Závody na horských kolech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sjezd na kole

Závody na horských kolech se z cyklistických disciplín objevily jako poslední. Vznikly v 70. letech 20. století a vyvíjely se celá 80. léta. V roce 1990 se konalo první mistrovství světa. Popularita tohoto sportu rychle rostla a v roce 1996 byl zařazen do programu olympijských her. Ačkoliv má několik disciplín, v každé jde hlavně o skloubení techniky a fyzické síly jezdce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vznik horského kola (MTB) se vedou spory a zásluhy si přivlastňují cyklisté z několika zemí. Většina ovšem uznává, že impulsem ke zrodu byly bicykly jezdců z Kalifornie, sestrojené na konci 70. let 20. století.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Cílem je postavit lehké a rychlé kolo, vývoj se tedy zaměřoval zejména na rám z karbonového vlákna a titanu, hydraulické diskové brzdy či systém řazení. Nic však nepomohlo víc než odpružení – žádné kolo se už bez něj neobejde, byť bylo dřív odmítáno jako těžké a nepotřebné.

Doplňky[editovat | editovat zdroj]

  • Všichni bikeři nosí helmu. Jezdci cross country, trialu a fourcrossu mají lehké polystyrenové helmy, sjezdaři se chrání helmou s celoobličejovým krytem.
  • Jízda na MTB je fyzicky velmi náročná, vzdušné oblečení je tedy nutné. Závodníci cross country jezdí v těsných dresech z lycry, pro ostatní disciplíny se používají spíše volné dresy.

Disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Závody na horských kolech se dělí na čtyři disciplíny: cross country (XC), sjezd (DH), fourcross (4X) a trial. Stále populárnějšími jsou i maratony v cross country.

Jezdec cross country stoupající po nezpevněné trati
Typické robustnější horské kolo na nerovném terénu
  • Cross country je asi nejpopulárnější závod na horských kolech, zejména díky tomu, že v porovnání s ostatními disciplínami nevyžaduje speciální vybavení ani dovednosti. Jezdci závodí na daný počet kol po zvlněném okruhu a první v cíli vyhrává. Delší variantou cross country je maraton s hromadným startem. Pořádají se závody na 6, 12 nebo 24 hodin, noční jízdy „od soumraku do úsvitu“, závody na 25, 50, 75, 100 kilometrů i několikadenní etapové podniky.
  • Sjezdy na kolech jsou obdobou lyžařských sjezdů – každý závodník se snaží zajet co nejlepší čas, vyhrává ten nejrychlejší. Velmi důležitý je výběr plášťů a odpružení, stejně tak jako přesná jízda – mnohdy rozhodují sekundy získané či ztracené v zatáčkách a při skocích přes překážky. Variantou sjezdu je fourcross, kdy najednou závodí čtyři jezdci ve sjezdu na krátkétrati se skoky, překážkami i klopenými zatáčkami.
  • Trial je disciplína, při které jezdec ukáže rovnováhu, pevné nervy a šikovnost. Soutěží se ve dvou třídách pro kola velká 20 a 26 palců. Závodníci mají za úkol zdolat řadu překážek, aniž by se nohou dotkli země. K vidění jsou baletní manévry jako nadskočení s kolem, jízda po jednom kole nebo stání na místě. Hodnotí se jezdcův styl, dovednost a nápaditost. Za doteky nohou se udělují trestné body.

Soutěže[editovat | editovat zdroj]

Závody na horských kolech jsou organizovány Mezinárodní cyklistickou unií (UCI), která sídlí ve Švýcarsku. V každé disciplíně se každoročně pořádá Světový pohár – série závodů po celém světě – a mistrovství světa. Obojí se řídí pravidly Mezinárodní cyklistické unie]]. Mezi olympijské disciplíny patří pouze závody cross country, a to od roku 1996. Národní seriály jsou organizovány příslušnými národními svazy, které jsou součástí Mezinárodní cyklistické unie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stubbs, Ray: Kniha sportů. Euromedia Group, Praha 2009, str. 358

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]