Zartnerův hostinec
| Zartnerův hostinec v Kostelní Bříze | |
|---|---|
.jpg) Pohled na průčelí | |
| Účel stavby | |
hostinec | |
| Základní informace | |
| Sloh | lidová architektura |
| Výstavba | 2. polovina 18. století |
| Další majitelé | rodina Zartnerů |
| Současný majitel | soukromá osoba |
| Poloha | |
| Adresa | Kostelní Bříza 16, Březová,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′59,12″ s. š., 12°37′18,54″ v. d. |
  Zartnerův hostinec v Kostelní Bříze | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38835/4-620 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zartnerův hostinec (občas nesprávně nazýván Panský dům) je hrázděné stavení v Kostelní Bříze, části města Březová v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Stojí na svažité návsi v blízkosti kostela svatého Petra a Pavla.
Objekt hostince je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Hostinec stojí na místě, kde již v 17. století bývala hospoda. Dokladem jsou dochované části sklepení i části přízemí domu. V průběhu staletí sloužil dům vždy jako pohostinství. Do současné podoby byl přestavěn v druhé polovině osmnáctého století, nejspíše roku 1767.[2][3] Jako správce domu a hostinský je uváděn Lorenz Lippert, kterému roku 1773 hospodu daroval za věrné služby Julius Erdmann Antonín z Groppau, tehdejší majitel panství Kostelní Bříza. Dědici po Lorenzi Lippertovi hostinec neprovozovali sami, ale částečně pronajímali, což dokladují zápisy ve farních knihách. Nakonec z Lippertových dědiců získal hostinec Karl Josef Schimmer. V roce 1866 se stal jediným vlastníkem Ignaz Hopf.[4]
Název Zartnerův hostinec dostalo pohostinství po roce 1919 od nových majitelů, rodiny Zartnerů, potomků místního lidového muzikanta Antona Zartnera.[3][2]
Po konci druhé světové války, došlo k odsunu německého obyvatelstva a Kostelní Bříza byla zahrnuta do vojenského výcvikového prostoru Prameny. Hostinec byl konfiskován a používaly jej k ubytování Vojenské statky. Po zrušení vojenského újezdu byl hostinec vyňat ze zemědělského záboru a obnoven, pohostinství převzalo lidové spotřební družstvo Jednota. Stavba však byla v neupokojivém stavu. Neprováděla údržba stavby a ta postupně chátrala. Stav se začal zlepšovat po roce 2008. Nový soukromý majitel provedl v letech 2008 až 2010 rekonstrukci hostince a 4. 2. 2011 obnovil provoz stylové restaurace s názvem U Bílého koníka.[4][5]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Objekt je samostatně stojící patrová budova obdélného půdorysu. Má zděné přízemí a hrázděné patro, členěné hustým rastrem šikmých vzpěr. Tektonika (ztvárnění nosných a výplňových částí stavby) není zcela totožná s hrázděnými domy chebského typu, na průčelí pod okny jsou však použité typické chebské vzorce šikmé šachovnice. Stavba je krytá mansardovou střechou. V první polovině 20. století byl k budově hostince přistavěn taneční sál a objekt kuželníku. Stavba patří k nejhodnotnějším dochovaným hrázděným stavbám venkovské architektury na území Slavkovského lesa.[2]
Filmová minulost[editovat | editovat zdroj]
Sokolovsko nepatří mezi zajímavé lokality, která si filmové štáby vybírají pro natáčení filmů. Mezi výjimky patří Zartnerův hostinec, který si „zahrál“ ve třech českých filmech. První film natáčený zčásti v Zartnerovo hostinci byl v roce 1974 z vojenského prostředí režiséra Vladimíra Čecha. Ve filmu s názvem Příliš zelené jaro si zahrál například Martin Růžek. Ve stejném roce zde stejný režisér natáčel detektivní film Sedmého dne večer podle románu Rudolfa Kalčíka. V hlavních rolí se představili např. Karel Höger, Eduard Cupák, Luděk Munzar a Jan Přeučil. V průběhu natáčení filmu bylo Karlovy Högerovi u příležitosti jeho 65. narozenin uděleno čestné občanství obce Kostelní Bříza. Potřetí se v roce 2007 využil hostinec k natočení filmu s názvem Boží duha režiséra Jiřího Svobody. V hlavních rolích se objevili Milan Kňažko a Markéta Hrubešová. Zajímavostí je, že za odvysílání filmu od 20 hodin dostala Česká televize pokutu ve výši 50 tisíc Kč, pro brutální scény ve filmu, natáčené v Zartnerovo hostinci, resp. restauraci U Bíléko koníka.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-31]. Identifikátor záznamu 150841 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 37.
- ↑ a b JAŠA, Luděk. Zartnerův hostinec [online]. Slavkovský les [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Dějiny hostince č.p. 16 [online]. Nadace pro děti [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
- ↑ FIŠER, Radovan. Poprvé u Bílého koníka [online]. webové stránky Kostelní Břízy [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
- ↑ RUND, Michael. Filmová minulost Kostelní Břízy. Sokolovsko. 2013, roč. 4, čís. 2, s. 5–7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zartnerův hostinec na Wikimedia Commons - Hostinec čp. 16 na webu Kostelní Břízy
