Zaza (národ)
Národ Zaza nebo Zazové (jazykem zazaki: Şarê ma) je etnikum íránské skupiny mluvící indoevropským jazykem zazaki. Žijí hlavně na východě Turecka. Sami se považují za Kurdy a jsou tak někdy též nazýváni Zazští Kurdové.[1] Jsou ale známi i pod jinými jmény (Kirdové, Kirmankové, Dimiliové). V Turecku jsou často označování jako "Turci z Vysočiny". Označení Zāzā pochází hlavně od sousedů, znamená "koktavý" a bylo původně pejorativní. Odkazovalo na zvukovou zvláštnost jazyka zazaki. Zazové sami sebe označují slovem Şarê ma, což lze přeložit jako "Naši lidé". Lingvistické důkazy umisťují pravlast jazyka zazaki do severního Íránu, do jižní Kaspické oblasti. Tamní jazyky vykazují podobnosti se zazaki. Některé genetické průzkumy však ukazují větší blízkost Zazů ke Kurdům než k íránským etnikům.[2]
Přesný počet příslušníků etnika není znám, protože Turecko záměrně při sčítání lidu ignoruje etnická specifika. Jazykovou strukturu mapovalo naposledy sčítání z roku 1965, tehdy 150 644 obyvatel Turecka uvedlo zazaki jako svůj první jazyk a 112 701 jako druhý jazyk. Podle studie z roku 2015 se asi 12 procent obyvatel kurdských oblastí v Turecku označuje za Zaza a 15 procent mluví zazaki. Horní odhad počtu mluvčích jazyka zazaki v Turecku je 4 miliony. Pravděpodobně jsou tak Zazové čtvrtou největší etnickou skupinou v Turecku.
Studie z roku 2015 odhalila, že Zazové se většinově hlásí k sunnitskému islámu, a to k šáfiovskému mazhabu, což je odlišuje od Turků, kteří se většinově hlásí k hanífovskému mazhabu. V provincii Tunceli se Zazové často považují za alevity. Alevité častěji podporují kurdské a levicové skupiny, hanífové vykazují spíše mainstreamové volební chování a zhruba od roku 2002 většinově podporují Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje. Tunceli s alevitskou zazskou většinou je jedinou provincií v Turecku, která kdy zvolila starostu patřícího ke Komunistické straně Turecka.
K migraci národa Zaza do Anatolie došlo asi v 10. až 12. století. Od 20. let 20. století několikrát povstali proti turecké nadvládě. Mnoho příslušníků národa Zaza se přidalo k radikálním kurdským organizacím jako je Kurdská strana pracujících a etnicky se při společném boji s Kurdy sblížilo, ba prolnulo.[3] Po státním převratu v roce 1980 mnoho Zazů emigrovalo z Turecka do Evropy (zejména Německa), Austrálie a Spojených států.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KEHL-BODROGI, Krisztina. Kurds, Turks, or a People in Their Own Right? Competing Collective Identities Among the Zazas. The Muslim World. 1999, roč. 89, čís. 3–4, s. 439–454. Dostupné online [cit. 2025-09-06]. ISSN 1478-1913. doi:10.1111/j.1478-1913.1999.tb02757.x. (anglicky)
- ↑ NASIDZE, Ivan; QUINQUE, Dominique; OZTURK, Murat. MtDNA and Y-chromosome Variation in Kurdish Groups. Annals of Human Genetics. 2005, roč. 69, čís. 4, s. 401–412. Dostupné online [cit. 2025-09-06]. ISSN 1469-1809. doi:10.1046/j.1529-8817.2005.00174.x. (anglicky)
- ↑ KAYA, Mehmed S. The Zaza Kurds of Turkey: A Middle Eastern Minority in a Globalised Society. [s.l.]: Distributed in the United States and Canada exclusively by Palgrave Macmillan 223 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7556-0937-6. (anglicky) Google-Books-ID: fiCbzwEACAAJ.
- ↑ ARAICELOVA, Victoria. The Zaza People as a New Ethno-Political Factor in the Region. Iran and the Caucasus. 1999-01-01, roč. 3-4, čís. 1, s. 397–408. Dostupné online [cit. 2025-09-06]. ISSN 1573-384X. doi:10.1163/157338499X00335. (anglicky)