Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ZZS JČK)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje
Zkratka ZZS JČK
Vznik 1. července 2005
Typ příspěvková organizace
Právní forma příspěvková organizace
Účel poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče
Sídlo Česko České Budějovice, Česká republika
Působnost Jihočeský kraj
Ředitel MUDr. Marek Slabý
Oficiální web www.zzsjck.cz
Dřívější název Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích
IČO 48199931 (OR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (ZZS JČK, do 1. července 2005 Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích[1]) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné službyJihočeském kraji. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Jihočeského kraje podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Mimo jihočeské záchranné služby zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči v Jihočeském kraji také soukromá záchranná služba Trans Hospital.[2][3] Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 10 056 km² pro téměř 650 000 obyvatel. V oblasti Jihočeského kraje je k dispozici přibližně 50 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 29 výjezdových základnách.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o záchranné službě v Českých Budějovicích se objevily v roce 1923.[5] V roce 1924 bylo zakoupeno první sanitní vozidlo značky Laurin & Klement. Obdoba záchranné služby fungovala pod označením Záchranná stanice městská až do druhé světové války.[5] Po válce záchrannou službu zajišťoval Československý červený kříž. Se vznikem krajských a okresních ústavů národního zdraví v roce 1952 začala vznikat lépe organizovaná záchranná služba. Do té doby měla spíše charakter dopravy raněných a nemocných. V roce 1957 začali u záchranné služby sloužit první lékaři. V roce 1978 se stala záchranná služba součástí anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) českobudějovické nemocnice.[5]

Třeboni vznikla záchranná služba v roce 1976.[5] Roku 1978 vznikla záchranná služba také v Písku a rok později ve Strakonicích.[5] Na obou místech byla součástí ARO oblastních nemocnic. Při oddělení ARO vznikla v 80. letech záchranná služba v Táboře.[5]

Po roce 1993 došlo k osamostatňování záchranných služeb – ty fungovaly většinou jako příspěvkové organizace zřizované okresními úřady. Na některých místech zůstala záchranná služba stále součástí nemocnic. V roce 1993 vzniklo Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích a na území okresu České Budějovice vznikly nové výjezdové základny. V roce 1993 byla otevřena výjezdová základna v Týně nad Vltavou a od listopadu 1997 slouží záchranná služba také v Trhových Svinech.[5] Další výjezdová základna vznikla v Temelíně. Na území ostatních okresů vznikly další výjezdové základny, v roce 1995 v Soběslavi, roku 2002 ve Volarech a o dva roku později, v roce 2004, byla otevřena výjezdová základna v Suchdole nad Lužnicí.[5] V březnu 2005 byla do provozu uvedena základna v Mladé Vožici.[5]

V průběhu roku 2005 došlo ke sloučení Územního střediska záchranné služby v Českých Budějovicích a ostatních záchranných služeb v Jihočeském kraji pod krajskou organizaci Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje.[6] Všechny výjezdové základny i dispečinky tak byly sloučeny pod jednu organizaci.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do sedmi oblastních středisek, která čítají dohromady 28 výjezdových základen.[4][7] Jednotlivá oblastní střediska respektují víceméně hranice okresů. Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny krajským zdravotnickým operačním střediskem (KZOS).[8]

Zdravotnické operační středisko[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2010 existovalo v Jihočeském kraji několik oblastních zdravotnických operačních středisek, která pokrývala jednotlivé okresy. V roce 2010 bylo do provozu uvedeno jednotné krajské zdravotnické operační středisko (KZOS),[8] jehož úkolem je sloučit všechna oblastní střediska a koordinovat činnost jednotlivých výjezdových skupin i skupiny letecké záchranné služby centralizovaně. V říjnu 2011 bylo pod krajské operační středisko připojeno oblastní středisko Písek.[9] Okres Tábor byl ke krajskému zdravotnickému operačnímu středisku připojen 1. února 2012 a od tohoto data funguje KZOS pro oblast celého Jihočeského kraje.[10]

Výjezdové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Volkswagen Crafter se skříňovou zástavbou určen pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc
Související informace naleznete také ve článku Trans Hospital.

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 49 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou.[4] V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje zajišťuje 50 výjezdových skupin, jednu výjezdovou skupinu zajišťuje nestátní záchranná služba Trans Hospital.[2][3]

Biohazard Team[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 byl v Jihočeském kraji ustanoven Biohazard Team.[11] Jedná se o speciálně proškolené zaměstnance Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, pracovníky infekčních oddělení nemocnic, členy hasičského záchranného sboru a pracovníky speciálních firem, kteří v případě potřeby vyjíždějí s běžnými posádkami. Jejich úkolem je rozpoznat a zamezit šíření případné vysoce nebezpečné nákazy, mezi které patří infekce vyvolané biologickými činiteli skupiny 4, případně 3.[11] Členové Biohazard Teamu mají k dispozici zvláštní vybavení, mezi které patří například biovak určený k transportu nakažených pacientů nebo ochranná kombinéza.[11]

Výjezdové základny[editovat | editovat zdroj]

Volkswagen Transporter T5 v bílém provedení
Starší sanitní vozidlo Volkwagen Transporter T4
Starší vozidlo určené pro výjezdy v režimu RV
Vrtulník Bell 427 slouží na stanici Kryštof 13
Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 13
Jedno z prvních sanitních vozidel s battenburskou šachovnicí, které se objevilo v České republice

Na území Jihočeského kraje je zřízeno celkem 29 výjezdových základen,[4] jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. 27 výjezdových základen provozuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, výjezdovou základnu ve Frymburku provozuje nestátní záchranná služba Trans Hospital.[2][3] Specifikem Jihočeského kraje je druhá největší spádová oblast a nejnižší hustota zalidnění v porovnání s ostatními kraji České republiky.[6]

V roce 2009 bylo otevřena nová výjezdová základna v Čimeliciokrese Písek, které pokrývá oblast na hranici Jihočeského a Středočeského kraje.[12][13] Dříve musely v oblasti zasahovat výjezdové skupiny až z Písku nebo Milevska. Obě tyto základny byly vzdáleny přes 25 km a vybudováním nové základny došlo k výraznému snížení dojezdových časů.[12] V květnu 2011 vznikla nová výjezdová základna v Opařanech.[14] Jak na základně v Opařanech, tak v Čimelici slouží jedna výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci.[15][16] V dubnu 2012 byla otevřena nová výjezdová základna ve Vacově na Prachaticku.[17][18] K dalšímu rozšíření zdravotnické záchranné služby došlo v říjnu 2013, kdy byla otevřena nová výjezdová základna ve Vyšším Brod. Základna je obsazena výjezdovou skupinou rychlé zdravotnické pomoci v denním 12hodinovém režimu.[19][20][21] V únoru 2014 bylo do provozu uvedeno Centrum integrovaného záchranného systému ve Frymburku, kde získala záchranná služba nové prostory a sídlí zde společně s hasičským záchranným sborem.[22][23] V únoru 2015 byla do provozu uvedena výjezdová základna rychlé zdravotnické pomoci v obci Kunžak na Jindřichohradecku.[24][25] V Českých Budějovicích zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje chod protialkoholní záchytné stanice (PZS).[26]

Přehled výjezdových základen[editovat | editovat zdroj]

Oblast Výjezdová základna Poznámka
České Budějovice[27] České Budějovice PZS
České Budějovice, Vltava
Kaplice
Týn nad Vltavou
Trhové Sviny
Temelín JE Temelín
Hosín pouze LZS
Tábor[16] Tábor
Soběslav
Mladá Vožice
Opařany
Jindřichův Hradec[28] Jindřichův Hradec
Dačice
Třeboň
Suchdol nad Lužnicí
Kunžak
Písek[15] Písek
Milevsko
Čimelice
Strakonice[29] Strakonice
Blatná
Vodňany
Prachatice[30] Prachatice
Vimperk
Volary
Vacov
Český Krumlov[2] Český Krumlov
Vyšší Brod
Frymburk Trans Hospital

Letecká záchranná služba[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 13.

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Českých Budějovicích zahájen 1. května 1991.[31][32] Záchrana 215 byl první volací znak a prvním provozovatelem letecké záchranné služby byla Československá armáda.[31] Provozní stanice byla umístěna na letišti Planá u Českých Budějovic. Od 1. ledna 1993 nese stanice a vrtulník označení Kryštof 13.[31] K 1. lednu 1995 ukončila Armáda České republiky provoz letecké záchranné služby a provoz střediska přebrala soukromá společnost, která jej přemístila na letiště v Hosíně u Českých Budějovic. 1. ledna 2004 přebrala provoz stanice nestátní společnost Alfa-Helicopter.[33] Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost Alfa-Helicopter. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, v současnosti stroje Bell 427.[34] Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 13.[34] Letecká záchrnaná služba je k dispozici v denním provozu limitovaném východem a západem slunce. Základna je umístěna v areálu letiště v Hosíně nedaleko Českých Budějovic.

Na konci roku 2011 bylo oznámeno, že v průběhu roku 2012 započne výstavba nového heliportu v areálu Letiště České Budějovice.[35]

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Vozový park Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zahrnuje celou řadu sanitních vozidel. Nejčastějším vozidlem je Volkswagen Transporter T5 nebo T4. Od roku 2006 jsou do vozového parku zařazována skříňová sanitní vozidla,[36] převážně na podvozku Volkswagen T5. Vozidla s novým typem zdravotnické zástavby získala jihočeská záchranná služba jako první v České republice a jako první byla tato vozidla opatřena reflexní battenburskou šachovnicí.[4][37] V roce 2007 přibylo do vozového parku dalších osm vozidel, dvě z nich byla postavena nově na podvozku Volkswagen Crafter.[38][39] V roce 2009 byla dodána dvě vozidla Škoda Octavia Combi, která slouží pro výjezdy v režimu RV.[40] V roce 2011 byla do vozového parku zařazena čtyři speciální sanitní vozidla Iveco Daily, jež slouží k výjezdům k mimořádným událostem.[41][42] Jedno vozidlo je vybaveno pro ošetření až 100 zraněných pacientů.[43] Tato vozidla jsou umístěna na základnách v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Táboře a Strakonicích.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2012-08-21
  2. a b c d Oblastní středisko Český Krumlov [online]. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (dále jen ZZS JČK) [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  3. a b c Hlavní strana [online]. Trans Hospital [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i Historie ZZS v JčK [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  6. a b Vznik organizace [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  7. Struktura organizace [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  8. a b Krajské zdravotnické operační středisko [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  9. Změna řízení provozu výjezdových stanovišť Oblastního střediska Písek [online]. ZZS JČK, 2011-10-03 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  10. KAFKOVÁ, Petra. Sanitní vozidla v Jihočeském kraji řídí od minulého týdne jediné operační středisko [online]. ZZS JČK, 2012-02-06 [cit. 2012-02-25]. Dostupné online. 
  11. a b c Biohazard Team [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  12. a b V Čimelicích otevřeli nové výjezdové místo Jihočeské záchranné služby [online]. Regiony ČR, 2009-09-02 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  13. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje se rozrůstá o další výjezdové místo [online]. Český rozhlas, 2008-10-09 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  14. TUZAR, Pavel. Nové výjezdové stanoviště ZZS JČK v Opařanech [online]. 155ka.cz, 2011-05-05 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  15. a b Oblastní středisko Písek [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  16. a b Oblastní středisko Tábor [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  17. Otevření nové výjezdové základny ZZS JčK ve Vacově [online]. ZZS JČK, 2012-03-18 [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  18. FOTO : Nové výjezdové stanoviště ZZS JčK ve Vacově [online]. 155ka.cz, 2012-04-05 [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  19. Nová výjezdová základna ZZS JčK [online]. ZZS JČK, 2013-10-22 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  20. PREIFEROVÁ, Mária. Jihočeská záchranná služba má nové výjezdové místo ve Vyšším Brodě [online]. Český rozhlas, 2013-10-23 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  21. ZAJÍČEK, Zdeněk. Sanitka záchranky už vyjíždí i z Vyššího Brodu [online]. Českokrumlovský deník, 2013-10-23 [cit. 2013-12-17]. Dostupné online. 
  22. Posádka ZZS ve Frymburku získala nové zázemí [online]. ZZS JČK, 2014-02-05 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  23. ČTK. Hasiči a záchranáři mají ve Frymburku nový společný objekt [online]. České noviny, 2014-02-03, rev. 2014-02-03 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  24. admin. ZZS JčK otevřela 29. výjezdovou základnu [online]. ZZS JČK, 2015-02-08 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  25. Jihočeská záchranná služba otevřela nové stanoviště v Kunžaku [online]. E15, 2015-02-12 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  26. Protialkoholní záchytná stanice [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  27. Územní středisko České Budějovice [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  28. Oblastní středisko Jindřichův Hradec [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  29. Oblastní středisko Strakonice [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  30. Oblastní středisko Prachatice [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  31. a b c Vojenská záchranka v Plané-České Budějovice [online]. vrtulnik.cz, rev. 2010-03-26 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  32. Historie Letecké záchranné služby České Budějovice [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  33. Provoz LZS v Českých Budějovicích [online]. vrtulnik.cz, rev. 2010-05-26 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  34. a b Letecká záchranná služba Jihočeského kraje [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  35. Jihočeští záchranáři se dočkají nového heliportu [online]. Česká televize, 2011-12-30 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  36. Záchranná služba získala nové sanitky [online]. Český rozhlas, 2006-12-14 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  37. LÁNÍK, Ondřej. První sanitky v Česku „v barvách“ EU [online]. Auto.cz [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  38. Jihočeským záchranářům slouží od tohoto týdne osm nových sanitek [online]. Českobudějovický deník, 2007-12-21 [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  39. Předání sanitních vozů, 20.12.2007 [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  40. Nové vozy Octavia RV, 16.2.2009 [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  41. FOTO : Nová vozidla pro řešení následků mimořádné události [online]. 155ka.cz [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  42. Slavnostní předání vozů pro řešení následků mimořádných událostí, 21.6.2011 [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  43. Vybavení pro mimořádné události [online]. ZZS JČK [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLABÝ, Marek. Zdravotnické záchranné služby a jejich technika 6; Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Fotografie archiv ZZS Jihočeského kraje. Rescue Report. Prosinec 2011, roč. 14, čís. 6, s. 38-40. Web vydavatele. ISSN 1212-0456. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]