Zdeněk Adla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdeněk Adla
Narození1. června 1910
Záryby
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. srpna 1990 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, malíř, novinář a autor dětské literatury
ChoťVěra Adlová
DětiMartin Lom
Světlana Adlová-Spiwoková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Adla, vlastním jménem Zdeněk Dlouhý (1. června 1910 Záryby[1] u Brandýsa nad Labem – 29. srpna 1990 Praha), byl český spisovatel, novinář, knižní grafik a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Adla se narodil v roce 1910 a pocházel z rodiny košíkáře. Měšťanskou školu navštěvoval v Kostelci nad Labem. Od roku 1925 se v Praze učil písmomalířem. O tři roky později začal studovat na střední Státní grafické škole v Praze, již ale nedokončil, aby se mohl věnovat politice a novinářství. Od roku 1929 pracoval jako organizační tajemník sekretariátu Komunistického svazu mládeže pro Pražský kraj, od roku 1931 do rozpuštění svazu zastával funkci v agitpropu, tj. byl agitačním pracovníkem propagace.[2]

Ve 30. letech pracoval jako grafik pro KSČ, navrhoval plakáty, obálky brožur a ilustrace knih K. Boreckého. Vlastním nákladem vydával básnické sbírky mladých komunistů (Ilja Bart, Jan Dolina). Roku 1934 nastoupil jako reklamní grafik do obchodního domu Teta.[2]

Hned počátkem druhé světové války roku 1939 byl zatčen a do roku 1945 vězněn v Dachau a Buchenwaldu. I zde vedl skupinu mladých komunistů Bohema. Po osvobození se věnoval mnohostranné novinářské práci. Pracoval v sekretariátu ÚV KSČ a založil časopis Hlas osvobozených. Od června 1945 byl redaktorem a po roce 1948 až do roku 1951 i šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. Roku 1949 se oženil se spisovatelkou Věrou Adlovou rozenou Studenou. V letech 1952–1955 působil jako dopisovatel ČTK v Moskvě. Po návratu se nejprve stal zástupcem šéfredaktora časopisu Květy a přispíval do mnoha dalších periodik (Obrana lidu, Rudé právo, Oheň, Rozsévačka, Literární noviny, Tramp, Vlasta, a jiných). Mezi lety 1962 a 1970 přispíval do časopisu Ohníček a zastával místo šéfredaktora časopisu Mateřídouška. Roku 1967 založil časopis Sluníčko, který poté ještě dva roky redigoval.[2] V letech 1961–1962 a od roku 1971 až do své smrti se věnoval literatuře pro děti a mládež jako spisovatel z povolání. Roku 1963 s Bedřichem Foltýnem uspořádal učebnici Čítanka pro 5. ročník ZDŠ.[3] Roku 1973 vydal s T. Mackem Čítanku pro 4. ročník ZDŠ. Roku 1982 napsal s Jiřím Černým svou poslední knížku Obrázky z českých dějin a pověstí. Zemřel v roce 1990.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla spisovatelka Věra Adlová. Má dceru Mgr. Světlanu Spiwokovou, která je zlatnicí-šperkařkou a restaurátorkou, a nemanželského syna Martina Loma.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Adla se věnoval psaní především dětské literatury. Vydával nejenom leporela a didaktické verše, které si často ilustroval, ale také pohádky a prozaické i umělecko-naučné knihy pro dospívající mládež. Ve svých dílech obvykle mísil racionální a fantaskní prvky (Pejskovy pohádky, Můj prolhaný kůň). Někdy však využíval spíše detektivní postupy (Kleopatra v kytaře) nebo tajemné zápletky (Vlče, Je to světový táto). Jedná se většinou o jednoduché vyprávění, v němž figurují kladné postavy mladých hrdinů zvládajících těžkosti života. V umělecko-naučné literatuře, kterou psal s manželkou Věrou i samostatně, se snažil popularizovat ideje socialismu, ale i historická a zeměpisná fakta. Zároveň se v nich pokoušel rozvíjet obrazotvornost a vědomosti dětí předškolního věku. Napsal i jeden román s autobiografickým pozadím pro dospělé V mrazech jabloně nekvetou. [2]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Cirkus, 1937
  • Kouzelná skříňka, 1960
  • Krásná a slavná, 1961, s Věrou Adlovou
  • To neznáte Jiřinu, 1962
  • První výlet, 1962
  • Péťa, Ašot a Nina, tvoji kamarádi ze Sovětského svazu, 1963
  • Šedesát kapek, 1964,
  • Trpaslík Čičorka a Pepík Herkules, 1964
  • Zvířátka, 1965
  • Kleopatra v kytaře, 1967
  • Pejskovy pohádky, 1969
  • Kuchař a moucha čili Jak vznikají války, 1969
  • Tomášek a trpaslík Ondřej, 1969
  • 100 kapek, 1971
  • Jak šel žiraf k moři, 1971
  • Pohádky pro všední dny i pro svátky, 1973
  • Hvězdy nad samotou, 1974
  • Kouzelníkova zahrada, 1976
  • Koukej bráško, 1976
  • Obrázky z českých dějin a pověstí (spoluautor Jiří Černý), 1982
  • Můj prolhaný kůň, (výbor z díla), 1985

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kostelec nad Labem
  2. ↑ a b c d HÁJKOVÁ, Alena. Adla, Zdeněk. In: Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl 1, A–L. Praha: Brána, 1995. ISBN 80-85946-16-5. S. 13–14.
  3. ↑ https://www.antikavion.cz/kniha/citanka-pro-5-rocnik-zakladni-devitilete-skoly-bedrich-foltyn-1966-477326
  4. ↑ Karl Abeles, Vilma Iggersová, Adolf Ornstein: Sto let jedné židovské rodiny na českém venkově. Karolinum Praha 2022, rodokmen s. 16, obr. 4

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 12–13. 
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 25–28. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 37–38. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 10. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 38. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Adla&oldid=23203776“