Zátvor (kopec)
Zátvor | |
---|---|
Kopec Zátvor od osady Perná | |
Vrchol | 496 m n. m. |
Prominence | 70 m ↓ |
Izolace | 830 m → Hůrka |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Svitavská pahorkatina / Českotřebovská vrchovina / Kozlovský hřbet / Řetovský hřbet |
Souřadnice | 50°0′12″ s. š., 16°19′52″ v. d. |
Zátvor | |
Hornina | prachovec, slínovec |
Povodí | Tichá Orlice |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zátvor je kopec v okrese Ústí nad Orlicí, asi 3 km východně od středu města Brandýs nad Orlicí. Nadmořská výška kopce je 496 m n. m. Někdy můžeme najít i údaj 479 nebo 480. Tato kóta se sice nachází na hřebeni kopce, ale není absolutním vrcholem. V okolí kopce se nacházejí tyto vesnice a osady: Perná, Rviště, Dobrá Voda, Bezpráví.
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Z geomorfologického hlediska se kopec nachází v subprovincii Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Svitavská pahorkatina, podcelku Českotřebovská vrchovina, okrsku Kozlovský hřbet a podokrsku Řetovský hřbet.[1]
Hydrologie
[editovat | editovat zdroj]Kopec se nachází v povodí Tiché Orlice, která náleží do povodí Labe, úmoří Severní moře.
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Kopec je kromě nejnižších poloh převážně zalesněn. Jen málo zde najdeme několik lučních enkláv. Dochovaly se zde celky květnatých bučin sv. Fagion, ale zčásti byly nahrazeny smrkovými monokulturami.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Zátvor je jeden z mála kopců, který Jan Amos Komenský na své mapě Moravy, tiskem poprvé vydané v roce 1624, nazval jménem: "Zatwor mons". Jde bezpochyby o odkaz na jeho exilový pobyt v nedalekém Brandýse nad Orlicí. Na jižním úpatí kopce se rozkládá perenský poplužní dvůr, zmiňovaný již v korespondenci Karla staršího ze Žerotína. Před koncem druhé světové války v něm pobýval budoucí herec Josef Abrhám, kam jej s jeho sestrami z důvodu hrozících náletů na leteckou továrnu v Kunovicích umístili jejich rodiče.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ HUBENÝ, Jaroslav. Brandýs jakoby. Čtení o Brandýse nad Orlicí. Brandýs nad Orlicí 2014, 289–291.