Zdvihač hlavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
zdvihač hlavy

Zdvihač hlavy (musculus sternocleidomastoideus), také kývač hlavy, je sval umístěný v horní části těla na boční straně krku. Jeho latinské jméno je odvozeno od jeho začátku a úponu. Materiál tohoto mohutného svalu je zčásti společný se svalem trapézovým, zčásti vzniká z krčních somitů. Proto je inervován ze dvou míst.

Umístění[editovat | editovat zdroj]

Svou polohou tvoří přirozené hranice přední a postranní krční krajiny.

Začíná zčásti oblou šlachou na rukojeti kosti hrudní (manubrium sterni) a zčásti širší, plochou šlachou na vnitřní části kosti klíční. Několik centimetrů za svými úpony tyto snopce splynou v oploštělé svalové bříško, které se upíná na bradavkovitý výběžek (proccessus mastoideus) a na zevní okraj prostřední kostěné lišty kosti týlní (linea nuchalis superior). Oba tyto počátky jsou na živém těle konkrétní a mezi oběma začátky je vkleslá jamka (fossa supraclavicularis minor). Dále je hmatatelná hrdelní jamka (fossa jugularis), ta se nachází mezi mediálními úpony obou zdvihačů v ose těla.

Sval může mít ojediněle až 4 složky, a označuje se jako musculus quadrigeminus capitis. Jeho hlavy mohou být více či méně samostatné. Existují i variace s atypickými úpony svalu, např. musculus sternocleidomandibularis.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Protože je tento sval upnut na lebku před i za osou kývání, má vůči poloze hlavy složitější funkce, které můžeme rozdělit podle účasti zadních a předních snopců svalu. Je jedním z nejdůležitějších svalů, které vyrovnávají hlavu na krční páteři. Obecně uklání hlavu na stranu a otáčí ji na stranu opačnou, dále táhne hlavu dopředu a při fixované hlavě zvedá hrudní koš, a proto se uplatňuje i jako pomocný sval vdechový.

Podle zapojení snopců se dějí tyto pohyby:

A) při oboustranné akci:

  • zadní snopce - zdvíhání hlavy, účast při záklonu
  • přední snopce - sklonění hlavy
  • celý sval - sunutí hlavy horizontálně dopředu

B) při jednostranné akci:

  • sval naklání na stranu akce a otáčí obličej na stranu protilehlou

Inervace[editovat | editovat zdroj]

Souvisí s jeho vývojem. Protože sval vzniká ze dvou různých částí, je inervován jednak z XI. hlavového nervu, tj. nerv přídatný (nervus accessorius), a jednak z krčních míšních nervů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fleichman, J. - Linc, R. (1972): Anatomie člověka I, 2. vyd., Praha, Státní pedagogické nakl.
  • Čihák, R. (2001): Anatomie I a III. Vyd. druhé, upravené a doplněné. Praha, Grada.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]