Zlateň věncová
 Zlateň věncová | |
|---|---|
 Zlateň věncová (Glebionis coronaria) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré, (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
| Rod | zlateň (Glebionis) |
| Binomické jméno | |
| Glebionis coronaria (L.) Tzvelev, 1999 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlateň věncová (Glebionis coronaria) je bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Synonymická jména jsou kopretina věncová, Chrysanthemum coronarium, Xanthophthalmum coronarium a Pinardia coronaria.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Ze svého původního areálu v západním Středomoří se rostlina rozšířila i do zbytku Středomoří, do Makaronésie, Jihozápadní Asie a Severní Ameriky. Na území České republiky je nepůvodní. Objevují se zde zplanělé exempláře, které unikly ze zahrad, kde bývají pěstovány. Její výskyt na území České republiky je náhodný a je závislá na přísunu diaspor člověkem, sama se pravidelně nereprodukuje. Ve střední Evropě se pěstuje od 16. století, zavlečena k nám byla až po objevení Ameriky, jde tedy o neofyt. První dokumentovaný záznam o výskytu zlateně na českém území pochází z roku 1879. Zlateň roste člověkem na ovlivněných stanovištích, např. na okrajích cest a polí, na rumištích a skládkách. Díky svému dekorativnímu vzhledu se často pěstuje v zahrádkách, vyskytuje se tedy také v jejich okolí. Její stanoviště jsou jak tradiční zemědělská krajina, tak moderní urbanizovaná krajina.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Třicet centimetrů až jeden metr vysoká jednoletá nebo dvouletá rostlina s přímou lodyhou, větvená a hustě olistěná. Listy střídavé, přisedlé, kopinaté, 1–2krát peřenosečné s úzce trojúhelníkovitými úkrojky. Květy se shlukují do květenství zvaného úbor. Tyto úbory mají 3–7 cm v průměru a jsou tvořeny žlutými trubkovitými květy a bílými nebo žlutobílými jazykovitými květy. Kvete od března do října, plodem je nažka.
-
Trubkovité květy uprostřed jsou žluté, jazykovité na okraji žlutobílé -
Zlateň může mít ale všechny květy i stejně barevné -
Květy zlateně jsou velmi dekorativní -
Celkový habitus rostliny
Využití[editovat | editovat zdroj]
Tato dekorativní rostlina může zdobit zahrady či parky, vyšlechtěna byla řada kultivarů, včetně plnokvětých. Mladé listy a stonky se používají do salátů nebo se tepelně upravují; obvykle se prodávají pod názvem jedlá chryzantéma.[3] Zlateň má vysoký obsah vitamínu C a provitamínu A. Dále obsahuje draslík, folacin, fosfor, hořčík, vápník, beta-karoten a vitamíny B1, B2 a B3. V zahradě prý dokáže ochránit ostatní rostliny před housenkami. V bylinkářství se celá rostlina využívá jako expektorans (prostředek usnadňující vykašlávání), kvetoucí rostlina jako laxativum (projímadlo), šťáva z rostliny jako lék na sexuálně přenosné choroby, květ jako stomachicum, lék na žaludeční slabost.[zdroj?]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GLEBIONIS CORONARIA (L.) Cass. ex Spach – zlateň věncová / BOTANY.cz [online]. přístupu = 2021-01-30 Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ PETR PYŠEK, JIŘÍ SÁDLO, BOHUMIL MANDÁK. Catalogue of alien plants of the Czech Republic, strana 182 [online]. Praha: Preslia, 2002. Dostupné online. (en, souhrn a některé části cs)
- ↑ OTTOVÁ, Zuzana. Jak chutná jedlá chryzantéma. Abecedazahrady.cz [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBÁT ET AL. Klíč ke květeně České republiky. [s.l.]: Academia, 2002.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zlateň věncová na Wikimedia Commons 
Taxon Glebionis coronaria ve Wikidruzích
