Zdeněk Kubeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdeněk Kubeš
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Sídlo Náchod
Jmenování 1. srpna 2015
Svěcení
Kněžské svěcení 15. září 2001
Osobní údaje
Země ČeskoČesko Česko
Datum narození 16. dubna 1964 (56 let)
Místo narození Polička, ČeskoČesko Česko
Vyznání římskokatolické
Rodiče Václav a Emílie Kubešovi
Povolání zemědělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kubeš (* 16. dubna 1964 Polička) je český římskokatolický teolog.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Je jediným synem rodičů Václava a Emílie, kteří žili v Lubné u Poličky.[2] Posléze zde byl také členem místních dobrovolných hasičů.[3] Vystudoval Střední zemědělsko-technickou školu v Litomyšli, pak absolvoval dvouletou základní vojenskou službu a poté (v roce 1985) nastoupil do lubenského zemědělského družstva.[1] Ve svém bydlišti byl rovněž členem sboru dobrovolných hasičů.[4] Po deseti letech práce v zemědělství, když mu bylo 38 let, se rozhodl pro studium teologie, k němuž ho inspirovali jeho přátelé, také římskokatoličtí kněží.[2]

Studentský vůdce[editovat | editovat zdroj]

Nejprve na studia ke kněžství nastoupil do teologického konviktu v Litoměřicích v září 1995. Po absolvování teologického propedeutika vstoupil od září roku 1996 do pražského acibiskupského kněžského semináře. V období svého studia na pražské katolické teologické fakultě úzce spolupracoval s Mons. Karlem Vránou zvláště pak na vydávání děl dlouho opomíjených katolických autorů. Jako studentský vůdce bohoslovců pražského arcibiskupského semináře byl zvolen prefektem semináře v letech 2000–2001 v období vrcholící krize na pražské fakultě, která zasáhla jak církev, tak se promítla i do české společnosti, kdy výraznou měrou coby autorita zklidnil zjitřenou atmosféru mezi seminaristy. Po šesti letech studia přijal 15. září 2001 v královéhradecké katedrále svatého Ducha kněžské svěcení,[1] které mu udělil královéhradecký biskup a pozdější pražský arcibiskup Dominik Duka.[5] O svém povolání za kněze Kubeš sám říká, že Ježíš si za své učedníky vybíral rybáře, tak proč ne také zemědělce.[2] Na jeho první bohoslužby, které vykonal v sebranickém kostele svatého Mikuláše a v kapli svaté AnnyLubné, zavítaly desítky věřících z okolních obcí.[6]

Duchovní působení[editovat | editovat zdroj]

Po získání kněžského svěcení působil tři měsíce coby kaplanKutné Hoře. Následně se stal duchovním správcem v Jičíně a od 1. července 2003 byl farářem v přibyslavské farnosti.[1] Podílel se například na opravě varhan v přibyslavském kostele[7] či na organizaci diecézního setkání ministrantů v roce 2013.[8] Každoročně zaštiťoval konání tříkrálové sbírky v Přibyslavi, jejíž výtěžek býval oproti okolním městům a obcím nadprůměrný.[9] Ke konci července roku 2015 však své přibyslavské působení ukončil a nahradil ho zde Pavel Sandtner.[10] Kubeš naopak přešel do farnosti Náchod, kde se stal tamním děkanem.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Náš současný duchovní pastýř [online]. Přibyslav: Římskokatolická farnost [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  2. a b c BARTŮŇKOVÁ, Andrea. Katolický kněz není nikdy sám, má svou farní rodinu [online]. Praha: Český rozhlas, 2014-01-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  3. SAADOUNI, Štěpánka. Hasičský sbor v Olešence slavil už celých 120 let existence. Deník [online]. 2013-08-11 [cit. 2015-09-04]. Dostupné online. 
  4. Hasičský sbor v Olešence slavil už celých 120 let existence [online]. havlickobrodsky.denik.cz [cit. 2014-05-16]. Dostupné online. 
  5. Člen salesiánské rodiny přijal svátost kněžství. Noviny Svitavska. 22. 9. 2001, s. 17. Dostupné online. 
  6. Věřící přišli poblahopřát svému krajanovi k primici. Noviny Svitavska. 24. 9. 2001, s. 7. Dostupné online. 
  7. Přibyslavské varhany sžírá červotoč [online]. vysocina-news.cz [cit. 2014-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-20. 
  8. V Přibyslavi se uskuteční poprvé velké diecézní setkání ministrantů [online]. regiony.impuls.cz [cit. 2014-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-14. 
  9. SAADOUNI, Štěpánka. Tříkrálová sbírka: Přibyslav drží už několik let rekord v dobročinnosti. Havlíčkobrodský Deník [online]. 2012-02-15 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  10. BROŽ, Filip. Přibyslavskou farnost povede nový kněz. Deník [online]. 2015-07-02 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. 
  11. Římskokatolická farnost – děkanství Náchod [online]. Hradec Králové: Biskupství královéhradecké [cit. 2015-08-30]. Kapitola Duchovní správa. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]