Zinaida Nikolajevna Gippius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zinaida Nikolajevna Gippius
Gippius Z.N. doma 1914 Karl Bulla.jpg
Zinaida Nikolajevna Gippius v roce 1914
fotografie: Karl Bulla
Narození 20. listopad greg.
/ 8. listopad 1869jul., Beljov,
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 9. září 1945 (ve věku 75 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Povolání básnířka, spisovatelka, kritička
Národnost ruská
Literární hnutí symbolismus
Manžel/ka Dmitrij Sergejevič Merežkovskij
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Zinaida Nikolajevna Gippius (Merežkovskaja) (rusky: Зинаи́да Никола́евна Ги́ппиус (po muži Мережко́вская) 20. listopad greg. / 8. listopad jul. 1869, Beljov, Tulská gubernie (Белев – Тульская губерния), Rusko - 9. září 1945, Paříž, Francie) byla ruská symbolistická básnířka, spisovatelka, kritička a autorka divadelních her.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zinaida Nikolajevna Gippius v mužských šatech, 1897
zleva: Zinaida Gippius, Dmitrij Filosofov, Dmitrij Merežkovskij, asi 1914
zleva: Dmitrij Filosofov, Dmitrij Merežkovskij, Zinaida Gippius, Vladimír Zlobin, přelom let 1919-1920

Narodila se v německé rodině, která se usadila v Rusku. Její otec byl právník ve státní službě, její matka byla dcerou policejního náčelníka v Jekatěrinburgu. Zinaida byla nejstarší ze čtyř dcer. Po přestěhování do Moskvy se záhy projevila u otce začínající tuberkulóza. Rodina se poté často stěhovala, aby pro něho nalezla příhodné podnebí a co nejlepší lékařskou péči. V roce 1881 otec zemřel. Matka poté žila s dcerami v Moskvě, Jaltě a Tiflisu (dnes Tbilisi). Vzhledem k tomuto častému stěhování měla Zinaida nesystematické domácí vzdělání. Velmi se ale zajímala o literaturu, poezii, hudbu, malířství, tanec a jízdu na koni.

V roce 1889 se provdala za spisovatele Dmitrije Sergejevič Merežkovského. Po svatbě přesídlili do Petrohradu , kde vedla ve svém bytu přední literární salon. Jeho návštěvníky byli například: Andrej Bělyj, Nikolaj Berďajev, Alexandr Alexandrovič Blok, Valerij Brjusov, Vjačeslav Ivanovič Ivanov, Vasilij Rozanov, Fjodor Sologub a další. Po roce 1905 emigrovala spolu s manželem na dva roky do Paříže.

V roce 1920 emigrovala do Paříže, kde v roce 1945 zemřela.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Debutovala v roce 1888 v symbolistickém časopisu Severnyj vestnik (rusky: Северный вестник). První literární kritiky otiskuje v časopisu Mir iskusstva (Мир иску́сства) v letech 1899-1901. S manželem vydávali časopis Nová cesta (Новый путь). V tomto časopisu otiskl své první verše např. Alexandr Alexandrovič Blok.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Novyje ljudi (Новые люди, 1896, Noví lidé), povídky
  • Zerkala (Зеркала, 1898, Zrcadla), povídky
  • Zlatocvet (Златоцвет, 1898, Zlatý květ)
  • Treťja kniga rasskazov (Третья книга рассказов, 1902, Třetí kniha povídek)
  • Alyj meč (Алый меч, 1906, Rudý meč), povídky
  • Čortova kukla (Чертова кукла, 1911, Čertova loutka)

Básně[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

Memoáry[editovat | editovat zdroj]

  • Živyje lica (Живыя лица, Živé tváře, 1. díl 1925, 2. díl 1926)
  • Dmitrij Merežkovskij ,(Дмитрий Мережкоский, 1951)
  • Petrohradské deníky 1914-1919 (Петербургские дневники 19141919, 1982)

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Pod pseudonymem Anton Krajnij (Антон Крайний nebo Крайный) vydávala velmi zaujaté kritiky. Výběr z nich vyšel později pod názvem:

  • Literaturnyj dněvnik (Литературный дневник. 18991907), výběr kritik, vyšlo 1908

České překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVATOŇ, Vladimír. heslo Gippiusová, Zinaida Nikolajevna. In Milan Hrala a kol.. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek I (A-K), s. 408.
  • Miroslav Staněk: Doslov in: Svatý hřích, 2002