Zieglerova polární expedice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Loď America uvízlá v ledu Teplického zálivu
Expediční trasa
Expedice na 82. stupni severní šířky (březen 1905)

Zieglerova polární expedice, také známá jako Fialova expedice,[1][2] byla neúspěšným pokusem o dosažení severního pólu v letech 19031905. I přes zničení expediční lodi přežili s výjimkou jednoho muže všichni členové výpravy dva roky v oblasti daleko na sever od severního polárního kruhu.[3][4] Expedici zaplatil William Ziegler a vedl Anthony Fiala.

Přípravy[editovat | editovat zdroj]

William Ziegler zaplatil již v roce 1901 tzv. Baldwin-Zieglerovu expedici k severnímu pólu, které se jako fotograf účastnil také Anthony Fiala. Toho později Ziegler vybral, aby vedl druhou výpravu.[5] Podle Fialových výpočtů bylo zapotřebí 1100 liber masa pro každé spřežení a jezdce, kteří se měli pokusit o dosažení pólu. Ovšem maximální nosnost saní byla pouze 600 liber, a proto naplánoval vzít s sebou poníky, kteří měli nést část zásob, a později jejich masem krmit psy.[6]

Uvěznění a záchrana[editovat | editovat zdroj]

Výprava vyplula na palubě lodi America z norského město Tromsø 14. června 1903. Během první zimy její účastníci vybudovali skladiště uhlí a potravin v Teplickém zálivu Rudolfova ostrova v souostroví Země Františka Josefa. V listopadu roku 1903 byla během nepříznivého počasí těžce poškozena loď a zničena část zásob a uhlí. Zbylé trosky zmizely po bouři v lednu 1904.[4]

Na jaře proběhly další pokusy o dosažení pólu cestami směrem na východ i na západ, ale pro nepříznivé počasí a výskyt rozsáhlých ploch otevřeného moře nebyly úspěšné. Vzhledem k malému množství zásob nakonec účastníci výpravy zamířili na jih a dosáhli skladišť na mysu Flora na Northbrookově ostrově a mysu Dillion na McClintockově ostrově. Čas, který skupina v oblasti strávila, využil zástupce velitele William Peters a skupina pod jeho vedením výrazně zlepšila kvalitu map souostroví. Pozitivní naladění si členové expedice udržovali, protože počítali se záchranou lodí, která pro ně měla být poslána.[4]

Záchrannou expedici vedl William S. Champ na palubě lodi Terra Nova. Proplouval mezi ledovými poli, ale 24. července se setkal s natolik nahuštěnými krami, že posádka pochybovala o možnosti dosažení cíle. Dne 29. července však doplula k Dillionovu mysu, kde nalezla šest členů Zieglerovy výpravy. Většinu z nich vyzvedla později z mysu Flora.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. To establish Fiala Bases - Capt. Comer, who will command Arctic expedition, starts Tuesday [PDF online]. New York: New York Times, 1907-07-07 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Finds a base for Fiala - Capt. Comer confident that expedition will reach the North Pole [PDF online]. New York: New York Times, 1907-11-03 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FIALA, Anthony. Fighting the Polar Ice. New York: Doubleday, Page & Company., 1906. Dostupné online. S. 25. (anglicky) Dále jen Fiala. 
  4. a b c d Rescued Explorers Tell of Privations [PDF Online]. New York Times, 1905-08-12 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (anglicky) 
  5. Fiala, str. 23
  6. Fiala, str. 43

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUNT, William R. To Stand at the Pole: The Dr. Cook - Admiral Peary North Pole Controversy. New York: Stein & Day, 1981. Dostupné online. ISBN 978-0-8128-2773-6. Kapitola Dealing with the Baldwin and Fiala Expeditions, s. 98–101. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]