Zdeněk Rykr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Rykr
Narození 26. října 1900
Chotěboř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. ledna 1940 (ve věku 39 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání malíř, novinář a spisovatel
Manžel(ka) Milada Součková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PhDr. Zdenek Rykr (26. října 1900, Chotěboř – 15. ledna 1940, Praha) byl český malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska na Rykrově rodném domě

Zdenek Rykr se narodil 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři. Jako sedmiletý se s rodiči přestěhoval do Kolína, kam byl přeložen jeho otec, drážní revident. Zde prožil školní a studentská léta. Po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk.

Dobrovolně ukončil svůj život skokem pod rychlík na Barrandově dne 15. ledna 1940. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa. Nebyly však nalezeny doklady, které by tento jeho krok objasňovaly.[1] Jeho manželkou byla prozaička a publicistka Milada Součková (18991983).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku tvořil převážně malby, později volnou grafiku atd.

Již v roce 1925 ilustroval dílo Emila Vachka Bidýlko a od roku 1925 do roku 1927 byl scénografem Národního divadla.

Ve volné tvorbě přešel k modifikacím realismu a od 30. let se zabýval tvorbou asambláží a koláží, čímž předznamenal tvorbu 60. let. Byl silně ovlivňován surrealismem a inspirovat se nechal také orientální kaligrafií. Náměty čerpal i ze svých zahraničních cest.

Od 20. let působil také jako žurnalista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, v letech 1930-31 redigoval časopis Domov a svět, díky svým ostrým kritikám a díky protichůdným postojům nebyl ve 20. a 30. letech příliš oblíbený a s devětsilskou generací bývá tedy spojován spíše jako jakýsi outsider či osamělý běžec. Prošel mnoha styly, které rychle opouštěl a tím dokazoval jejich neschopnost. Svojí generací býval označován za roztříštěného eklektika či jako černé svědomí avantgardy.

Zpočátku vystavoval jako host s Tvrdošíjnými, později měl několik vlastních výstav a podařilo se mu vystavovat v pařížském Salónu nezávislých, kde sklidil oproti rodné vlasti velké úspěchy.

Tvorba v oblasti reklamy[editovat | editovat zdroj]

Práce Zdeňka Rykra v oblasti reklamy jsou dodnes přežívající částí jeho tvorby. Nejvýznamnější byla jeho dlouhodobá spolupráce s čokoládovnou A. Maršner (dnes Orion). Dodnes je na obalu čokoládové tyčinky Kofila využíván jeho původní návrh z roku 1934, na kterém sedící mouřenín vychutnává šálek kávy. Pro čokoládovnu také vytvořil modrou hvězdu Orion a logo v psacím písmu. Dále také tvořil pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škoda či pro Kávy Kulík.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdeněk Rykr (1900-1940) [online]. Creativo a.s., [cit. 2016-04-22]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAHODA, Vojtěch. Zdenek Rykr 1900–1940. Praha : Galerie hlavního města Prahy, 2000. 377 s. ISBN 80-7010-077-X.  
  • URBAN, Jiří. Zdenek Rykr : Výběr z malířského díla. Roudnice nad Labem : Galerie Roudnice nad Labem, 1983. 24 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]