5 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Datum založení města není známo, ale prokazatelně existovalo v římské době, kdy ho obývali vojáci chránící blízké zlaté doly, a neslo pravděpodobně jméno Ulpia Aurea.[p 1] Název Zlatica je doložen poprvé ve 13. století za panování Konstantina Asena. Ve středověku bylo město významným střediskem, pod jehož správu spadalo několik pevností ve Sredné goře a na Staré planině. Z tohoto důvodu se zdejší kraj dostal do osmanské poroby teprve 30 let po pádu tehdejšího hlavního města Velikého Trnova. V roce 1443 se u města odehrála bitva, ve které osmanská vojska Kasima Paši zabránila spojené armádě Vladislava III. a Jana Hunyadiho v dalším postupu na jih.

V 18. století se Zlatica stala klíčovým dodavatelem skopového masa a vlny v tehdejším Turecku. Díky rozkvětu města zde byla v roce 1777 postavena hodinová věž a počátkem 19. století zde byla zřízena církevní škola. Po osvobození Bulharska v rusko-turecké válce se stala správním střediskem blízkého okolí, ale po zdejších bouřlivých demonstracích proti vládě Stefana Stambolova v roce 1888 byly správní orgány přemístěny do blízkého Pirdopu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 5 198 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 4 461 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 2]

BulhařiRomovéTurciostatní: 36 (0.7 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 4 635 (95.8 %)
  •   Romové: 141 (2.9 %)
  •   Turci: 27 (0.6 %)
  •   ostatní: 36 (0.7 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve středním Bulharsku je více míst, první část jejichž názvu zní Ulpia, jako například Ulpia Serdica - dnešní Sofie. Historicky prokázanému názvu Ulpia Aurea není jednoznačně přiřazeno žádné místo. Spojení se Zlaticou se dovozuje přes zlato v obou názvech, ale přicházejí v úvahu i jiná blízká sídla jako Anton, Čavdar, Čelopeč a Pirdop.
  2. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]