Zavaděč (operační systém)
Zavaděč (anglicky boot loader) je v informatice označení pro počítačový program, který je při bootování spuštěn po provedení POST testů BIOSu a jeho cílem je aktivace jádra nějakého operačního systému. Zavaděč (nebo jeho první část) je uložen v tabulce MBR (první sektor disku), v boot sektoru některého diskového oddílu nebo v prvním sektoru diskety (též se nachází na CD, DVD atp.).
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Zavaděč je krátký kód, typicky napsaný v jazyce symbolických adres, jehož účelem je, aby do operační paměti počítače nakopíroval větší program (typicky jádro operačního systému) a aktivoval ho (tj. skočil na jeho začátek, čímž je mu předáno řízení počítače). Zavaděč nemusí sloužit pouze k výběru OS. V Linuxu i u Windows NT slouží k předání parametrů zaváděnému jádru. V Linuxu pak běžně též předání specifických parametrů pro startovací skripty.
Přehled zavaděčů[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji používané zavaděče:
- LILO (Linux Loader) – starší zavaděč, který byl součástí mnoha linuxových distribucí; konfigurace v
/etc/lilo.conf. - GRUB (the Grand Unified Bootloader) – zavaděč, který je součástí většiny linuxových distribucí po roce 2000; konfigurace v
/boot/grub/grub.conf, popř./etc/grub.conf. - xOSL (eXtended Operating System Loader) – spolehlivý freewarový zavaděč OS.
- NTLDR (NT OS Loader) – zavaděč OS Windows NT/2000/XP; konfigurace v
C:\boot.ini. Od verze Windows vista nahrazen komponentami winload.exe a Windows Boot Manager. - další zavaděče: OSL2000 Boot Manager (OS Loader), Boot Magic, chos aj.
Instalace zavaděče[editovat | editovat zdroj]
Instalace zavaděče je zpravidla prováděna při instalaci operačního systému. Lze ji však provést i později, kdy je možné použít „vlastní“ zavaděč, který není součástí původního vybavení operačního systému. Zavaděč je zpravidla instalován do MBR, složitější pak mají své součásti uloženy uvnitř diskového oddílu.
Obnova zavaděče[editovat | editovat zdroj]
Pokud by při pozdější instalaci zavaděče došlo k problémům se zaváděním operačních systémů, můžete pro obnovu původního zavaděče kdykoliv použít záchrannou disketu, kterou jste vytvořili v průběhu instalace operačního systému nebo pomocí instalačního disku a jeho záchranného režimu (u Linuxu tzv. rescue mode, v Microsoft Windows pak Microsoft Windows Recovery Console s příkazy fixboot a fixmbr, v DOSu či Windows 98 pak příkazem fdisk /MBR .
Zabezpečení zavaděče[editovat | editovat zdroj]
Některé zavaděče umožňují měnit parametry startujících systémů (např. parametry jádra pro Linux). V takovém případě je obvykle možné jejich zadání omezit znalostí hesla (viz GRUB). Obejití zavaděče je možné tím, že počítač je spuštěn z jiného disku (např. CD/DVD, USB flash paměti, diskety). Proto je vhodné znemožnit změnu nastavení BIOSu nastavením přístupového hesla do setupu. Nastavení BIOSu je možné vymazat propojkou na základní desce, a proto je nutné zabezpečit též fyzický přístup do počítače (např. zámek, speciální šrouby apod.).
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- http://www.abclinuxu.cz/slovnik/zavadec - Popis zavaděče na www.abclinuxu.cz
- http://www.linux.com/archive/feed/53569 - Enhance boot-time security with GRUB passwords (Anglicky)
