Zbraňový závěsník

A-10 Thunderbolt II s množstvím závěsných bodů

Závěsné body na Eurofighter

     Zbraňový závěsník

     Zbraňový závěsník s možností nést přídavnou nádrž

     Vnitřní kanón

Zbraňový závěsník (anglicky hardpoint, weapon station nebo station) je místo uchycení na nosné konstrukci, navržené k přenosu sil a k nesení vnějšího nebo vnitřního nákladu. Tento termín se obvykle používá pro montážní body na konstrukci (draku) vojenských letadel, které nesou zbraně (například kanónové a raketové kontejnery), munici (pumy a řízené střely) a podpůrné vybavení (jako klamné cíle, protiopatření, zaměřovací kontejnery nebo přídavné nádrže).

Závěsné body, také nazývané pylony, zahrnují i místa na křídlech či trupu vojenských transportních letadel, dopravních letounů a soukromých proudových letounů, kde jsou často umístěny externě nesené proudové motory.

Letadla

Pylon motoru na DC-10

V letectví se výraz zavěšení (station) či závěs používá k označení místa pro nesení vybavení či nákladu na konstrukci letadla. Stanoviště je obvykle dimenzováno na určitou nosnost. Jde o konstrukční hodnotu, která již bere v úvahu povolené přetížení (g) dané konstrukce. Z toho důvodu jsou bodová zatížení způsobená vnitřně nebo vně nesenými položkami – motory, vybavením, cestujícími či nákladem – jednoduše hmotnost dané položky včetně pylonů, sedadel, závěsů apod., vynásobená maximálním přetížením, které letoun při nesení těchto položek může vyvinout.

V civilním letectví se závěs obvykle používá pro nesení externího motoru nebo palivové nádrže. Protože motory jsou většinou instalací pevnou, provozovatelé je označují jednoduše podle motoru a pojem „stanoviště“ se převážně používá jen pro místo určené pro nepevná (měnitelná) zařízení.

V vojenském letectví se závěs označuje také jako weapons station. Na rozdíl od civilních letadel musí konstrukce letadel NATO odolat 115 % mezních nebo předepsaných zatížení bez škodlivých deformací a vydržet mezní zatížení bez strukturálního selhání. Většina závěšů na vojenském letadle slouží k nesení podů nebo zbraní. Malá část závěšení slouží k nesení vnějších palivových nádrží. Taková stanoviště se označují jako wet – jde o obecný letecký termín používaný i např. u „mokrého“ přídavného tahu. Přídavné adaptéry, jako pylony, mohou být rovněž „mokré“.

Křídelní zavěšení vyžadují použití pylonů, které nesou výstroj. Trupová zavěšení pylon nemusí vyžadovat, jako například na McDonnell Douglas F-15 Eagle, zatímco jiná letadla pylony potřebují kvůli zachování prostoru pro zatažení podvozku (např. F-14 Tomcat) nebo kvůli dostatečnému prostoru pro nesené vybavení MiG-27. Zatímco křídelní zavěšení bývají obvykle podvěsná, některá letadla používají závěsné body nad křídlem – například SEPECAT Jaguar, který měl verze vybavené nadkřídelními závěsy pro střely vzduch-vzduch přímo nad vnitřními pylony, místo instalace na konce křídel.

Letouny s měnitelnou geometrií křídla, které mají pylony na pohyblivé části křídla (např. General Dynamics F-111, Panavia Tornado), musí mít mechanismus umožňující natočení pylonu podle pohybu křídla tak, aby pylon i nesené vybavení byly vždy orientovány přímo vpřed. Vnější dvojice závěsů F-111 se nenatáčí a mohou být použity pouze tehdy, když jsou křídla zcela roztažena. To omezuje letoun na poddzvukový let, a obvykle se používají pro přídavné nádrže při přeletech. Pokud se úhel šípu křídel dostane nad 26°, pylony se automaticky odhazují, protože letoun zrychluje k nadzvukovým rychlostem.

Zavěšení mohou být očíslována pro orientaci, nebo také nemusí být označena vůbec (např. F-4 Phantom II). Číslování není nutně jednotné – může pocházet z jiných konstrukčních označení, jako např. stanoviště (zavěšení) 559 na B-52. Pořadí čísel nemusí být logické – může být zleva doprava (F/A-18 Hornet), zprava doleva (F-15 Eagle), nebo zrcadlově a od vnějších k vnitřním stanovištím. Ani středová zavěšení (centerline, CL) nebývá výjimkou.

Odkazy

Související články

• Pumovnice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbraňový závěsník na Wikimedia Commons

Portály: Letectví