Mělník (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zámek Mělník)
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Mělník

Zámek Mělník
Účel stavby
sídlo knížat z Lobkovic
Základní informace
Sloh baroko, částečně též gotika, renesance
Výstavba 1711
Přestavba 1754, 1839
Stavitel Černínové z Chudenic
Další majitel Berkové z Dubé, Černínové z Chudenic, čeští králové
Současný majitel Lobkovicové (Jiří Jan z Lobkovic)
Poloha
Adresa Mělník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zámek Mělník
Red pog.svg
Zámek Mělník
Další informace
Kód památky 17853/2-1359 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Mělník je barokní stavba stojící na vrchu nad řekou Labe a tvoří tak jednu z dominant města Mělníka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny zámku[editovat | editovat zdroj]

Dnešní zámek stojí na místě, kde v 9. století bývalo slovanské hradiště. V raném středověku byl přestavěn na hrad určený pro vdovy českých knížat a králů.

V roce 1274 povýšil král Přemysl Otakar II. mělnické podhradí na město a později Karel IV. na věnné město českých královen. Město se zároveň stalo centrem českého vinařství. Odsud se také dováželo víno pro českého krále.

Mělnický hrad, původně románský a gotický, zůstal v držení královské koruny až do roku 1542, kdy jej král Ferdinand I. zastavil Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé. Ten hrad přestavěl na pohodlné sídlo v renesančním slohu. Při přestavbě vzniklo také severní křídlo s věží.

Po třicetileté válce, kdy zámek zpustl, byl roku 1646 zastaven Černínům z Chudenic, kteří na mělnickém panství hospodařili pět set let. Poté zámek od císaře Leopolda I. koupili a v letech 1685 - 1686 provedli barokní úpravy, čímž zámek získal dnešní vzhled.

Roku 1753 mělnický zámek přešel na dnešní majitele zámku, sňatkem Marie Ludmily, poslední dědičky z rodu Černínů, za Augusta Antonína z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do roku 1938, kdy jim jej nejprve konfiskovali nacisté a po roce 1948 byl komunisty znárodněn.

V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět rodu Lobkoviců, konkrétně knížeti Jiřímu Janu z Lobkovic a prošel další rekonstrukcí.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Mělnický zámek od kostela
Pohled na průčelí zámku s branou ze Svatováclavské ulice. Vlevo je vidět věž kostela svatých Petra a Pavla
Letecký pohled na mělnický zámek

Na zámku jsou dodnes patrné prvky historických slohů románského, gotiky (pozdně gotická zámecká brána), renesance (severní křídlo zámku s dvoupatrovou lodžií) a baroka.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Severní křídlo zámku v renesančním slohu s dvoupatrovou lodžií pokrývají sgrafita z roku 1553, patřící mezi nejstarší v Čechách. V ochozu jsou pak vyobrazeny čtyři rodové erby, (zleva: Jiřího Jana z Lobkovic (z roku 2003), Jiřího Kristiána, knížete z Lobkovic (z roku 1931), Ruprechta Jana, hraběte Černína z Chudenic a čtvrtý patří taktéž Černínům z Chudenic (oba z roku 1677).

Umělecká sbírka[editovat | editovat zdroj]

Některé části zámku jsou přístupné veřejnosti, zejména pak ty, kde jsou shromážděny umělecké sbírky mělnické větve Lobkoviců. Zde jsou k vidění malby českých barokních mistrů, např. Karla Škréty, Petra Brandla, Jana Jiřího Heintsche, Jana Kupeckého, Jana Kryštofa Lišky, Jana Petra Molitora, Ignáce Viktorina Raaba, Václava Vavřince Reinera ad.

Je rovněž možné navštívit Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-07-27]. Katalogové číslo 128520 : Zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]