Zadovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lovecká zbraň nabíjená zezadu

Zadovka je označení pro hlavňové střelné zbraně nabíjené zezadu. Do skupiny zadovek patří ruční palné zbraně, ale i zbraně velkých ráží jako jsou děla a podobně. Kromě palných zbraní vyhovují definici zadovek také zbraně, kde je energie výstřelu čerpána ze stlačeného vzduchu nebo jiného plynu. V současnosti patří téměř všechny moderní hlavňové zbraně mezi zadovky.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Zezadu nabíjená střelná hlavňová zbraň je založena na možnosti otevřít a zase pevně zavřít hlaveň na straně opačné než je ústí hlavně. K tomu je používáno zařízení zvané závěr.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lodní obrtlíkové dělo z roku 1410
Rané typy děl nabíjených zezadu z 15. a 16. století uložené ve vojenském muzeu ve Stockholmu
18. století Fergusonova puška

Podobně jako více vynálezů je historie objevení samotného principu poměrně stará. K úplnému nasazení a rozšíření může ještě vést další dlouhá cesta. Neověřené prameny uvádí, že první zbraně nabíjené zezadu byly sestrojeny už ve 14. století. Na připojeném obrázku je lodní dělo z počátku 15. století. K velkému rozvoji použití a téměř úplnému nahrazení předovek došlo až v souvislosti s dalšími objevy mezi které patří zejména:

Nasazení zadovek s některými, nebo všemi výše uvedenými objevy vedlo k výraznému zvýšení palebné síly a převaze armád které tyto zbraně použily.[1] Od 19. století došlo prakticky, s výjimkou speciálního použití například u minometů, k úplnému nahrazení předovek zadovkami. Další vývoj vedl ke konstrukci opakovacích a samonabíjecích zbraní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽUK, Aleksandr Borisovič. Pušky&Samopaly. Praha: Naše Vojsko, 2015. ISBN 978-80-206-1548-0. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]