Zelený pás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa ukazující zelené pásy kolem britských měst.
Demonstrace proti ohrožení zeleného pásu výstavbou dálnice a letiště.

Zelený pás (také nazývaný „greenbelt“) je označení používané v územním plánování. Spojuje nezastavěné oblasti obklopující nebo sousedící s městskými oblastmi.

Pojem zelený pás je v některých zemích spojován s představou zeleně. Podle některých názorů je součástí celoměstského systému zeleně a má souvislost s podobnými pojmy jsou greenways nebo zelené klíny, které mají lineární charakter a jsou součástí zeleně přímo v městské oblasti.[1]

Součástí zeleného pásu v ČR mohou být lesy, pole, ruderální porosty, podle koncepce územního rozvoje souhrnně všechny souvislé nezastavěné plochy (pozemky) v bezprostředním okolí velkých měst. Cílem tvorby je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, které by mohly být v budoucnosti osázeny nebo využity k rekreaci. Zelený pás v okolí města, není náhradou za městskou zeleň uvnitř aglomerace.[2] Zelený pás nezastavěných pozemků by měl v budoucnosti navazovat na zeleň v aglomeraci a v dlouhodobém horizontu se měl stát součástí zeleně (mohl by být osázen zelení).[3]

Podle kritiků je však prokázáno, že zelené pásy někdy slouží jen jako deponie pozemků pro stavbu dálnic, letišť, a dalších staveb, že je možné existence zeleného pásu ohrožuje rozvoj měst, ale i zjevně křiví ekonomiku[4] a komplikuje městskou dopravu. Podle kritiků není dostatečně prokázán vztah mezi zelenými pásy a čistotou ovzduší a vody.

Politika územního rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Vláda ČR dne 20.7.2009 na svém jednání schválila usnesením č. 929 návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 (celostátní nástroj územního plánování) V Politice územního rozvoje 2008 v článku (21) Politiky územního rozvoje, byl vymezen pojem zelených pásů jako ploch veřejně přístupné zeleně. Uvedený článek ukládá:

„...vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny“. (aktualizováno 2015)[2]

Vláda ve svém dokumentu Politika územního rozvoje zcela konkrétně vymezuje následující specifické oblasti, kde je třeba zelený pás kolem měst zachovat, a to Karvinsko a Mostecko,[2] kde jsou i problémy spojené s rozšiřováním území pro těžbu uhlí na již zastavěných plochách.[5][6]

Muroran-main-line-site-green-belt general-view.JPG

Vymezení zeleného pásu[editovat | editovat zdroj]

Podle některých urbanistů[3] je pojem dále třeba specifikovat a upřesnit podle konkrétních podmínek řešeného města a dotčených obcí. Vymezení zelených pásů, nezastavěného území, je v pravomoci orgánů územního plánování. Vymezení pásů tak předpokládá spolupráci dotčených orgánů státní správy. Mohou nastat situace, kdy nebude možné vymezení pásu nezastavěných pozemků naplánovat.[3]

V západní Evropě[editovat | editovat zdroj]

Cílem pásu pozemků nezastavěné plochy kolem měst v západoevropských zemích je:

  • chránit přírodní nebo polopřirozené prostředí;
  • zlepšit kvalitu vzduchu v městských oblastech;
  • zabezpečit, aby obyvatelé měst měli přístup k přírodě a vzdělávacím nebo volnočasovým aktivitám;
  • chránit jedinečný charakter venkovských komunit, které by jinak mohly být pohlceny rozšiřováním předměstí.

Nezastavěné pozemky mají mnoho výhod pro obyvatele:

  • možnost procházek, kempování, jízdy na kole v zeleni v blízkosti měst a obcí
  • síť stanovišť pro volně rostoucí rostliny a živočichy
  • čistší vzduch a voda

Účinnost zelených pásů se liší v závislosti na umístění. Mohou být narušeny výstavbou novou městské infrastruktury (letiště, továrny, zábavní parky) a někdy, dochází za zelenými pásy k vytvoření "satelitních měst", které fungují spíše jako předměstí než jako nezávislé komunity.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Praxi tvoření zeleného pásu ohledně efektů i motivace kritizoval například ekonom Tim Harford [7], s tím, že zelený pás je vytvořen pro zachování statu quo pro ty, kteří již žijí v uvedené zóně zeleného pásu. Nabízí také výhody majitelům domů, kteří těží z nedostatku bydlení. Uvádí, že motivace pro výhody zeleného pásu mohla být dobře míněna (veřejné zdraví, životní prostředí), ale tyto výhody nemají zmíněné efekty.[4]

Kritici, jako je Mark Pennington[4] tvrdí, že pouze malá část populace někdy vstoupí do zeleného pásu a stráví zde část volného času. Tvrdí také, že není jasná příčinná souvislost mezi čistěním vzduchu a vody a zelenými pásy. Předpokládají, že je spíše konečným výsledkem rozhodnutí o zeleném pásu pro město, že zabrání poptávce po bydlení, aby se setkala s nabídkou (omezuje výstavbu obytných komplexů) a dusí konkurenční síly.

Další oblast kritiky vychází ze skutečnosti, že jelikož zelený pás se nevztahuje na neurčito mimo město, zvyšuje růst stavební aktivity v oblastech mnohem dále od městského jádra, než kdyby zelený pás neexistoval, čímž se ve skutečnosti zvyšuje rozrůstání měst[8] Příkladem jsou Ottawské předměstí Kanata a Orleans, z nichž oba jsou mimo zelený pás města, a v současné době prochází explozivním růstem. To vede k dalším problémům, kdy obyvatelé těchto oblastí mají delší dojíždění do práce ve městě a horší přístup k veřejné dopravě. To také znamená, že lidé musí dojíždět přes zelené oblasti, které nejsou určeny k vysoké úrovni dopravy. Zelený pás tak může zvýšit problém dopravy ve městě.

Existuje mnoho příkladů, kdy skutečným účelem zelených pásů bylo působit jako územní rezervy pro budoucí dálnice a další silnice. Příklady zahrnují úseky dálnice 407 na severu Toronta a Hunt Club Rd / Richmond Rd. jižně od Ottawy. Zda už byly původně plánovány takto, nebo zda došlo k změně až v důsledku novějšího plánování, je diskutabilní.

Ve Velké Británii, byly zelené pásy kritizovány jako jedna z několika protekcionistických politicko-ekonomických překážek pro bytovou výstavbu s negativními dopady na zásobování, náklady a ceny, a kvalitu nových domů. Kritici argumentují, že zelené pásy porazil jejich vlastní proklamovaný cíl, ochrana krajiny a volného prostoru. Zelené pásy brání stávajícím městům v organickém rozšíření a mají za následek další vývoj rozsáhlých zón bydlení dále od měst tedy nové komunity s nižší stavební hustotou za zeleným pásem, se svou vlastní infrastrukturou a větší závislost na automobilech a dojíždění do zaměstnání. Mezitím jsou cenná městská zeleň a brownfields, pozemky nejvhodnější pro rozvoj průmysl a obchod, ztraceny ve stávajících městských aglomeracích, kde je nahuštěno stále více a více nových bytů.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Green belt na anglické Wikipedii.

  1. SLÁNSKÝ, Karel. Praha a celoměstský systém zeleně [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  2. a b c 2. REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ [online]. ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  3. a b c ZELENÉ PÁSY A PROCES URBANIZACE [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  4. a b c Liberating the Land: The Case for Private Land-Use Planning | Institute of Economic Affairs. Iea.org.uk (2002-03-18). Retrieved on 2013-12-06.
  5. OKD požádala o významné rozšíření těžby uhlí pod Karvinou, město tak velký zásah odmítlo [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  6. Ministr Mládek uvažuje prolomit limity těžby uhlí bez zbourání Horního Jiřetína Zdroj: http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/ministr-mladek-uvazuje-prolomit-limity-tezby-uhli-bez-zbourani-horniho-jiretina.html [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  7. The Undercover Economist by Tim Harford – Book. Random House (2007-01-30). Retrieved on 2013-12-06.
  8. How Much Open Space is Enough?" St. Paul Pioneer Press (MN) – April 22, 2007 – A1 MAIN
  9. Political Barriers To Housebuilding In Britain: A Critical Case Study Of Protectionism & Its Industrial-Commercial Effects, Industrial Systems Research/ Google Books, new edition 2002. Chapter two: “Greenbelt Barriers To Urban Expansion.” ISBN 978-0-906321-21-8 [1]