Zdeněk Hostomský
| RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc. | |
| Narození |
24. října 1952 (67 let) Bratislava |
|---|---|
| Alma mater |
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Zaměstnavatelé | Ústav organické chemie a biochemie AV ČR |
| Znám jako | biochemik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdeněk Hostomský (* 24. října 1952 Bratislava) je český biochemik, bývalý ředitel výzkumu rakoviny farmaceutické firmy Pfizer a posléze ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Vědecká dráha[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě a později dějiny filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po skončení vojenské služby působil v Ústavu molekulární genetiky ČSAV, mj. v laboratoři Václava Pačese zaměřující se v té době na technologie sekvenování DNA. V roce 1983 obhájil kandidátskou práci „Sekvenční analýza genomu bakteriofágů PZA, f15 a f29“. Během své aspirantury se začal zajímat o postupy syntézy oligonukleotidů a jejich možností při konstrukci syntetických genů a úzce spolupracoval se skupinou Jiřího Smrta z Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Jejich spolupráce vyústila v syntetický gen kódující enkefalin.[1]
V roce 1985 odjel do Spojených států amerických na roční stáž v Kalifornském technologickém institutu (Caltech).
V roce 1987 emigroval s rodinou do Spojených států amerických. Spolu s manželkou Zuzanou Hostomskou zde začal pracovat pro biotechnologickou start-up společnost Agouron Pharmaceuticals, kde se zapojil do programu enzymu HIV proteáz a věnoval se výzkumu struktury a funkce reverzní transkriptázy viru HIV. Od roku 1997 vedl multidisciplinární tým zaměřený na problematiku opravy DNA s možným uplatněním při léčbě rakovinných onemocnění. Poté co v roce 1999 společnost Agouron fúzovala s firmou Warner Lambert, která byla o rok později pohlcena firmou Pfizer, se v roce 2000 stal výkonným ředitelem Výzkumného centra rakoviny, v němž Pfizer soustředil svůj onkologický výzkum. V roce 2010 se rozhodl z firmy odejít.
1. června 2012 se stal sedmým ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR na pětileté funkční období.[2] V roce 2017 byl do funkce jmenován podruhé s funkčním obdobím do roku 2022.
Je autorem více než 95 článků, které získaly přes 4 800 citací s H-indexem 34.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FRANC, Martin. Dějiny Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Praha: MÚA AV ČR, 2013. 291 s. ISBN 8086241491.
- ↑ Přehled ředitelů v ústavech Akademie věd ČR. Akademický bulletin [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Je nulová šance, že vznikne univerzální lék na rakovinu, říká vědec (Týdeník Téma, 19. 9. 2019)
- Události, komentáře: Vyléčí Češi rakovinu? (ČT, 10. 4. 2018)
- YouTube: Vědci pod mikroskopem: Zdeněk Hostomský (19. 12. 2017)
- Rakovina, cukrovka, ebola. Najdou Češi lék? (Týden 5. 6. 2017)
- Hyde Park Civilizace (ČT, 10. 7. 2015)
- Krásný ztráty (ČT, 14. 6. 2013)
- Univerzální lék na rakovinu je iluze (Ekonom, 10. 11. 2012)
