Zásah ze 7. prosince 2022 proti německé krajně pravicové skupině
| Policejní zásah ze 7. prosince 2022 | |||
|---|---|---|---|
_13.jpg) Reichstag, sídlo Bundestagu v Berlíně, údajný hlavní cíl puče | |||
| Trvání | 7. prosince 2022 | ||
| Místo | Německo, Itálie a Rakousko | ||
| Příčiny | Zabránění protiústavní činnosti | ||
| Výsledek | rozbití organizace pučistů a pozatýkání jejích členů | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Policejní zásah ze 7. prosince 2022 byla akce Německé policie, kdy zatkla pětadvacet lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala převrat a ozbrojené útoky proti státu. Vůdci extremistů byli šlechtic Heinrich XIII. Reuss a exposlankyně za Alternativu pro Německo Birgit Malsacková-Winkemannová.[4]
Zátah[editovat | editovat zdroj]
Tři tisíce policistů při zátahu prohledaly 137 objektů v jedenácti spolkových zemích. Mimo jiné dům v rezidenční berlínské čtvrti Wannsee či zámeček v Bad Lobensteinu. Zatčeno bylo 25 osob, z toho 24 zadržených pochází z Německa a 1 z Ruska. Zatýkalo se v Itálii i Rakousku.[5]
Členové[editovat | editovat zdroj]
Skupinu tvořili přívrženci radikálního hnutí Říšští občané, které popírá legitimitu spolkové republiky. Podle vyšetřovatelů se snažili získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je člen elitní jednotky Komando speciálních sil, jejíž část byla v roce 2020 zrušena kvůli podezřením z pravicového extremismu. Podle deníku Sächsische Zeitung je mezi zadrženými také bývalý radní za AfD v saském krušnohorském městě Olbernhau.[4]
Cíle[editovat | editovat zdroj]
a.jpg)
Podle německého šéfprokurátora Petera Franka skupina plánovala vytvoření nové armády a násilný vpád do parlamentu. Skupina plánovala dosadit Heinricha XIII. jako hlavu státu s titulem regenta.[6] Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo napomoci svržení vlády. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.[5] Skupina chtěla po převratu sestavit vládní aparát zřízený jako císařství a do vedení úřadů měli být dosazeni lidé s vlivnými pozicemi.[4]
Reakce[editovat | editovat zdroj]
Domácí[editovat | editovat zdroj]
- Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil zátah za protiteroristickou operaci na obranu demokracie.[4]
- Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na razie prohlásil, že i liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit.[5]
- Vedení AfD pokus o svržení demokracie odsoudilo a vyzvalo k plnému objasnění případu.[6]
- „Byla to náročná operace a já jsem ráda, že se všichni vrátili v pořádku,“ uvedla německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.[5]
Zahraniční[editovat | editovat zdroj]
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov jakékoliv vazby na skupinu popřel. Dodal, že se jedná o „vnitřní záležitost Německa“.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BENNHOLD, Katrin; SOLOMON, Erika. Germany Arrests 25 Suspected of Planning to Overthrow Government. The New York Times. 7 December 2022. Dostupné online [cit. 7 December 2022]. ISSN 0362-4331.}
- ↑ Italien liefert bei »Reichsbürger«-Razzia verhafteten Deutschen aus. Der Spiegel. 2022-12-19. Dostupné online [cit. 2023-02-18]. ISSN 2195-1349. (německy)
- ↑ MAHMOOD, Zahid; STERN, Chris. Germany arrests 25 suspected far-right extremists for plotting to overthrow government. www.cnn.com. CNN, 7 December 2022. Dostupné online [cit. 12 December 2022].
- ↑ a b c d e Razie v Německu. Šlechtic a členka AfD osnovali převrat s pomocí Rusů. iDNES.cz [online]. 2022-12-07 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Německá policie rozbila buňku plánující převrat. Skupina počítala s vraždami politiků či novou armádou. ČT24 [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Německo kvůli přípravě převratu očekává další razie. Prověří armádu i policii. ČT24 [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.