Přeskočit na obsah

Zagwe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zagwe
(amharsky ዛጔ መንግሥት, Zagwe Mengysyty)
← Aksúmské království 1137 (nebo 916, 937 či 1179)–1270 Etiopské císařství →
Geografie
Mapa
Mapa území pod kontrolou dynastie Zagwe, případně dalších křesťanských vládců, od historika Taddesse Tamrata z knihy Church and State in Ethiopia.
původní někde v regionu Lasta, od Lalibelovy vlády Lalibela
Obyvatelstvo
Státní útvar
Absolutní monarchie, panovník měl titul negus (do evropské terminologie lze přeložit jako král)
Vznik
Žádné přesné informace o zániku Aksúmského království a vzniku státu dynastie Zagwe nejsou známy, existuje několik, často vzájemně se vyvracejících příběhů. Prvním králem byl Mara Tekle Hajmanot.
Zánik
Posledního krále z dynastie Zagwe, kterým byl pravděpodobně Jytbarak, svrhl první etiopský císař Jykuno Amlak z Šalomounovské dynastie v bitvě u Ansaty.
Státní útvary a území
Předcházející
Aksúmské království Aksúmské království
Následující
Etiopské císařství Etiopské císařství

Zagwe (amharsky ዛጔ መንግሥት, Zagwe Mengysyty) byla etiopská dynastie vládnoucí na území dnešní Eritreje a severní Etiopie a od roku 1137 do roku 1270. Jednalo se o nástupce Aksúmského království a předchůdce Etiopského císařství pod Šalomounovskou dynastií. Vládci z dynastie Zagwe pocházeli z etnické skupiny Agawů a jednalo se o křesťanský stát.

Vznik státu Zagwe není spolehlivě zdokumentován, stejně jako seznam jejích panovníků. Prvním králem byl pravděpodobně Mara Takla Hajmanot. Nejvýznamnějším králem z dynastie Zagwe byl Gebre Meskel Lalibela, který přesunul hlavní město do Lalibely, kde založil řadu skalních monolotických kostelů. Stát zanikl roku 1270 po bitvě u Ansaty, kdy Jykuno Amlak, první etiopský císař, svrhl posledního zagwského krále Za-Ilmaknuna (nejspíše Jytbarak).

Slovo Zagwe pochází z slov „Ze-Agaw“ z jazyka ge'ez, což znamená „Z Agawu“. Název takto odkazuje na původ králů z agawského etnika.[5] Název Zagwe se však nevyskytuje v dobových místních ani zahraničních pramenech.[6]

Kostel svatého Jiří ve městě Lalibela. Město Lalibela založil král Gebre Meskel Lalibela, učinil z něj své hlavní město a jeho architekturu inspiroval Jeruzalémem. Nechal zde postavit 11 dodnes zachovaných kostelů, které představují nejvýznamnější památku na dynastii Zagwe.

Přesný rozsah státu není znám. Jeho mocenské centrum představoval region Lasta. David Roden Buxton uvedl, že dynastie Zagwe přímo vládla v současné Eritreji, etiopském státě Tigrajsko a historických etiopských provincích Wag, Bete Amhara a v části provincie Begemder východně od jezera Tana (všechny se nacházely v současném etiopském státě Amharsku).[7] Na rozdíl od pozdějšího Etiopského císařství, kde platila primogenitura, v Zagwe platil seniorát, tedy po smrti panovníku prioritně dědil trůn jeho mladší bratr.

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Vznik státu

[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Zagwe vládla po pádu Aksúmského království, jehož zbytky podle etiopské tradice kolem roku 960 zničila královna Gudit, což vedlo k přesunu mocenského centra jižněji. Gudit prý vládla 40 let. Po její smrti vládli její potomci. Vláda potomků Gudit skončila dle etiopských zdrojů roku 1137, kdy její potomky svrhl Mara Takla Hajmanot, první král z dynastie Zagwe, který se oženil s dcerou posledního aksúmského krále Dil Naoda. Podle jiné etiopské tradice byl Mara Takla Hajmanot generálem Dil Naoda a manželem jeho dcery jménem Masoba Wark, a poté svého tchána svrhl a založil vlastní dynastii.[8] James Bruce, skotský cestovatel, který na konci 18. století navštívil Etiopii, uvedl jinou tradici, podle které Dil Naoda svrhla Gudit, která byla tetou Mary Takly Hajmanota, který po několika dalších příbuzných nastoupil jako následník.[9]

Snaha o seznam panovníků a dataci

[editovat | editovat zdroj]

Zatímco dějiny pozdějšího Etiopského císařství za Šalomounovské dynastie jsou poměrně spolehlivě popsány v řadě pramenů a máme k dispozici spolehlivý seznam císařů i s daty jejich vlády, tak seznam králů z dynastie Zagwe lze pouze odhadovat z několika různých nejasných, často vzájemně si odporujících, zdrojů.

Nápis ve městě Aksúm uvádí jména Debre Ferem a Hasani Daniel, přičemž Ferem měl být otcem Daniela. Etiopské královské seznamy ani jednoho z nich však neuvádí. Nápis uvádí, že Hasani Daniel napadl kmeny v Kassale a nárokuje mu podmanění třiceti skupin. Další nápis tvrdí, že za Danielovy vlády lidé z oblasti Welkait povstali, dobyli a zpustošili Aksúm, v reakci na což jim Daniel vzal mnoho stád dobytka a dalších hospodářských zvířat.[10] Daniel také vpadl do oblasti Maja a obyvatelům zabavil 10 000 ovcí a 3 000 krav. Třetí nápis uvádí, že se Daniel po svých válečných kampaních vrátil do Aksúmu, aby byl uznán za krále a uvěznil svého předchůdce.[11] Datace těchto dvou králů je velmi složitá, ale pravděpodobně vládli na počátku 10. století, kdy upadla moc původní dynastie. Mohlo se také jednat o předchůdce (uvádí německý orientalista Enno Littmann[12]) či o zakladatele (uvádí Wallis Budge[11]) dynastie Zagwe.

Není vůbec jasný ani počet panovníků z dynastie Zagwe ani kolik let dohromady vládli. Rukopisy, které sesbíral James Bruce, uvádí 11 panovníků vládnoucích dohromady 354 let, zatímco jezuité Pedro Páez a Manuel de Almeida ve svých knihách uvádí, že v Aksúmu viděli královský seznam uvádějící 5 králů vládnoucích po dobu 143 let.[13] Paul Henze našel seznam uvádějící 16 králů.[14]

Kostel v jeskyni, který založil král Jymrehana Krestos. (12°8'22.604"N, 39°4'19.325"E)

Italský orientalista Carlo Conti Rossini považoval za nejpravděpodobnější krátký seznam, jelikož někdy brzy před rokem 1150 obdržel alexandrijský koptský papež Jan V. dopis od nejmenovaného etiopského panovníka, který žádal o vysvěcení nového abúny s odůvodněním vysokého věku stávajícího. Podle Rossiniho byl autorem dopisu Mara Takla Hajmanot a skutečným důvodem žádosti byla skutečnost, že abúná vybraný předchozí dynastií nepodporoval nově nastoupivší dynastii.[15]

Titulatura

[editovat | editovat zdroj]
Vyobrazení křtu Ježíše Krista v kostele Jymrehany Kresta.

Ve spisech pozemkových grantů se Lalibela tituloval jako negus (odpovídá evropské titulatuře král) či hasani (lze přeložit jako poručník či poradce). Za Lalibely je slovo hasani naposledy zmíněno jako panovnická titulatura. Neexistuje doklad, že by se králové Zagwe titulovali negusa nagast (král králů, odpovídá evropské titulatuře císař), jak se titulovali pozdější etiopští císaři ze Šalomounovské dynastie.[16] Od 14. století se titul hasani užíval pro správce provincie. Stejně jako u aksúmských panovníků se i u těch z dynastie Zagwe uvádělo nejprve křestní jméno, pak trůnní jméno a nakonec příjmení.[17]

Významné události

[editovat | editovat zdroj]

Existují doklady teologických sporů z doby vlády krále Jymrehany Kresta, který nechal vyhnat egyptské a syrské mnichy, kteří učili, že tělo Ježíše Krista má jinou podstatu než lidské tělo.[11] Také nechal postavit řadu kostelů[18] a je možné, že právě on byl inspirací pro evropský příběh o království kněze Jana[19]

Procesní kříž, který sice není datován, ale předpokládá, že pochází z období dynastie Zagwe.[20]

Výraznou přeměnu státu provedl Gebre Meskel Lalibela, který přesídlil do nového hlavního města Lalibely. Na trůn se zřejmě dostal s pomocí národa Amharů, což vedlo k tomu, že na pozicích ve státní správě nahradil Agawy, k nimž jeho předkové patřili, Amhary, čímž se z amharštiny stal státní jazyk, což trvá dodnes.[21] Dynastie Zagwe utrpěla porážky od království Damot nacházející se na její jižní hranici i od etiopských Židů Falašů. Existuje zmínka o neúspěšném tažení krále jménem Zena Petros proti Damotu.[22]

Zahraniční styky

[editovat | editovat zdroj]
Fragment textu v jazyce geez z doby vlády dynaste Zagwe, k jehož nálezu došlo v egyptském klášteře svatého Antonína.

Na rozdíl od předchozího Aksúmu byla dynastie Zagwe pro severní Afriku a blízký východ prakticky neznámá, nemluvě o Evropě. Zaznamenán je pouze kontakt s křesťanskými církvemi v Egyptě a Jeruzalému, jelikož alexandrijský koptský papež vybíral etiopského abúnu.[23] V klášteře svatého Antonína v Egyptě došlo k nálezu jen částečně dochovaného rukopisu v jazyce ge'ez, který se datuje od poloviny 12. do poloviny 13. století.[24]

Vyobrazení lva v kostele Jymrehany Kresta, které pochází z jihozápadní Indie.[25]

Etiopská křesťanská komunita v Jeruzalémě je poprvé zaznamenána v druhé polovině 13. století.[26] Gebre Meskel Lalibela musel mít k dispozici řadu informací o podobě Jeruzaléma, kterou se inspiroval při výstavbě svého hlavního města.[27]

Zánik státu

[editovat | editovat zdroj]

Jisté je, že vláda dynastie Zagwe skončila tím, že ji svrhl Jykuno Amlak, první etiopský císař. Jméno posledního krále z dynastie Zagwe je sporné. Kroniky i ústní tradice uvádí jméno „Za-Ilmaknun“, což je však přezdívka a v překladu znamená „neznámý“ či „skrytý“, což značí, že nastoupivší Šalomounovci se snažili o zapomenutí jeho jména. Moderní etiopský historik Taddesse Tamrat považoval za posledního krále Jytbaraka. Pozdější hagiografie uvádí, že Jykuno Amlakovi se svržení výrazně pomohl světec Tekle Hajmanot či Ijesus Moa. Poslední král z dynastie Zagwe padl v bitvě u Ansaty roku 1270.[13]

Seznamy panovníků

[editovat | editovat zdroj]

Zdroje k seznamům.[28]

Krátký seznam

[editovat | editovat zdroj]

Uvedl Pedro Páez, 5 jmen.

Přibližná doba vlády dynastie Zagwe: 1179 až 1270 (141 let).

Dlouhý list

[editovat | editovat zdroj]

Podle Rossiniho na základě královského seznamu z roku 1922, 9 až 11 jmen.

Přibližná doba vlády dynastie Zagwe: 916 až 1270 (141 let).

Nejdelší seznam

[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší seznam uvádí 16 jmen.

Přibližná doba vlády dynastie Zagwe: 937 až 1270 (333 let).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zagwe dynasty na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DEMEKE, Girma Awgichew. The Origin of Amharic. 2. vyd. Addis Abeba: The Red See Press, Univerzita Addis Abeba, 2013. ISBN 9781569023792. S. 53. (anglicky) 
  2. ↑ HASSEN, Mohammed. The Oromo of Ethiopia, 1500-1850: With special emphasis on the Gibe region. Londýn: University of London, 1983. Dostupné online. S. 3. (anglicky) 
  3. ↑ ULLENDORFF, Edward. The Ethiopians: An Introduction to the Country and People. 2. vyd. Londýn: Oxford University Press, 1960. (anglicky) 
  4. ↑ FALOLA, Toyin. Key Events in African History: A Reference Guide. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2002. ISBN 9780313313233. S. 15. (anglicky) 
  5. ↑ ROLAND, Oliver. The Cambridge history of Africa: From c. 1600 to c. 1790. Vol. 1.. [s.l.]: Cambridge University Press, 1982. S. 112. (anglicky) 
  6. ↑ DERAT, Marie-Laure. A Companion to Medieval Ethiopia and Eritrea. [s.l.]: Brill, 2020. ISBN 9789004419582. Kapitola Before the Solomonids: Crisis, Renaissance and the Emergence of the Zagwe Dynasty (Seventh–Thirteenth Centuries), s. 47. (anglicky) 
  7. ↑ BUXTON, David. The Abyssinians. New York: Praeger, 1970. Dostupné online. ISBN 0500020701. S. 44. (anglicky) 
  8. ↑ TAMRAT, Taddesse. Church and State in Ethiopia. Oxford: Clarendon Press, 1972. Dostupné online. ISBN 0198216718. S. 53–64. (anglicky) 
  9. ↑ BRUCE, James. Travels to discover the source of the Nile, in the years 1768, 1769, 1770, 1771, 1772, and 1773. Příprava vydání Alexander Murray. 2. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1805. Dostupné online. S. S. 451–453. (anglicky) 
  10. ↑ BUDGE, Ernest Alfred Thompson Wallis. A History of Ethiopia: Nubia and Abyssinia. 1. vyd. Londýn: Methuen & Co. p., 1928. Dostupné online. S. 276. (anglicky) 
  11. ↑ a b c Budge, s. 277.
  12. ↑ Budge, s. 276–277.
  13. ↑ a b HUNTINGFORD, G. W. B. The Wealth of Kings and the End of the Zāguē Dynasty. Bulletin of the School of Oriental and African Studies. Londýn: University of London, 1965, roč. 28, čís. 1, s. 1–23. Dostupné online [cit. 2025-09-26]. doi:10.1017/S0041977X00056731. (anglicky) 
  14. ↑ HENZE, Paul. Layers of Time, A History of Ethiopia. New York: Palgrave, 2000. S. 59. (anglicky) 
  15. ↑ Tamrat, s. 56.
  16. ↑ Deret (A Companion to Medieval Ethiopia and Eritrea), s. 38–39.
  17. ↑ DERET, Marie Laure. The Zagwe dynasty (11–13th centuries) and King Yemrehanna Krestos. Annales d'Ethiopie. 2010, roč. 25, s. 171. (anglicky) 
  18. ↑ PHILLIPSON, David W. Ancient Churches of Ethiopia. New Haven: Yale University Press, 2009. S. 77. 
  19. ↑ Tamrat, s. 61.
  20. ↑ CHOJNACKI, Stanislaw. Wandgemäldem Ikonen, Manuskripte, Kreuze und anderes liturgisches Gerät. Příprava vydání Walter Raunig. [s.l.]: Schnell & Steiner (Das christliche Äthiopien. Geschichte – Architektur – Kunst). S. 236–237. (německy) 
  21. ↑ HASSEN, Mohammed. The Oromo of Ethiopia, 1500-1850: With special emphasis on the Gibe region. Londýn: University of London, 1983. Dostupné online. S. 3. (anglicky) 
  22. ↑ BOUANGA, Ayda. The kingdom of Damot: An Inquiry into Political and Economic Power in the Horn of Africa (13th c.). Annales d'Éthiopie. 2014, roč. 29, s. 261–264. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BAUSI, Alessandro. The Zagwe. [s.l.]: [s.n.], 2017. S. 108. 
  24. ↑ BLID, Jesper; EL-ANTONY, Fr. Maximous; BUTTS, Aaron Michael. An Early Ethiopic Manuscript Fragment (Twelfth–Thirteenth Century) from the Monastery of St Antony (Egypt). Aethiopica. 2017-10-02, roč. 19, s. 47–48. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ FLOOD, Finbarr Barry; FRICKE, Beate. Tales Things Tell: Material Histories of Early Globalisms. [s.l.]: Princeton University, 2023. S. 179. 
  26. ↑ VAN DONZEL, Emeri. Were there Ethiopians in Jerusalem at the Time of Saladin's Conquest in 1187? East and West in the Crusader States: Context – Contacts – Confrontations II.. Leuven: Peeters, 1999. ISBN 9042912871. (anglicky) 
  27. ↑ PHILLIPSON, Dawid W. "Jerusalem and the Ethiopian Church. The Evidence of Roha (Lalibela)". Tomb and Temple: Re-imagining the Sacred Buildings of Jerusalem. Woodbridge: Boydell Press ISBN 9781783272808. S. 261–266. (anglicky) 
  28. ↑ SELASSIE, Sergew Hable. Ancient and Medieval Ethiopian History to 1270. Addis Abeba: [s.n.], 1972. Dostupné online. S. 240–241. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Zagwe na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zagwe&oldid=25352237“