Zadostiučinění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zadostiučinění je satisfakce v českém právu. Rozumí se jím omluva nebo jiné účinné odčinění nemajetkové újmy, třeba i ve formě peněžité náhrady. Konkrétní forma zadostiučinění odpovídá povaze porušeného práva, vždy by však mělo plně vyvážit způsobenou újmu.

Není-li předem ujednáno, vzniká právo na přiměřené zadostiučinění jen tehdy, stanoví-li tak výslovně zákon.[1] Je tomu tak především v případě újmy na přirozených právech člověka, jako je lidská důstojnost, vážnost a čest, zdraví nebo soukromí,[2] k čemuž nemusí dojít jen v soukromoprávních vztazích jednotlivců, ale i při výkonu veřejné moci.[3] Dalším významným příkladem jsou neoprávněné zásahy do práv duševního vlastnictví, jako je autorské právo,[4] průmyslové vlastnictví,[5] obchodní firma[6] a obchodní tajemství.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 2894 odst. 2 a § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „OZ“)
  2. § 2956 OZ
  3. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
  4. § 40 odst. 1 písm. e) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
  5. § 5 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví
  6. § 23 odst. 2 OZ
  7. § 2988 a § 2976 odst. 2 písm. h) OZ

Související články[editovat | editovat zdroj]