Žores Ivanovič Alfjorov

Žores Alfjorov
Žores Alfjorov
Narození	15. března 1930; Vitebsk, BSSR, Sovětský svaz
Úmrtí	1. března 2019 (ve věku 88 let); Petrohrad
Národnost	běloruská
Alma mater	Leningradský elektrotechnický institut V. I. Uljanova
Pracoviště	Fyzikálně-technický institut A. F. Ioffeho
Obory	semiconductor physics, fyzika, polovodič a politika
Známý díky	Heterogenní tranzistory
Ocenění	Cena Kjóto v kategorii Pokročilé technologie (2001); Nobelova cena za fyziku (2000); Děmidovova cena (1999); Státní cena SSSR (1984); Leninova cena (1972)
Manžel(ka)	Tamara Darskaya (od 1967)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žores Ivanovič Alfjorov (rusky Жоре́с Ива́нович Алфёров; 15. března 1930 – 1. března 2019,^[1]^[2] Petrohrad) byl ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur. Vynalezl heterogenní tranzistor a v roce 2000 získal Nobelovu cenu za fyziku. Byl taky ruským komunistickým politikem a od roku 1995 do své smrti poslancem Dumy, parlamentu Ruské federace; na sklonku života se stal jedním z nejvlivnějších členů Komunistické strany Ruské federace.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vitebsku v Běloruské SSR (Sovětský svaz) do běloruské rodiny.^[3] V roce 1952 vystudoval Leninův elektrotechnický institut v Leningradu. Od roku 1953 pracoval na Ioffeho fyzikálně-technickém institutu Akademie věd SSSR. Na institutu získal několik vědeckých titulů: kandidát matematicko-fyzikálních věd (1961) a doktor matematicko-fyzikálních věd (1970). Od roku 1987 byl ředitelem institutu. Od roku 1979 byl členem Ruské akademie věd. V roce 1989 se stal viceprezidentem Akademie a předsedou předsednictva jejího centra v Petrohradu. Od roku 1995 byl členem Dumy za Komunistickou stranu Ruské federace, komunistou byl od roku 1965. V roce 2000 získal spolu s Herbertem Kroemerem Nobelovu cenu za fyziku „za vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice“.

Hermann Grimmeiss, člen Královské švédské akademie věd, která Nobelovy ceny uděluje, řekl: „Bez Alfjorova by nebylo možné přenášet všechna data ze satelitů na Zem nebo mít tolik telefonních linek mezi městy.“^[4]

Oblasti výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1962 se zabývá studiem heterogenních struktur polovodičů. Jeho objevy např. v oblasti laserů, fotovoltaických článků, technologie LED a epitaxe přispěly ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

1972 – Leninova cena
1984 – Státní cena SSSR
1999 – Děmidovova cena
2000 – Nobelova cena za fyziku – s Herbertem Kroemerem a Jackem Kilbym
2001 – Cena Kjóto v kategorii Pokročilé technologie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhores Alferov na anglické Wikipedii.

↑ Schores Iwanowitsch Alfjorow ist gestorben
↑ Умер нобелевский лауреат Жорес Алферов [online]. RIA Novosti [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (Russian)
↑ Алферов, Жорес. Lenta. 24. prosince 2007. Dostupné online [cit. 2008-06-26]. (Rusky)
↑ Staff writers. Russian and Americans share hi-tech Nobel. BBC News. 10. října 2000. Dostupné online [cit. 2008-06-26].

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žores Ivanovič Alfjorov na Wikimedia Commons
Osoba Žores Ivanovič Alfjorov ve Wikicitátech
(rusky) Stránka Žorese Alfjorova na stránkách Komunistické strany Ruské federace
(anglicky) Biografie na stránkách Ioffe Physico-Technical Institute
(anglicky) Autobiografie Archivováno 30. 8. 2008 na Wayback Machine. na Nobelprize.org
(anglicky) Otevřený dopis prezidentovi Ruské federace Vladimiru V. Putinovi

[1] Schores Iwanowitsch Alfjorow ist gestorben

[2] Умер нобелевский лауреат Жорес Алферов [online]. RIA Novosti [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. (Russian)

[3] Алферов, Жорес. Lenta. 24. prosince 2007. Dostupné online [cit. 2008-06-26]. (Rusky)

[4] Staff writers. Russian and Americans share hi-tech Nobel. BBC News. 10. října 2000. Dostupné online [cit. 2008-06-26].

[1]

[2]

[3]

[4]

Nositelé Nobelovy ceny za fyziku

1901–1920	Wilhelm Röntgen (1901) Hendrik Lorentz / Pieter Zeeman (1902) Henri Becquerel / Pierre Curie / Marie Curie-Skłodowská (1903) Lord Rayleigh (1904) Philipp Lenard (1905) J. J. Thomson (1906) Albert Michelson (1907) Gabriel Lippmann (1908) Guglielmo Marconi / Ferdinand Braun (1909) Johannes van der Waals (1910) Wilhelm Wien (1911) Gustaf Dalén (1912) Kamerlingh Onnes (1913) Max von Laue (1914) W. L. Bragg / W. H. Bragg (1915) Charles Barkla (1917) Max Planck (1918) Johannes Stark (1919) Charles Guillaume (1920)

1921–1939	Albert Einstein (1921) Niels Bohr (1922) Robert Millikan (1923) Manne Siegbahn (1924) James Franck / Gustav Hertz (1925) Jean Perrin (1926) Arthur Holly Compton / Charles Wilson (1927) Owen Richardson (1928) Louis de Broglie (1929) C. V. Raman (1930) Werner Heisenberg (1932) Erwin Schrödinger / Paul Dirac (1933) James Chadwick (1935) Victor Hess / Carl Anderson (1936) Clinton Davisson / George Thomson (1937) Enrico Fermi (1938) Ernest Lawrence (1939)

1943–1960	Otto Stern (1943) Isidor Rabi (1944) Wolfgang Pauli (1945) Percy Bridgman (1946) Edward Appleton (1947) Patrick Blackett (1948) Hideki Jukawa (1949) Cecil Powell (1950) John Cockcroft / Ernest Walton (1951) Felix Bloch / Edward Purcell (1952) Frits Zernike (1953) Max Born / Walther Bothe (1954) Willis Lamb / Polykarp Kusch (1955) William Shockley / John Bardeen / Walter Brattain (1956) Jang Čen-ning / Li Čeng-tao (1957) Pavel Alexejevič Čerenkov / Ilja Frank / Igor Tamm (1958) Emilio G. Segrè / Owen Chamberlain (1959) Donald A. Glaser (1960)

1961–1980	Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961) Lev Landau (1962) E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963) Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964) Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965) Alfred Kastler (1966) Hans Bethe (1967) Luis Alvarez (1968) Murray Gell-Mann (1969) Hannes Alfvén / Louis Néel (1970) Dennis Gabor (1971) John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972) Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973) Martin Ryle / Antony Hewish (1974) Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975) Burton Richter / Samuel Ting (1976) Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977) Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978) Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979) James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)

1981–2000	Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981) Kenneth G. Wilson (1982) Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983) Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984) Klaus von Klitzing (1985) Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986) Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987) Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988) Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989) Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990) Pierre-Gilles de Gennes (1991) Georges Charpak (1992) Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993) Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994) Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995) David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996) Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997) Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998) Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999) Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)

2001–2020	Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001) Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002) Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003) David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004) Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005) John C. Mather / George Smoot (2006) Albert Fert / Peter Grünberg (2007) Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008) Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009) Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010) Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011) Serge Haroche / David J. Wineland (2012) François Englert / Peter Higgs (2013) Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014) Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015) David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016) Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017) Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018) James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019) Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)

2021–	Syukuro Manabe / Klaus Hasselmann / Giorgio Parisi (2021) Alain Aspect / John F. Clauser / Anton Zeilinger (2022) Pierre Agostini / Ferenc Krausz / Anne L'Huillierová (2023)