CANT Z.1007

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Z.1007)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(CRDA) CANT Z.1007 Alcione
CANT Z.1007 Alcione, Regia Aeronautica
CANT Z.1007 Alcione, Regia Aeronautica
Určení Bombardovací letoun
Výrobce CANT, od roku 1931 CRDA
Šéfkonstruktér ing. Filippo Zappata
První let 11. 3. 1937
Uživatel Regia Aeronautica
Luftwaffe
Vyrobeno kusů 533

(CRDA) CANT Z.1007 Alcione (Ledňáček), byl italský celodřevěný třímotorový střední bombardér se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

CANT Z.1007 Alcione

Výroba prototypu Z.1007 byla zahájena v roce 1935 s pohonem trojicí řadových vidlicových dvanáctiválců Isotta Fraschini Asso XI RC-15 o výkonu po 617 kW. Již v lednu 1936, dlouho před zalétáním, byla objednána série osmnácti kusů, poté dalších šestnácti. Prototyp poprvé vzlétl až 11. března 1937 s pilotem Mariem Stoppanim.

Na Z.1007 se ještě mnohé měnilo, motory byly nahrazeny typy XI RC-40 po 600 kW a chladiče se přemístily ze spodku gondol do čela. Sériové stroje však nebyly uznány za bojeschopné pro nízké výkony příliš těžkých pohonných jednotek. V roce 1942 bylo rozhodnuto předělat třináct posledních Alcione na meteorologické se vzduchem chlazenými dvanáctiválci Isotta Fraschini Delta RC-35 po 515 kW, ale vznikl jen prototyp.

Od roku 1937 připravoval Filippo Zappata důsledně překonstruovaný Z.1007bis, pro který získal souhlas i zakázku na osm letounů v prosinci 1938, třebaže prototyp vzlétl až v červnu 1939. Rozměry nové verze byly větší, s větší plochou a nižší hmotností draku. Poháněly jej tři hvězdicové čtrnáctiválce Piaggio P-XI RC-40 po 740 kW. Osádka čtyř až pěti mužů měla k obraně kulomety Scotti ráže 12,7 mm, a to jeden ve hřbetní věži Caproni Lanciani Delta E a druhý v prosazení pod trupem. Na bocích bylo po jednom Breda SAFAT ráže 7,7 mm s 500 náboji na zbraň. Pumovnice pojala 1200 kg pum, vnější závěsy pak čtyři až šest pum dle hmotnosti.

Od 4. série, zadané v lednu a dodávané od září 1940, se Z.1007bis začaly vyrábět s dvojitými SOP na konci VOP se vzepětím 10°. Zlepšila se tak střelba z hřbetní věže a let s jedním zastaveným motorem. Od 6. série se používaly zdokonalené motory XIbis upravené pro noční provoz, zlepšilo se pancéřování prostorů osádky, byl zaveden nový autopilot a pumový zaměřovač. Od 11. série se začaly instalovat hřbetní hydraulicky ovládané věže Breda V s kulometem stejné firmy ráže 12,7 mm.

V březnu 1942 byla zalétána verze Z.1007ter, kterou poháněly agregáty P-XIX RC-45 Turbine 8 po 808 kW. Zvýšila se tak rychlost i dostup. Dodávky celkové produkce 41 strojů ter byly zahájeny na jaře 1943.

U mateřské společnosti Cantieri Riuniti dell' Adriatico (CRDA) v Monfalcone bylo vyrobeno 459 kusů, v licenci u Industrie Meccaniche e Aeronautiche Meridionali (IMAM) v Neapoli 74.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

CANT Z.1007bis Alcione Regia Aeronautica během předstartovní přípravy na bombardovací misi proti Maltě, Sicílie, 1941

První sériové Z.1007 byly od února 1939 předávány 90° a 91° Gruppo ve Vicenze, kde sloužily jako cvičné.

Z.1007bis k jednotkám přicházely od ledna 1940. Od 20. října 1940, kdy bombardovaly cíle v Řecku, působily na všech italských bojištích při bombardování a průzkumu. Zejména útoky proti ostrovu Malta byly velmi účinné, protože Z.1007bis přesahovaly dostupem i tamní letouny Bristol Beaufighter. V severní Africe i na jiných bojištích byly jejich bojové ztráty minimální, spíše se počty Alcione snižovaly opotřebením rychlejším, než u jiných typů. V době italské kapitulace bylo na osmi letištích 72 strojů tohoto typu, z toho 22 na severním území ovládaném Němci a Mussolinim. Alcione podřízené spojeneckému velení se zapojily v bojích v Jugoslávii na podporu Tita, a to jak bojově tak svrhováním zásob.

Jeden Alcione (FL-AVM, ex FC-AVM), ukořistěný u tuniského Hammametu, sloužil u Forces aériennes françaises libres s americkými motory R-1830-S3C4-G o výkonu po 880 kW.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

CANT Z.1007bis, Aeronautica Cobelligerante Italiana, 1944

Údaje platí pro verzi Z.1007bis[1]

  • Rozpětí: 24,80 m
  • Délka: 18,47 m
  • Výška: 5,15 m
  • Nosná plocha: 70,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 8900 kg
  • Vzletová hmotnost: 13 100 kg
  • Maximální rychlost u země: 372 km/h
  • Maximální rychlost v 5000 m: 464 km/h
  • Cestovní rychlost: 370 km/h
  • Výstup na 4000 m: 6,7 min
  • Dostup: 8000 m
  • Dolet s 900 kg pum: 2000 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Němeček, Letectví+Kosmonautika, CRDA (CANT) Z.1007bis Alcione, 1995, č. 10, str. 30

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. CRDA (CANT) Z.1007bis Alcione. Letectví a kosmonautika. 1995, roč. LXXI., čís. 10, s. 30. ISSN 0024-1156. 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 43. 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola CANT Z.1007 Alcione, s. 354–357. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]