Złote Jamy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Złote Jamy
Na plochém vrcholu Złote Jamy
Na plochém vrcholu Złote Jamy

Vrchol 1087 m n. m.
Prominence 5 m
Izolace 0,3 km → Wysoka Kopa
Seznamy Hory a kopce Jizerských hor
Poloha
Státy Polsko Polsko
Pohoří Jizerské hory
Souřadnice
Złote Jamy
Złote Jamy
Hornina křemen
Povodí Jizera, Kwisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Złote Jamy (německy Goldgrubenhübel) je vrchol nacházející se v polské části Jizerských hor v jihozápadní části Vysokého jizerského hřebene.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V mělkém sedle mezi Zlatými jámami a Vysokou kupou leží ve výšce přes 1000 m rašeliniště, bohaté na poměrně neobvyklé druhy rostlinstva. Nalézají se zde i malá jezírka.

Zhruba 2 km jižně od vrcholu se nalézá rozcestí Rozdroże pod Cichą Równią což je bývalá křižovatka Staré sklářské cesty (Stara Droga Szklarska) s cestou nazývanou Dukt Końskiej Jamy. Ve své době to bývaly jedny z nejdůležitějších cest v této části Jizerských hor.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko vrcholu probíhá největší křemenná žíla v Evropě. Tato žíla je dlouhá přes 10 km a její mocnost dosahuje od 60 do 100 metrů. Táhne se z okolí kopce Kopaniec směrem k Novému Městu pod Smrkem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název Złote Jamy (Zlaté Jámy) je v přímé souvislosti s středověkými vlašskými hledači zlata a drahokamů. V okolí vrcholu se nacházela spousta starých vlašských dolů na zlato. V 70. a 80. letech 20. století zde byl prováděn povrchový archeologický výzkum, který dokázal existenci intenzivní těžby zlata v době středověku.