Zřetězení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zřetězení (anglicky concatenation) je v programování označení operace spojení textových řetězců jeden k druhému (tzv. end-to-end).

Terminologie

V češtině by se měl používat spíše název „sřetězení“ (jedná se o spojení řetězců, nikoli o změnu něčeho na řetězec). Slovník spisovného jazyka českého[1] však připouští obě možnosti, „sřetězení“ uvádí jako odkaz na „zřetězení“.[Pozn 1] V praxi převažuje „zřetězení“. V lingvistice se používá termín juxtapozice (položení vedle sebe).

Syntaxe

Zřetězení je programovacích jazycích syntakticky obvykle realizováno jako binární operace s infixovým zápisem. Často je operace zapisována pomocí přetíženého operátoru plus (+), takže výsledkem zápisu "Hello"+"World" je řetězec "HelloWorld" (v tomto případě je výsledek bez mezery).

V jiných jazycích, jako například PHP, Perl a Visual Basic, je používán operátor tečka (.). Existují i jiné zápisy, například || používaný v SQL databázi Oracle.

V programovacím jazycích C, C++ a Python je možná spojit dva řetězce bez operátoru, takže výsledkem zápisu "Hello" "World" je opět řetězec "HelloWorld".

Odkazy

Poznámky

  1. sřetěziti, sřetězovati v. zřetěziti, zřetězovati
    zřetěziti (též sřetěziti, řidč. seřetěziti) dok. (3. mn. -í) kniž (co) k řetěziti: z. jednotlivé příběhy, fakta v celek učlenit, spojit, skloubit – zřetěziti se (též sřetěziti se, řidč. seřetěziti se) dok. kniž. k řetěziti se: myšlenky, události se zřetězili; chem. zřetězení atomů
    zřetězovati (též sřetězovati, řidč. seřetězovati), zřetězovati se (též sřetězovati se, řidč. seřetězovati se) ned. kniž k zřetěziti, zřetěziti se: sřetězování jednotlivých jevů řetězení; - slova se zřetězují ve věty

Reference

  1. kolektiv autorů. Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia, 1989.