Zemětřesení na Aljašce 1964

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zemětřesení na Aljašce, 1933
Datum27. března 1964 17:36 místního času
Síla9,2 Mw
Hloubka25 km (16 mi)
Epicentrum
Zasažené zeměUSAUSA USA
Celkové škody311 milionů USD
Max. intenzitaXI (katastrofické)
TsunamiAno (1 + asi 20)
Oběti139 mrtvých
Rozsah tsunami: 1.Červená 1-4 hodiny od zemětřesení 2.Žlutá 5-6 hodin od zemětřesení 3.Zelená 7-14 hodin od zemětřesení 4.Modrá 15-21 hodin od zemětřesení
Poškozená Čtvrtá Avenue v Anchorage
Trosky osady Portage
Sesuv půdy ve čtvrti Turnagain

Aljašské zemětřesení 1964, známé také jako Velké aljašské zemětřesení nebo Velkopáteční zemětřesení, udeřilo 27. března 1964 17:36 místního času[1].

S intenzitou XI. - extrémně silné na modifikované Mercalliho stupnici a magnitudou 9,2 Mw se jedná o vůbec nejsilnější zemětřesení na severoamerickém kontinentu a celosvětově druhé nejsilnější zemětřesení, které bylo zaznamenáno. Kvůli průvodním jevům na jižní a v centrální Aljašce (trhliny v zemi, zborcení staveb a tsunami) zemřelo zhruba 139 lidí[2].

Zemětřesní trvalo 4 minuty a 38 vteřin a způsobilo obrovské škody především ve městě Anchorage, kde došlo k mnoha sesuvům půdy. V některých oblastech, jako například v okolí 320 km (200 mi) vzdáleného města Kodiak jihozápadně od Anchorage, došlo k permanentnímu vyzdvižení terénu až o 9 m (30 ft). Jinde, jako například v zaniklé osadě Portage[3], čítající tehdy několik desítek obyvatel[4], došlo naopak k poklesu až o 2,4 m (7,9 ft). Terén se v těchto místech propadl pod přílivovou úroveň hladiny moře, takže došlo k zatopení osady. Slaná voda navíc zahubila okolní lesy.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

K hlavnímu otřesu došlo v 17:36 místního času na subdukčním zlomu mezi tichomořskou a severoamerickou litosférickou deskou. Epicentrum se nacházelo 20 km (12 mi) severně od zálivu Prince Williama, 120 km (75 mi) východně od Anchorage a 90 km (56 mi) západně od města Valdez[1]. Hypocentrum leželo v hloubce 25 km (16 mi)[1]. Zemětřesní vyvolalo několik vln tsunami, některé s výškou až 67 m (220 ft), které způsobily rozsáhlé škody a mají na svědomí vůbec největší počet úmrtí. Rovněž došlo k mnoha sesuvům půdy. Na zhruba 520 000 km2 (200 000 sq mi) došlo k permanentnímu vyzdvižení terénu až o 11,5 m (38 ft)[2].

Přibližně 20 vln tsunami vyvolaných otřesy bylo v odstupu několika hodin zaznamenáno ve více než 20 zemích, mezi nimi v Peru, Japonsku, Antarktidě nebo na Novém Zélandu. Nejvyšší vlna s výškou 67 m (220 ft) byla zaznamenána v zálivu Shoup Bay na Aljašce[5].

Následky[editovat | editovat zdroj]

Odhaduje se, že si katastrofa vyžádala celkem 139 lidských životů. Samotné zemětřesení má na svědomí 15 obětí a následné vlny tsunami 106 na Aljašce, 11 v Kalifornii a 4 v Oregonu. Intenzita na modifikované Mercalliho stupnici byla XI (katastrofické)[6]. Celkové škody jsou odhadovány na 311 milionů tehdejších USD[2].

Oblast kolem Anchorage[editovat | editovat zdroj]

Největší škody utrpělo Anchorage. Město sice nebylo přímo zasaženo vlnami tsunami, ale jeho části postavené na písčitém podloží byly silně poškozeny četnými sesuvy půdy. Při sesuvu ve čtvrti Turnagain v zálivu Cook bylo zničeno 75 domů. V oblasti byl později vybudován park Earthquake Park, ve kterém je k vidění výrazně zvlněný terén sesunutý o několik metrů pod úroveň okolí. K dalším velkým sesuvům došlo ve čtvrti Government Hill a v údolí Ship Creek, který zcela zničil několik městských bloků v centru města. Většina ostatních částí města utrpěla pouze menší škody. Na letišti se zřítila 18,3 m (60 ft) vysoká řídicí věž, ve které zahynul dispečer letecké dopravy[7].

Přibližně 32 km (20 mi) dlouhý úsek dálnice Seward Highway musel být uměle vyvýšen po tom, co se při zemětřesení propadl pod úroveň, které dosahuje hladina moře při přílivu. Dálnice a mosty na ní byly přestavěny mezi léty 1964 a 1966[8].

Jinde na Aljašce[editovat | editovat zdroj]

Většina pobřežních měst v zálivu Prince Williama, jako například Seward, Whittier nebo Kodiak, byla poškozena samotným zemětřesením, propady terénu, vlnami tsunami a požáry. Město Valdez, které rovněž utrpělo značné škody, bylo po třech letech přemístěno 7 km (4,3 mi) západně do vyšší polohy. Zemětřesení způsobilo šestiminutový výpadek radaru v Clear Air Force Station sloužícího během studené války k detekci balistických střel. Byl to jediný neplánovaný výpadek za celou dobu provozu. U města Cordova se zřítil 470 m (1 540 ft) dlouhý ocelový železniční most Million Dollar Bridge[9].

Kanada[editovat | editovat zdroj]

Přibližně 3 hodiny po zemětřesení zasáhla 1,4 m (4,6 ft) vysoká vlna tsunami město Port Prince v Britské Kolumbii. Následně vlna dorazila k městu Tofino, odkud pokračovala fjordem až k městu Port Alberni, které s odstupem jedné hodiny zasáhla dvakrát[10]. Zničila tam 55 domů a dalších 375 poškodila[10]. Poškozena byla i města Hot Springs Cove a Zeballos[11]. Škody v Britské Kolumbii byly odhadnuty na 10 milionů tehdejších CAD[12].

Další oblasti[editovat | editovat zdroj]

11 lidí zahynulo ve městě Crescent City v Kalifornii[13] a 4 děti na pobřeží Oregonu v parku Beverly Beach State Park[14]. Další pobřežní města na severozápadním pobřeží Tichého oceánu a na Havaji byla poškozena. Projevy zemětřesení byly zaznamenány až ve městě Freeport v Texasu[15].

Dotřesy[editovat | editovat zdroj]

V několika týdnech po hlavním otřesu byly zaznamenány stovky dotřesů. Jen během prvního dne bylo zaznamenáno 11 dotřesů se sílou přesahující 6 Mw[16]. Dalších 9 s obdobnou silou udeřilo během následujících třech týdnů[16]. V měsících následujících po katastrofě byly zaznamenány tisíce dotřesů a některé menší oblast sužovaly i déle než rok[16].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1964 Alaska earthquake na anglické Wikipedii.

  1. a b c M9.2 Alaska Earthquake and Tsunami of March 27, 1964. earthquake.usgs.gov [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  2. a b c NCEI Global Historical Hazard Database. www.ngdc.noaa.gov [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GNIS Detail - Portage. geonames.usgs.gov [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  4. DIVISION, US Census Bureau Administration and Customer Services. US Census Bureau Publications - Census of Population and Housing. www.census.gov [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (EN-US) 
  5. EDITORS, History com. 1964 Alaska Earthquake. HISTORY [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Great Alaskan Quake of 1964. www.u-s-history.com [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  7. NATIONAL RESEARCH COUNCIL. COMMITTEE ON THE ALASKA EARTHQUAKE. The great Alaska earthquake of 1964. Engineering.. Washington,: National Academy of Sciences xvii, 1190 pages s. Dostupné online. ISBN 0-309-01606-1, ISBN 978-0-309-01606-3. OCLC 880535 
  8. The History of Seward by Hotel Seward: The 1964 Earthquake. Hotel Seward Alaska [online]. 2018-01-24 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  9. BLAIR, Thomas M. Brocher, John R. Filson, Gary S. Fuis, Peter J. Haeussler, Thomas L. Holzer, George Plafker, and J. Luke. USGS Fact Sheet 2014–3018: The 1964 Great Alaska Earthquake and Tsunamis—A Modern Perspective and Enduring Legacies. pubs.usgs.gov [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  10. a b https://opentextbc.ca/geography/chapter/case-study-2-6/
  11. https://waves-vagues.dfo-mpo.gc.ca/Library/487-13.pdf
  12. The Great Tsunami of 1964. www.communitystories.ca [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  13. Official Website for the City of Crescent City California - Tsunami Walking Tour. www.crescentcity.org [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  14. The Great Tsunami of 1964. Portland Monthly [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. DONN, William L. Alaskan Earthquake of 27 March 1964: Remote Seiche Stimulation. Science. 1964-07-17, roč. 145, čís. 3629, s. 261–262. PMID: 17833032. Dostupné online [cit. 2021-05-04]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.145.3629.261. PMID 17833032. (anglicky) 
  16. a b c 1964 M9.2 Great Alaskan Earthquake | Alaska Earthquake Center. earthquake.alaska.edu [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]