Napajedla (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zámek Napajedla)
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Napajedla

Zámek Napajedla
Základní informace
Sloh klasicistní architektura
Poloha
Adresa Napajedla, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
zámek Napajedla
zámek Napajedla
Další informace
Kód památky 39781/7-2001 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Napajedla s rozlehlým zámeckým parkem je jednou z architektonických dominant moravského města Napajedla. Byl postaven v letech 17641769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Dnes je celý areál chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a je v soukromém vlastnictví firmy Zámek Napajedla, s.r.o., která vlastní parcelu a stavbu zámku a jeho nádvoří a některé parcely parku, a Mgr. Evy Gajdošík, která vlastní především parcelu 280/1, na které se nachází většina parku a jižní brána areálu[2]. Budova Zámku je poprvé ve své historii pravidelně otevřena veřejnosti za podmínky minimálního počtu pěti osob na prohlídku[3], naproti tomu od roku 2013 je zámecký park poprvé od konce druhé světové války uzavřen pro veřejnost. Konají se zde svatby, plesy a jiné společenské akce, prohlídky Zámku s průvodcem, kurzy vaření, výstavy, Zámek slouží v malé míře také jako hotel a byla zde vybudována kavárna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní šlechtické sídlo postavil židlochovický zednický mistr Antonín Slováček, zvaný Mates, v letech 17641769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma pro majitelku napajedelského velkostatku Annu Marii z Rottalu. Výstavba zámku pokračovala i za dalších majitelů panství, členů rodů Kobenzlů, Stockau a Baltazzi. Do historie Napajedel se výrazně zapsal Aristides Baltazzi (1853-1914) založením hřebčína s chovem anglických plnokrevníků v roce 1886, který je dnes nejvýznamnějším svého druhu v České republice.

Po smrti Aristida Baltazzi v roce 1914 se majitelkou napajedelského zámku a velkostatku stává hraběnka Marie Baltazzi-Stockau, která ovšem situaci finančně nezvládá. Zámek, park a hřebčín je v roce 1935 nucena[4] koupit firma Baťa, tehdy již pod vedením Jana Antonína Bati, jehož závodům hraběnka dlužila přes tři miliony tehdejších korun. Baťův podpůrný fond dále hraběnku podporoval v nesnázích částkou nejméně 500 Korun měsíčně. Hřebčín je následně vyměněn s Československým státem za tlumačovské pozemky důležité pro podnikatelské aktivity firmy Baťa. Značně jsou rozšířeny mylné informace, že zámek koupil J. A. Baťa osobně, aby si zde vybudoval rodinné sídlo, ovšem studium materiálů firmy Baťa prozradí zcela jiné plány, které Jan Antonín Baťa se Zámkem měl, a to vybudování střední školy Tomášov za účelem výchovy vedoucích pracovníků Baťových závodů[4].

Za druhé světové války byl celý zámecký areál zkonfiskován nacisty a byl zde ubytován oddíl Hitlerjugend. Ustupující Němci v průběhu a hlavně na konci války zámek značně zdevastovali.[5] Po válce a znárodňování připadl celý areál státnímu podniku Fatra. Fatra zde vybudovala kulturní a rekreační zařízení pro své zaměstnance, mj. Klub kultury s divadlem. Zámecký park byl otevřen veřejnosti[5] a díky své poloze se stal nejen vítanou zkratkou místních obyvatel, rozsáhlý zámecký areál je totiž vklíněn do středu protáhlých sedmitisícových Napajedel, ale především místem, kde se přirozeně začali setkávat občané Napajedel všech generací, kteří sem mířili za odpočinkem v klidném prostředí parku, za návštěvou divadelních představení nebo za posezením v divadelním bufetu, jenž byl součástí Klubu kultury zbudovaném Fatrou. Po převratu 1989 se nově vzniklá Fatra a.s. začala dostávat do finančních obtíží a začala hledat kupce pro celý zámecký areál. V roce 2000 koupilo Město Napajedla objekt Klubu kultury v zámeckém parku.[6] V roce 2002 bylo zřízeno věcné břemeno (dostupné online zde), které mělo zajistit, že nový vlastník bude přístup veřejnosti do parku respektovat. Tehdejší starostka Napajedel Irena Brabcová deklarovala neústupnost na tomto bodu[7].

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 Zámek s celým zámeckým areálem koupila za tímto účelem založená společnost Zámek Napajedla, s.r.o., jejíž jedinou jednatelkou je majitelka místní realitní kanceláře Eva Gajdošík[8]. Zámek Napajedla, s.r.o. započal s rekonstrukcí zámku a s jeho komerčním využitím. 1. srpna 2009 byl ukončen pravidelný provoz divadelního bufetu Klubu Kultury[9], mimo jiné kvůli zákazu venkovního posezení na pozemcích Zámku Napajedla, s.r.o. V noci ze 6. na 7. května 2010 u zámeckého rybníčku spadl strom a byl poprvé uzavřen volný průchod parkem kvůli dalšímu možnému pádu stromů[10] a dendrologickému výzkumu, který měl trvat do října 2010[11]. Dendrologický posudek ovšem nebyl nikdy předložen[12]. 19. července 2010 byla uzavřena nová smlouva o věcném břemeni mezi Městem Napajedla a Zámkem Napajedla s.r.o[10] (dostupné online zde na s. 11). V prosinci 2010 odkupuje od Zámku Napajedla, s.r.o. jeho jednatelka několik částí zámku, především parcelu 280/1, na které se nachází většina zámeckého parku spolu s jižní přístupovou bránou [12]. V červenci 2013 byl park uzavřen podruhé a byl zaveden nový režim přístupu do parku výhradně na základě povolení od Zámku Napajedel, s.r.o.[13]. Po parku byla rozmístěna ochranka a Zámek Napajedla, s.r.o. deklaroval svůj výklad věcného břemene spojeným se zámeckým areálem, který nezahrnuje právo veřejného průchodu[14]. Město Napajedla podalo na majitele Zámku žalobu, ale u soudu první instance[15] ani při odvolání s žalobou neuspělo[16][17].

Situaci v různých průzkumech považuje za tíživou 30 až 50% dotázaných obyvatel Napajedel[18][19]. Adresovat problém je také součástí strategického cíle III. Rozvoj cestovního ruchu rodinného typu Programu rozvoje města Napajedel na období 2013-2022, kromě existence opatření 3.2.d Zajistit udržitelnost stávajících kulturních objektů města v zámeckém areálu ovšem dokument už žádnou jinou informaci o zámeckém areálu neobsahuje, kromě překvapivé informace o počtu 8000 návštěvníku Zámku Napajedla ročně[20].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zámek Napajedla je volně stojící dvoukřídlá budova ve tvaru písmene U, kde bylo ve třech podlažích přes 50 obytných místností, mimo pokojů služebných a příslušenství. Vnitřním prostorům Zámku dominuje kruhový zrcadlový sál, který sloužil především pro přijímání návštěv nebo jako taneční sál při slavnostních příležitostech. Dále je zde salonek holandských mistrů, barokní salonek, rozlehlá zámecká jídelna a zámecká kaple.

Zámek je obklopen zhruba desetihektarovým parkem navrženým dle francouzského a anglického stylu. V parku se nachází rybníček, značný počet vzácných dřevin, množství soch, tenisové a házenkářké hřiště a sídlí zde napajedelský klub kultury s divadlem. Na největší louce parku bylo zřízeno golfové hřiště. Rozlehlý zámecký areál má dvě hlavní brány, severní a jižní, a dále dvě menší branky, východní a severovýchodní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-07-03]. Katalogové číslo 151816 : zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Katastrální území Napajedla, Parcela 280/1 [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální, [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  3. Zámek Napajedla, s.r.o. - Prohlídky [online]. Napajedla: [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  4. a b KUSLOVÁ, Hana. Zámek Napajedla - pověsti a fakta [online]. Zlín: květen 2007, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  5. a b BRZOBOHATÝ, Drahomír. O starých Napajedlech [online]. Napajedla: [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  6. FUS, Drahomír. Vyjádření právníka. Napajedelské noviny. 14.7.2014, roč. 2014, čís. 7, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-05-04].  
  7. Napajedla: Park zůstane lidem otevřen. slovacky.denik.cz [online]. 21.4.2008 [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  8. Zámek v Napajedlích má nového majitele. zlinsky.denik.cz [online]. 25.7.2008 [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  9. POSLEDNÍ PÁRTY NA KLUBU !!!!. facebook.com [online]. 1.8.2009 [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  10. a b GAJDOŠÍK, Eva. Zámecký park v otázkách a odpovědích. Napajedelské noviny. 20.7.2010, roč. 2010, čís. 7, s. 10. Dostupné online [cit. 2015-05-03].  
  11. ANČINCOVÁ, Bára. Napajedelský zámecký park je stále zavřený. zlinsky.denik.cz [online]. 20.8.2010 [cit. 2015-05-03], Napajedla. Dostupné online.  
  12. a b Prokletí napajedelského zámku 3 – radnice vrací úder. Víceméně, čtivý blog [online]. 5.9.2013 [cit. 2015-05-03], Napajedla. Dostupné online.  
  13. Konec procházkám v napajedelském parku. Majitelka zamkla jeho brány. Česká televize [online]. 18.8.2013 [cit. 2015-05-03], Napajedla. Dostupné online.  
  14. FUKSOVÁ, Jana. Napajedla chtějí žalovat majitele zámku, lidé už totiž nesmí do parku. iDnes.cz [online]. 19.8.2013 [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  15. KUNCOVÁ, Jarmila. Zámecký park zůstává zavřený, soud odmítl žalobu města na majitele. zlinsky.denik.cz [online]. 13.5.2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online.  
  16. MOLKOVÁ, Zuzana. Zámeckým parkem v Napajedlích si už lidé cestu nezkrátí, potvrdil soud. zlin.idnes.cz [online]. 8.7.2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online.  
  17. KUNCOVÁ, Jarmila. Park zůstává zavřený, je z něj staveniště. zlinsky.denik.cz [online]. 20.8.2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online.  
  18. KUNCOVÁ, Jarmila. Předvolební inventura Deníku: Lidi v Napajedlích trápí zavřený park. zlinsky.denik.cz [online]. 2.10.2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online.  
  19. Výsledky dotazníkového šetření pro obyvatele [online]. Město Napajedla, 2013-07-08, [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  
  20. PROGRAM ROZVOJE MĚSTA NAPAJEDLA NA OBDOBÍ 2013 – 2022 (listopad 2013) [online]. Město Napajedla, listopad 2013, [cit. 2015-05-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]