Zdzieszowice
Zdzieszowice | |
---|---|
Sídliště ve Zdzieszowicích | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°25′9″ s. š., 18°7′25″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Krapkowice |
Gmina | Zdzieszowice |
Zdzieszowice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,35 km² |
Počet obyvatel | 11 449 |
Hustota zalidnění | 927 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Sybila Zimerman |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | ul. Bolesława Chrobrego 34 47-330 Zdzieszowice |
Telefonní předvolba | +48 77 |
PSČ | 47-330 |
Označení vozidel | OKR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdzieszowice (historicky též Dzieszowice, německy Deschowitz, v letech 1936–1945 Odertal) jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Krapkowice, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Odře a z geomorfologického hlediska se rozkládá v Ratibořské kotlině, která je součástí Slezské nížiny. Prochází tudy hlavní železniční trať Bohumín – Kandřín-Kozlí – Opolí. V roce 2019 zde žilo 11 449 obyvatel.[1]
Původně byly Zdzieszowice vesnicí, která za svůj růst vděčí koksovně Schaffgotsch Benzin Werke GmbH založené v roce 1931. V současnosti patří závod společnosti ArcelorMittal, zaměstnává necelé dva tisíce pracovníků a je se svými čtyřmi miliony tun ročně největším výrobcem koksu v Polsku, podle některých zdrojů dokonce největším v Evropě.[2][3][4] Do konce druhé světové války ležely Zdzieszowice na území německého státu (od roku 1742 byly součástí Pruského Slezska), následně byly připojeny k socialistickému Polsku. V roce 1956 získaly status sídla městského typu a v roce 1962 se staly oficiálně městem.
Zdzieszowice leží v etnicky smíšené oblasti Opolska, jež nebyla po druhé světové válce podrobena důslednému odsunu autochtonní německé populace. Následkem přílivu obyvatel z jiných regionů Polska za prací v koksovně nepřekračuje v současnosti podíl příslušníků německé národností deset procent, nicméně městečko je i tak významným střediskem aktivit německé menšiny.[5] Od roku 1976 zastával funkci starosty po téměř čtyři dekády významný politik uskupení Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit Dieter Przewdzing, který byl v únoru 2014 zavražděn. Pachatele se nepodařilo nikdy odhalit.[6]
Významnou pamětihodností města je kostel svatého Antonína podle návrhu Felixe Hinssena z roku 1937, který v sobě kloubí estetiku historismu a modernismu.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
- ↑ HANSZKE, Edyta. Wielka inwestycja w Zdzieszowicach. Zakłady Koksownicze wydadzą 90 mln zł na ochronę środowiska [online]. Gazeta Wyborcza, 15.6.2018 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ HANSZKE, Edyta. Zakłady Koksownicze w Zdzieszowicach. Największe w Europie [online]. Nowa Trybuna Opolska, 6.9.2014 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ MÁCHA, Viktor. Zdzieszowice, největší evropská koksovna [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online.
- ↑ BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Vdg.pl – portál Němců v Polsku, 15.1.2015 [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (polsky)
- ↑ DIMITROW, Radosław. Zabójstwo Dietera Przewdzinga. Mija 6 lat od zbrodni w Krępnej, a sprawca wciąż pozostaje na wolności [online]. Naszemiasto.pl, 18.2.2020 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Oficiální webové stránky města
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdzieszowice na Wikimedia Commons