Zřasenka středomořská
 Zřasenka středomořská | |
|---|---|
_en_rade_de_Brest_(Ifremer_00569-68126_-_43831).jpg) Zřasenka středomořská | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | pláštěnci (Tunicata) |
| Třída | sumky (Ascidiacea) |
| Řád | zřasenky (Stolidobranchia) |
| Čeleď | zřasenkovití (Styelidae) |
| Rod | zřasenka (Botryllus) |
| Binomické jméno | |
| Botryllus schlosseri (Pallas, 1766) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zřasenka středomořská (Botryllus schlosseri) je druh pláštěnce.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zřasenka středomořská představuje koloniální sumku ze řádu zřasenek (Stolidobranchia). Nepohlavně vznikající kolonie této zřasenky jsou kulaté nebo laločnaté, na průměr měří asi 10 cm a tvoří ploché povlaky jen několik milimetrů silné. Zbarvení zřasenek je variabilní, s odstíny žluté, hnědé, zelené, modré, fialové či černé. Kolonii tvoří jednotliví zooidi, kteří sdílejí společný vyvrhovací otvor. Dohromady utvářejí charakteristický nápadný hvězdičkovitý vzor.[1][2]
Životní cyklus
[editovat | editovat zdroj]Kolonie zřasenky středomořské vznikají nepohlavním rozmnožováním. Jejich životní cyklus začíná v podobě asi 1,5 mm velké larvy podobné pulci, která – podobně jako u jiných sumek – přilne svými přísavnými papilami na vhodný substrát a projde metamorfózou. Během 36–48 hodin se larvy promění v oozoidy velké asi 0,5 mm, z nichž nepohlavním rozmnožováním pučí tzv. blastozoidi. Jak se kolonie rozrůstá, prochází cyklickou generační obměnou, při níž se staří zoidi resorbují.[3] Zajímavostí je, že kolonie zřasenky středomořské mohou chiméricky fúzovat, ovšem oba jedinci musí v takové situaci sdílet alespoň jednu alelu na vysoce polymorfním lokusu fuhc. V opačném případě dochází k zánětlivé rejekci.[4]
Po určitém počtu cyklů kolonie začne produkovat pohlavní buňky – aby se zabránilo samooplození, spermie uvolňují většinou jeden až dva dny po vaječných buňkách. Přítomnost zárodků gonád závisí na stáří kolonie, ovšem růst kolonií a vývoj gonád je ovlivněn podmínkami prostředí.[5] Velké kolonie po vyloučení velkého množství vajíček hynou, délka života je nejspíše řízena geneticky. Malé kolonie mohou zimovat.[3]
Ekologie a význam
[editovat | editovat zdroj]Areál výskytu zřasenky středomořské zahrnuje zejména pobřeží severní Evropy a Středozemního moře,[1] rozšířena je nicméně napříč moři a oceány celého světa. Původní areál výskytu zůstává nejistý; podobně jako mnohé další sumky, i zřasenka byla prostřednictvím lodní dopravy rozsáhlé zavlečena po celé planetě, situaci navíc komplikuje skutečnost, že zřejmě jde o komplex kryptických druhů. Má invazní potenciál.[6]
Jde o filtrátora, jenž tvoří povlaky na skalnatých dnech, kamení, řasách, ale i na schránkách měkkýšů, velkých sumkách a jiných podobných substrátech, kde se někdy zřasenky tak silně rozbují, že je z velké části pokryjí. Hojně porůstají i umělé povrchy, včetně bójek, trupů lodí, mostních pilířů či stěn mol.[1][2] Rostou v hloubkách od 1 do asi 100 metrů.[7]
Zřasenka středomořská představuje modelový organismus pro studium asexuální reprodukce a jiné biologické problémy.[3] O její zavedení do laboratorního výzkumu se zasloužil zejména padovský profesor Armando Sabbadin v 50. letech 20. století.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c HUTCHINS, Michael; THONEY, Dennis A.; SCHLAGE, Neil, 2003. Lower Metazoans And Lesser Deuterostomes. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 1). ISBN 0787657778, ISBN 9780787657772. S. 466. (anglicky)
- ↑ a b BELLMANN, H. Pavoukovci a další bezobratlí. Praha: Knižní klub, 2003. S. 142.
- ↑ a b c MANNI, L.; ZANIOLO, G.; CIMA, F. Botryllus schlosseri: A model ascidian for the study of asexual reproduction. Developmental Dynamics. 2007, roč. 236, čís. 2, s. 335–352. Dostupné online [cit. 2025-03-02]. ISSN 1097-0177. doi:10.1002/dvdy.21037. (anglicky)
- ↑ TAKETA, Daryl A.; NYDAM, Marie L.; LANGENBACHER, Adam D. Molecular evolution and in vitro characterization of Botryllus histocompatibility factor. Immunogenetics. 2015-10, roč. 67, čís. 10, s. 605–623. Dostupné online [cit. 2025-03-02]. ISSN 0093-7711. doi:10.1007/s00251-015-0870-1. (anglicky)
- ↑ a b GASPARINI, Fabio; MANNI, Lucia; CIMA, Francesca. Sexual and asexual reproduction in the colonial ascidian Botryllus schlosseri. genesis. 2015, roč. 53, čís. 1, s. 105–120. Dostupné online [cit. 2025-03-02]. ISSN 1526-968X. doi:10.1002/dvg.22802. (anglicky)
- ↑ Botryllus schlosseri. invasions.si.edu [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HANEL, Lubomír, 2000. Ryby (2). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 9). S. 140.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zřasenka středomořská na Wikimedia Commons 
Taxon Botryllus schlosseri ve Wikidruzích
