Zahraniční vztahy Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Diplomatické vztahy Spojených států amerických
     Spojené státy americké
     Státy, které mají diplomatické vztahy se Spojenými státy
     Státy, které nemají diplomatické vztahy se Spojenými státy
     Sporná území
     Antarktida

Spojené státy americké mají formální diplomatické vztahy s většinou národů. Diplomatické vztahy USA udržují se 189 ze 193 členských států OSN (výjimku tvoří Bhútán, Írán, Severní Korea, Sýrie a pozorovatelský stát OSN Palestina). USA udržují navíc diplomatické vztahy s Evropskou unií a Kosovem. Po dobu několika let měly Spojené státy nejvíce diplomatických postů ze všech států, od roku 2020 jsou na druhém místě za Čínou.[1]

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Vztahy USA s východní Evropou jsou ovlivněny studenou válkou. Od rozpadu Sovětského svazu přecházely bývalé státy komunistického bloku v Evropě postupně k demokracii a kapitalismu. Mnoho z nich také vstoupilo do Evropské unie a NATO, posílilo ekonomické vazby se západním světem a získalo vojenskou ochranu Spojených států prostřednictvím Severoatlantické smlouvy.[2]

Francie[editovat | editovat zdroj]

Francie navázala se Spojenými státy diplomatické vztahy v roce 1778 a stala se tak první zemí, která uznala americkou nezávislost.[3]

Francie byla důležitým spojencem USA v průběhu americké války za nezávislost – financovala je a zásobovala je střelivem, posléze také na pomoc vyslala své námořnictvo.

Severní Afrika a Střední Východ[editovat | editovat zdroj]

USA mají mnoho důležitých spojenců v regionu Středního východu. Turecko je spojencem Spojených států prostřednictvím svého členství v NATO, Bahrajn, Egypt, Izrael,[4] Jordánsko, Kuvajt, Maroko[5] a Tunisko[6] jsou hlavními spojenci mimo NATO.

Spojené státy svrhly vládu Saddáma Husajna během invaze do Iráku v roce 2003. Turecko je hostitelem přibližně 90 jaderných bomb B61 na letecké základně Incirlik. Mezi další spojence patří Katar, kde sídlí 3 500 amerických vojáků[7] a Bahrajn.

Izrael[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Americko-izraelské vztahy.

Spojené státy americké jsou jedním z nejvýznamnějších spojenců Izraele. Spojené státy uznaly Stát Izrael 14. května 1948, tedy v den nezávislosti, a staly s tak první zemí na světě, která takto učinila.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. China now has the most diplomatic posts worldwide. BBC News. 2019-11-27. Dostupné online [cit. 2020-09-28]. (anglicky) 
  2. Moderní-Dějiny.cz | Severoatlantická smlouva (4. dubna 1949). www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 
  3. France - Countries - Office of the Historian. history.state.gov [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  4. U.S. Is Granting Israel Non-NATO Ally Status : Move Should Bring Strategic and Economic Gains, Shamir Says; Egypt Gets Same Rating. Los Angeles Times [online]. 1987-02-16 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. US rewards Morocco for terror aid. news.bbc.co.uk. 2004-06-04. Dostupné online [cit. 2021-03-07]. (anglicky) 
  6. Designation of Tunisia as a Major Non-NATO Ally. U.S. Department of State [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  7. NEWS, A. B. C. U.S. Troops Preparing for War in Qatar. ABC News [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Declaration of Establishment of State of Israel. mfa.gov.il [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]