Zdeněk Krejčí (odbojář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdeněk Krejčí (odbojář)
Zdeněk Krejčí.jpg
Narození 10. října 1903
Orlová
Úmrtí 30. dubna 1945 (ve věku 41 let)
Ostrava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Krejčí (10. října 1903, Orlová - 30. dubna 1945, Ostrava) byl příslušníkem československého domácího odboje.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Orlové v rodině kancelisty. 31. července 1921 se vyučil jako obchodní příručí. Vojenskou službu absolvoval u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži a ukončil ji v hodnosti desátníka. V letech 1927 až 1936 byl živnostníkem – vedl obchod s drogistickým zbožím v Lazech u Orlové. Poté pracoval jako důlní dělník na dole Doubrava a od začátku roku 1938 jako definitivní báňský úředník v Elektrických ústřednách vítkovických kamenouhelných dolů.

Roku 1931 se oženil, měl tři děti – dceru a dva syny.

Odbojová činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1939 byl členem odbojových skupin Obrana národa a Slezský odboj. Ve Slezském odboji měl hodnost kapitána. Pracoval jako zbrojíř, organizátor a zpravodajec. Jeho zpravodajská značka pro odbojovou skupinu byla M.52. V letech 1939-1940 udržoval styk s ilegálními organizacemi na Slovensku a v Polsku (Orzeł Biały, hlavně ve Varšavě). Švagrem Karlem Dvořáčkem, byl nasměrován na Kraków - Male Bronowice, odkud byly dodávány výbušniny a kde se napojil na zpravodajskou službu Ludvíka Svobody.

V roce 1943 navázal spojení s ilegální organizací RU-DA v Praze. Byl pověřen vedením její ostravské buňky. Byla mu přidělena výzvědná služba – prováděl fotografování míst, která měla být, jako důležité objekty pro válku, bombardována. Pro práci mu byla přidělena vysílací stanice. Za svou práci byl zařazen do Ústředí výboru ilegální organizace RU-DA.

Organizoval skupinu padesáti mužů, kteří měli při osvobozovacích bojích o Ostravsko za úkol zachránit mosty před zničením. Padl při obraně Žofinského mostu v Ostravě 30. dubna 1945 v odpoledních hodinách. Most byl zachráněn.

Urna s jeho popelem je uložena v kulturní památce, mauzoleu - Památníku Rudé armády v Ostravě v Komenského sadech. Deska s jeho jménem je umístěna na symbolickém hřbitově u Památníku II. světové války v Hrabyni.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

In memoriam

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIŘÍK, Karel. Osvobození Ostravy ve světle vzpomínek a kronik. Ostrava: MNV v Ostravě, 1965. Str.78.
  • Císař, Rudolf. Potvrzení z RU-DA. Praha, 27. ledna 1946.
  • Sekera, Miloslav. Zpráva. Moravská Ostrava: Slezský odboj >>Bimbo<<, nedatováno.
  • kolektiv autorů, Ostrava. Nakladatelství LN, 2013, str. 484, ISBN 978-80-7422-240-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]