Zénón z Eleje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zenón z Eleje)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zénón z Eleje
Zeno of Elea Tibaldi or Carducci Escorial.jpg
Narození 490 př. n. l.
Velia
Úmrtí 425 př. n. l. (ve věku 64–65 let)
Velia
Příčina úmrtí poprava stětím
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zénón z Eleje (:zɛnoʊ, ɛlɛɑ, řecky Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca 490 př. n. l.? – cca 430 př. n. l.?) byl předsókratovský řecký filosof. Patřil k jihoitalské tzv. elejské škole, jejíž vůdčí postavou byl Zénónův učitel a přítel Parmenidés. Často se označuje pouze jako Zenón a pak ovšem snadno zamění s mladším Zénónem z Kitia, zakladatelem stoicismu. Již od antiky je Zenón z Eleje znám především díky svým paradoxům, které měly podpořit Parmenidovo učení a popřít učení Pythagorovo.

Učení[editovat | editovat zdroj]

O Zénónově životě nevíme téměř nic. Je sice jednou z postav Platónova dialogu Parmenidés, ovšem Platónovi v dialozích nešlo o věrné zobrazení skutečných osob. Aristotelés jej označil za objevitele dialektiky. Svůj hlavní úkol spatřoval v obhajobě Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu; snažil se dokázat, že přijetí opaku vede k neřešitelným rozporům. Pomocí dialektiky dokázal rozebrat a rozostřit argumenty protivníků, takže se jevily pochybné a rozporuplné – proslulé jsou zejména dva argumenty, o nichž hovoří Aristotelés ve Fyzice, které jsou součástí tzv. Zenónových paradoxů:

  1. Závod Achilla se želvou
    Achillés stojí v bodě A a želva před ním v bodě B. Achillés je rychlejší, ale když doběhne do bodu B, je želva již v bodě C. Když je Achilles v bodě C, je želva už v bodě D. Vzdálenosti mezi body se neustále snižují, ale podle Zénóna Achilles želvu nikdy nedohoní.
  2. Letící šíp
    Letící šíp pozorovaný v jakýkoliv okamžik svého pohybu se nachází na jednom místě, v kterém je de facto v klidu. Pokud je ale v klidu v každém okamžiku svého letu, znamená to, že je v klidu i v čase, což znamená, že se nepohybuje.

Jak je z argumentace zřejmo, Zénón radikálně upřednostňuje formální myšlení před smyslovým vnímáním. Kromě těchto argumentů předložil Zénón mnoho dalších (Proklos hovoří až o 40 paradoxech). Z dnešního hlediska by se mohlo zdát, že si fyzici a matematici s jeho argumenty poradí; nějaký čas se mělo za to, že se to podařilo Newtonovi a Leibnizovi s objevem diferenciálního a integrálního počtu, ovšem dodnes jsou Zénónovy argumenty předmětem sporu filosofů i matematiků. Z filozofického hlediska dokázal ovšem Zénonovy paradoxy popřít již Aristoteles

Zénón z Eleje (vpravo) ukazuje mladým dveře k pravdě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Zénón Eleatský. Sv. 27, str. 585
  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Zénón z Eleje, str. 448..
  • Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973. Heslo Zénón z Eleje, str. 694

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]