Zla Kolata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zla Kolata/Kolac
Kollata ë Keqe
Pohled na vrchol od severozápadu
Pohled na vrchol od severozápadu

Vrchol 2534 m n. m.
Prominence 100 m
Izolace 1 km → Maja Kolats
Poznámka nejvyšší hora Černé Hory
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Černá Hora Černá Hora
Albánie Albánie
Pohoří Dinárské hory / Prokletije
Souřadnice 42°29′5″ s. š., 19°53′54″ v. d.
Zla Kolata
Red triangle with thick white border.svg
Zla Kolata
Hornina vápenec
Povodí LimDrinaSávaDunaj

Zla Kolata (Kolac, albánsky Kollata ë Keqe) je nejvyšší hora Černé Hory[1][2], s výškou 2534 m n. m.[3] Je to zároveň 16. nejvyšší hora v Albánii.

Jméno hory znamená Špatná Kolata. Dalším vedlejším vrcholem masivu Bjeliče je vrchol Dobra Kolata (albánsky Kollata e mirë, česky Dobrá Kolata), která je s 2528 m n. m. druhou nejvyšší horou Černé Hory a která je jen něco málo přes 100 m na severovýchod a je oddělena sedlem 2416 m n. m. Význam slova Kolata je nejasný, ale Kolac, což je další jméno pro Kolatu, znamená v černohorštině/srbštině hromadu.[4]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Zla Kolata se nachází na hranicích Černé Hory a Albánie, 10 km jižně od černohorského městečka Gusinje. Leží v Dinárských horách, přesněji v pohoří Prokletije, v horském celku Bělič. Je severní rozsochou nejvyššího vrcholu Bjeliče, Maja Kolats (albánsky Rodi e Kollatës nebo také Maja e Kollatë, 2556 m), který se už nachází na albánském území. Severně od hory Zla Kolata, přes malé sedlo leží Dobra Kolata, vysoká 2 528 m n. m. Zla Kolata leží necelých deset kilometrů severovýchodně od Maja e Jezercës a necelých dvacet kilometrů západně od Djeravica, dvou nejvyšších hor Prokletije.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Zla Kolata má tvar mohutného skalního zubu. Vrchol je, ostatně stejně jako celý masiv Bjeliče, budován z vápence.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

K horskému celku Bjelič se lze dostat z černohorského městečka Gusinje na jih údolím Ropojana do vesnice Vusanje. Z Vusanje vede na vrchol Zla Kolata značená turistická stezka.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 předložilo černohorské Ministerstvo cestovního ruchu a ochrany životního prostředí návrh Zákona o národních parcích, kterým se má Černohorské Prokletije stát pátým národním parkem v zemi.[2] Území připravovaného národního parku zahrnuje i vrcholy Zla a Dobra Kolata.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • údolí Ropojana - dlouhé ledovcové údolí, kterým protéká říčka Vruja, jedna ze zdrojnic Limu, v dolině se nachází kaňon říčky Skakavica; většina údolí leží v Černé Hoře, ale zasahuje až do Albánie
  • Vusanje - malá vesnice v dolině Ropojana, stojí v ní mešita
  • Dobra Kolata (2528 m n.m.), Rosni vrh (Maja e Rosit) (2524 m n. m.), Maja e Desljes (2454 m n. m.) - další vrcholy masivu Bjelič


360° panoramický výhled z vrcholu Zla Kolata
360° panoramický výhled z vrcholu Zla Kolata

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLOUŠEK, Jakub; SALIHAGIĆ-GORSKY, Mirsad; KLESLO, Michal. Bosna a Hercegovina; Černá Hora. Turistický průvodce. Vřesina : SKY, 2004. ISBN 80-86774-03-1.  
  2. a b Pohoří Prokletije se stane pátým černohorským národním parkem
  3. Zla Kolata na webu Summitpost - anglicky
  4. STILLINGFLEET, Derek. Virtual Mountain Tour - Zla Kolata - QTVR [online]. 2012, [cit. 2015-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]